Nejraději fotím v Rusku na jižní Sibiři. Stanislav Krupař odpovídal na dotazy čtenářů Reflex.cz | Reflex.cz
reklama
nahoru

Nejraději fotím v Rusku na jižní Sibiři. Stanislav Krupař odpovídal na dotazy čtenářů Reflex.cz

Reflex.cz11. října 2011 • 15:21
Nejraději fotím v Rusku na jižní Sibiři. Stanislav Krupař odpovídal na dotazy čtenářů Reflex.cz
foto: Reflex.cz

Chcete vědět, co si autor fotografie roku Czech Press Photo 2011 myslí o nepokojích na severu Čech? Zajímá vás, jak se dostal bývalý vychovatel v pasťáku k fotografování? Lámete si hlavu, jak vznikla jeho fotografie ze Somálska, která získala Cenu Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky?

reklama

 

Na vaše otázky odpovídal v online rozhovoru fotoreportér Reflexu Stanislav Krupař.

 

Online rozhovor se Stanislavem Krupařem

jkottas, 13. října 2011 • 14:21
Blahopřeji velmi !!! Dotaz: Mění se v průběhu let Váš názor na vlastní tvorbu? Jsou fotky, na které jste byl hrdý a dnes už Vám tak skvělé nepřipadají a naopak, jsou obrázky, kterým přicházíte na chuť až po letech? Pokud ano, dá se nějak ten posun v myšlení popsat?
Jirko! Nasadil jsi mi brouka do hlavy. Já to úplně přesně nevím - ale asi to bude tak, že čím větší časový odstup od své práce mám, tím jsem k ní kritičtější. V tom je záludnost digitálu - fotky má člověk během pár minut a chybí mu právě ten časový odstup ke kritickému zhodnocení. Člověk je okouzlený tím okamžikem, a vůbec si nestihne uvědomit, že je to zcela vedle. V tom je pro mě nezastupitelná pomoc mých přátel, jejichž úsudku si vážím - Šibíka, Tesaře, Filipa Singera a Tomkiho Němce. Na jejich hodnocení velmi dám. Letos v zimě se chystám, projít si pár stovek negativů, které jsem pořídil od r. 2002 do 2007 v Tuvě a sám jsem zvědavý, jestli tam najdu něco, co mě tenkrát nezaujalo a teď mi to přijde dobré. Už teď vím o jedné fotce!
Adam, 13. října 2011 • 14:15
Zaujala mě ta zpráva o 3. místě pro chlapíka, co fotil na iPhone s Hipstamatic filtrem. Vám se to líbí? Myslíte, že takoví vítězové budou častěji? A vy sám se na to taky vrhnete?
Mě se ten soubor líbí, ač jsem k této technologii velmi kritický, právě pro její líbiviost a jistou jednoduchost, která je zárukou té zdánlivé originality. Nikdy mě nelákala lomografie, cross-process, dírková komora - prostě experimenty s obrazem. Mě na fotografii přitahuje jednoznačně obsah a ne forma. Fotka je pro mě způsob sebevyjádření, někdy až výrazem občanského postoje, i když to zní nabubřele. Lecos jsem už řekl v odpovědi Tomášovi Tesařovi. Přitom iPhone nijak neodsuzuji, jen mám za to, že je to bude jako s každou módou, kdy módní jen to, čeho je zatím menšina a nemá to každý. Móda foceni Hipsmaticem nebude na věky, jen do té doby, než se ještě víc rozšíří a nakonec zevšední. A těm, kteří budou chtít dělat snado "umělecké" fotogarfie, bude naservírovaná jiná aplikace. Nevím jestli bude silně zrnit, desaturovat, fotit černobíle, modře nebo do zlatova, určtě ale bude podle jedné šablony degradovat skutečnost do umělecka. Já sám o focení tímto způsobem neuvažuji.
Petr, 13. října 2011 • 14:07
Dobrý den, považujete zbůsob jakým je většina obyvatel informovaná (především z televize) o dění na severu Cech, za objektivní? Děkuji
