Dění okolo protipirátské dohody ACTA se dalo opět do pohybu. 22 členských zemí EU, včetně České republiky dnes v Tokiu podepsalo dohodu ACTA. Podle zastánců dohody přinese účinnou ochranu autorských práv, podle kritiků ale významně zasáhne do občanských svobod a otevře dokořán cestu internetové cenzuře.
Česká republika podlepsala dohodu ACTA
Dění okolo protipirátské dohody ACTA se dalo do pohybu. 22 členských zemí EU, včetně České republiky dnes v Tokiu podepsaly dohodu ACTA. Podle zastánců dohody přinese účinnou ochranu autorských práv, podle kritiků ale významně zasáhne do občanských svobod a otevře cestu internetové cenzuře.
Podle serveru Živě.cz, který na podepsání dohody upozornil, chyběly z evropských zemí na setkání v Japonsku zástupci Německa, Holandska, Slovenska, Kypru a Estonska. Podpis však připojilo Polsko, a to navzdory protestům 124 tisíc občanů, kteří podepsali petici proti dohodě. Aby však mohla být ACTA právně vymahatelná, musí být zakotvena v evropské legislativě. Další cesta návrhu proto musí vést zákonitě přes Evropský parlament.
Kontroverzní dohoda, která vznikala dlouhá léta v utajení (první informace se dostaly na veřejnost v roce 2010), má podle autorů posílit ochranu autorských práv a originálních výrobků proti napodobeninám. Netýká se pouze digitální produkce, ale například i oděvního či farmaceutického průmyslu. Nejvášnivější diskuze však vzbudila navrhovaná ochrana digitální tvorby. Podle ACTA je totiž odpovědnost za nelegální kopírování částečně přenesena i na poskytovatele internetového připojení, jimž by zavedla povinnost odpojovat od internetu uživatele, kteří sdílejí nelegální obsah.
Nejspornější bod dohody, na jehož základě by mohl být lidem cestujícím do zahraničí kontrolován obsah počítačů a dalších paměťových zařízení, byl podle Živě.cz z poslední verze dokumentu vyřazen.
Podle serveru Živě.cz, který na podepsání dohody upozornil, chyběly z evropských zemí na setkání v Japonsku zástupci Německa, Holandska, Slovenska, Kypru a Estonska. Podpis však připojilo Polsko, a to navzdory petici, kterou podepsalo 124 tisíc polských občanů. Aby však mohla být ACTA právně vymahatelná, musí být zakotvena v evropské legislativě. Další cesta návrhu proto musí vést zákonitě přes Evropský parlament.
Kontroverzní dohoda, která vznikala dlouhá léta v utajení (první informace se dostaly na veřejnost v roce 2010), má podle autorů posílit ochranu autorských práv a originálních výrobků proti napodobeninám. Netýká se pouze digitální produkce, ale například i oděvního či farmaceutického průmyslu.
Nejvášnivější diskuze však vzbudila navrhovaná dohoda právě v oblasti digitální tvorby. Podle ACTA je totiž odpovědnost za nelegální kopírování částečně přenesena i na poskytovatele internetového připojení, jimž by zavedla povinnost odpojovat od internetu uživatele, kteří sdílejí nelegální obsah.
Nejspornější bod dohody, na jehož základě by mohl být lidem cestujícím do zahraničí kontrolován obsah počítačů a dalších paměťových zařízení, byl podle Živě.cz z poslední verze dokumentu vyřazen.