Já nemám televizi a nikdy jsem ji neměl. A už vůbec netuším, jak moc jsou občané této země informováni a na kolik správně. Jde přeci o to, jaká média si vybíráte, nakolik si necháte informace naservírovat, nakolik zapojujete své vlastní kritické myšlení, jakou máte osobní zkušenost. Na focení je skvělé, že vždy musíte být v ohnisku dění a tak máte informace z první ruky. Což bývá často dost na analýzu, ne nutně na syntézu.
Vaše jméno, 13. října 2011 • 14:04
Stando, fakt super fotka. Ohromná atmosféra. Chci se ale zeptat na něco jinýho, co si myslíte o fotografech, kteří tyto dramatické situace aranžují? Vás se to netýká, ale ptám se na názor. Kde jsou nějaké hranice toho, co se "může", a co ne?
Ta hranice je někdy velmi tenká, ale neznám nikoho, kdo by si troufl dramatickou situaci naaranžovat. Já sám jsem jednou, při focení sídliště v Janově u Litvínova, bylo to na úplném začátku práce pro Reflex stál pod billboardem, stále mi v záběru chyběl člověk, tak tehdy jsem na jednoho kluka křikl, zdali by nešel ke mě a pak jsem to zmáčkl. Pak jsem to přiznal Honzovi Šíbíkovi, vedoucímu našeho fotoodělení a ten mi vyčinil tak, že je mi za to trapně dodnes a až nepříjemně si to pamatuji. Je to svůdné, ale nedělám to.
Tereza N., 13. října 2011 • 13:58
Ahoj Stando, kde všude jsi už fotil a kde tě focení nejvíc zaujalo? Měj se, Tereza.
Teda, Terez je spousta....Fotil jsem leckde, ale jde jenom o úhel pohledu. Na české poměry jsem byl ve velmi exotických zemích jako je Afghánistán, Libanon, Somálsko nebo Etiopie. Ale všude jen na skok, velmi povrchně a jen jednou. Co tady zní jako světáctví, je pro mé kolegy a kamarády v Německu ubohost. Třeba by nikdy nejeli do Afghánistánu, aniž by se pohybovali přímo v válečné akci. Ostatní je pro ně jenom takové PR. Kdo se v Čechách dostane na americkou základnu, odkud skoro nevytáhne paty, je považován skoro za hrdinu. Ten rozdíl je nebetyčný. Proto to vůbec nepočítám. Nejradší asi fotím v na jižní Sibiři a v Rusku všeobecně. Ale asi nejde o samotné focení, mě tam prostě baví být, mám pocit, že se v místní situaci i mentlitě velmi dobře orientuji - na rozdíl od Somálska nebo Afghánistánu, kde jsem a vždy budu jen velmi povrchním pozorovatelm. U focení mě ale vlastně nejde ani tak o místo, jako o čas. Je skvělé mít dost času, možnost jít hlouběji a blíž. A taky je důležité, aby se vůbec něco dělo. Když se věci dějí a navíc je na focení čas, nemůže to dopadnout zle.
judita d., 13. října 2011 • 13:50
Dobrý den,Gratuluji k ocenění :) Co si myslíte o tom,že se v médiích v souvislosti s CPF mluví velice opovržlivě,že nemá estetické nároky,hodnotí pouze popularitu tématu atd...?Je to nějaká česká specialita,všechno okamžitě shodit,nebo na té výtce něco je?
Myslím, že je to velmi často oprávněné, slýchám ty debaty mezi fotografy všude kolem a sám se k nim přidávám. Na druhou stranu, v je obdivuhodné, jaké renomé si Czech Press Photo dokázalo v české společnosti vydobít a jakou pozornost k reportážní fotografii každoročně přitahuje.
Martin Oliva, 13. října 2011 • 13:47
Kam myslíte že se bude ubírat reortážní fotografie? Nehrozí, že díky telefonům a v podstatě online informování na různých sociálních sítích ta klasická fotoreportáž zanikne?
Nemyslím, že klasická fotodokumentaristika zanikne. Jen bude ještě dražší pro časopisy držet si vlastní fotografy. A přežije jen hrstka těch, kteří mají ojedinělý rukopis - jako je třeba skvělý Jan Grarup - kteří budou zpracovávat velice subjektivní a umělecké zprávy o světě.
Jan C., 13. října 2011 • 13:44
Fotíte někdy i "klasikou"? Tedy ne digitalním fotoaparátem?
Poslední čtyři roky fotím výhradně digitálním aparátem a i když mi doma ještě leží role filmu a kinofilmových nikonů ani Rolleiflexu se nedokážu z nostalgie zbavit, moc nevěřím, že se k filmu ještě vrátím.
Jirka Sirka, 13. října 2011 • 13:42
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda do průvodu s náckama chodí jen tupci, nebo jste měl možnost spatřit i někoho kdo působí inteligentním zjevem?
Na běžné náckovské akce chodí podle mého jen tupci. Ve Vansdorfu to ale bylo jiné. Hodně lidí v průvodech působilo jako běžní lidé, které potkáte v supermarketu - a také jsem je ve varnsdofské Bille potkával. Já si netroufám paušalizovat a označovat je za tupce a hlupáky. Přesto zcela nerozumím tomu, jak se mohli nechat vést zlodějem, který křičí chyťe zloděje. Myslím samozřejmě Lukáše Kohouta. Pravdou je, že největší křiklouni mezi místními, když se schylovalo ke konfliktům s policíí byli často příslušníci místního lumpenproletariátu. Ve Vansdorfu jsem potkal dost lidí, kteří se od průvodů distancovali, protože jim zcela neseděla celá jejich forma a úroveň. Nechci vůbec zlehčovat problémy s romskou komunitou, ale když o sobě někdo veřejně prohlašuje, že je slušný člověk, tak začínám být velmi opatrný. Slušní lidé, kteří sedí doma u televize, nadávají na poměry a pak vyrazí hromadně na cikány?
Vaše jméno, 13. října 2011 • 13:34
Ahoj Stando, blahopřeju a chci se zeptat na kterou svoji fotku jseš nejvíc hrdý?
Dík. Já to nedokážu říci. Já jsem nejšťastnější, při samotném focení, když se věci dějí, já můžu být u toho, když fotím a cítím, že by to mohlo být ono a ono to pak ono skoro je.
Vonásek, 13. října 2011 • 13:32
Jsou na tebe v Reflexu hodní?
V Reflexu máme skvělé fotoodělení a moji kolegové Jan Šibík a Tomáš Tesař jsou i mými blízkými přáteli ke kterým mám naprostou důvěru a kterých si velmi vážím jak lidsky tak profesně. Hodní na sebe jsme, i když se stále špičkujeme. Výborné je, že o fotkách spolu mluvíme a velmi otevřeně a to je ta nejlepší možnost, jak reflektovat, to co děláme.
jan, 13. října 2011 • 13:28
Poslouchám Vás zrovna ve 20 minut ČRo, zdá se mi, že máte protirasistické názory, nevadí Vám pracovat pro reflex? Řada autorů je poměrně dost rasistická a nekriticky se zastává Bátory a dalších xenofobů z hradního křídla díky
Reflex je mým zaměstnavatelem, platí mě a poskytuje mi skvělé zázemí, bez kterého bych nikdy nemohl pracovat tak jak pracuji. A já jsem za tu možnost vděčný. Že jsem tu trochu za exota, to je pravda. Svými názory, které se občas a jindy častěji rozchází s některými názory mých kolegů se netajím.
adam, 13. října 2011 • 13:23
Kdybyste byl porotce vy (a nesměl hlasovat pro sebe :)), komu byste dal Czech press photo?
Je to děsné, ale já jsem zatím nestihl všechny oceněné práce důkladně prostudovat. Já mám rád angažované věci a těch na CPP není zas tak moc. Velmi často mám i pocit, že fotogarfie, které porota neocenila a jsou k vidění na výstavě jsou mi bližší, než ty oceněné. Z toho, co oceněné letos bylo, bych si vybral fotku z Egypta od Jana Zatorského z Mladé Fronty. Myslím, že o ní velmi vážně přemýšlela i sama porota.
Tomáš Tesař, kolega, 13. října 2011 • 13:19
Řešíme to spolu už dlouho, ale nedá mi to, a musím se zeptat i veřejně.... Co si Co myslíš o fotografování iPhonem ??? :-)
Tome! Focení iPhonem mi připadá děsně svůdné, najednou banální situace působí jakoby umělecky a v tom vidím největší nebezpečí. Že to, co nás na tom nejvíc přitahuje je vlastně manýra, móda, která za chvíli pomine a tedy tak trochu marnost. Ty fotky působí velmi osobitě, do té doby, než je vidíš po desáté, po padesáté a jsou vlastně na jedno brdo. Z originality, za kterou může víc iPhone než autor se tak stává vlastně uniformita. Na druhou stranu, když pozoruji co s iPhonem dokáže skvělý maďarský fotograf Balasz Gardy (doufám, že jsem jeho jmého přepsal dobře), nemůžu nebýt nadšený.
Roman Šmejkal, 13. října 2011 • 13:14
Dobrý den, Stanislave, gratuluji k ceně a chci se Vás zeptat jak se Vám líbí fotografie ostatních oceněných v letošním CPP?
Mám neodbytný pocit, že letošní ročník CPP je jeden z výrazně nejslabších.
Vaše jméno, 13. října 2011 • 13:12
Dobrý den,proč jste začal fotografovat,jak se stát dobrým fotografem,proč si myslíte že je na světě tolik utrpení,gratuluju k cenám,děkuju.
Má cesta k focení nebyla vůbec přímočará. Fotit jsem začal docela pozdě, až v pětadvaceti a dlouho mi přišlo zcela nepředstavitelné, že bych se fotografováním mohl živit. Původně jsem si pořídil foťák jen proto, abych dokumentoval své cestování po Sibiři a až časem a postupně to přerostlo ve vášeň. Fotím proto, že jsem líný vyjadřovat se slovy a navíc nesnáším sedět hodiny, dny a týdny před počítačem, mnohem zajímavější mi připadá být v terénu, v centru dění a přesně to focení vyžaduje. Jak se stát dobrým fotografem? To by mě taky zajímalo. Sám nevím... Za důležité pokládám kultivovat si vidění a sledovat práci výborných fotografů, prostě se učit vidět. Proč je ve světě utrpení? Tak to je otázka, na níž odpověď neznám.
Milan Seitl, 13. října 2011 • 13:07
Gratuluji k výhře, myslím že jsme spolu i mluvili, bydlíme v tom bílém domě v pozadí vaší fotografie. Přeji hodně takových úspěchů i do budoucna. Milan Seitl, Dělnická 1235, Varnsdorf p.s. fotografie je super
Děkuji Vám moc. Nevím, jestli jste to Vy, ale jestli ano, ten muž, který se mě zastal proti tomu primitivovi, který mě ve Varnsdorfu začal napadat. Jestli jste to Vy, tak máte můj ohromný obdiv, málokdo by si to troufl a v mých očích jste hrdina.
Denisa, 13. října 2011 • 13:04
Máte při focení podobných událostí jako na severu Čech strach?
Dobrý den, strach a obavy mívám hlavně před samotnou akcí. Potom už se člověk většinou nechá strhnout, soustředí se na své okolí, vyhodnocuje, co a kde se děje. Ale přesto, jak říkají moji ruští kamarádi - adrenalinu bývají plné trenky...

Reflex.cz


Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama