Manipulace a rány pod pás. Antikapitalisté Yes Men bojují tvrdě | Reflex.cz
reklama
nahoru

Manipulace a rány pod pás. Antikapitalisté Yes Men bojují tvrdě

Daniel Baret15. srpna 2010 • 08:00
Manipulace a rány pod pás. Antikapitalisté Yes Men bojují tvrdě
yes men
• foto: 
reflex

Je to pouze další kolečko v globální mašině na peníze? Manipulátoři, kteří umně využívají nejmodernější technologie? Nebo jde o autentický protest proti současné společnosti? Seznamte se s dvojicí Yes Men.

reklama

 

Yes Men jsou aktivisté takzvaného culture-jammingu (to je forma politického a společenského aktivismu, která se realizuje prostřednictvím happeningů, street artu, falešných reklam či falešných webů; za cíl má rozvracet zaběhnutá média, vlády a firmy, mezi jeho známé představitele patří například britský street artový umělec Banksy nebo právě Yes Men), kteří se snaží různými akcemi upozornit na problémy klimatu, globalizace a volného trhu. Pozoruhodný je zejména způsob, kterým toho dosahují.

 

Jejich nejoblíbenější variantou je okopírovat internetové stránky známých korporací a pak už jen čekat na pozvání na další konferenci. Andy Bichlbaum (vlastním jménem Jacque Servin) a Mike Bonanno (Igor Vamos) tak již s velkým úspěchem předstírali zástupce Světové obchodní organizace (WTO), společností Dow Chemical, Exxon Mobilu, Americké obchodní komory a mnoha dalších firem. Jejich mimikry jsou natolik dokonalé, že obecenstvo na mítincích stěží rozeznává realitu od fikce, což často vyústí ve velice překvapující situace. Mezi další triky Yes Men patří také falešné noviny, falešné petice nebo uploadování falešných videí na YouTube.

 

Duo  sestříhalo ze svých kousků dva filmy - The Yes Men (2003) a The Yes Men Fix the World (2009). Druhý je legálně zdarma ke stažení na http://vodo.net/yesmen a to kvůli žalobě US Chamber of Commerce. Té se nelíbilo, že Yes Men mluvili jejich jménem a že v původní verzi je vidět její logo bez souhlasu instituce, což se v komerčním filmu nesmí. Právě v závěru tohoto filmu můžete vidět reakce lidí na ,,speciální“ (ale falešné) vydání The New York Times, kteří sami Yes Men nazývají ,, All The News We Hope To Print.“ (Všechny zprávy, které doufáme, že budou v tisku).  Dozvídáme se o plošném pojištění zdraví pro úplně všechny Američany, o konci války v Iráku nebo George Bushovi, který přiznává vlastizradu. Falešné New York Times jsou však pouze špičkou ledovce toho, čeho jsou Yes Men schopni.

 

Na jejich stránce WTO (www.gatt.org) v poslední aktualitě stojí: ,,WTO oznamuje vznik formálního trhu s otroky v Africe” . I přesto se tato stránka dostala na konferenci, kde coby zástupci WTO, vyzývali firmy k přímému nákupu voličských hlasů. Také prokazovali, že americká válka jihu proti severu byla škoda peněz, protože země třetího světa dnes rády dodají otroky na stejné úrovni dobrovolně. Na závěr odhalili nový ,,manažerský oblek”, který sice vypadal jako obrovský žlutý falus, ale zato zvyšoval produktivitu práce mnoha sensory, kterými by mohl manažer efektivněji kontrolovat své podřízené. Po přednášce se Bichlbaum zajímal o reakce. K svému překvapení shledal, že žádnou velkou kontroverzi nevyvolal. Jediný větší nesouhlas zaznamenal u ženy, která viděla v obřím falusu symbol genderové nevyrovnanosti. Otroctví, nákup hlasů u voleb – pro manažery očividně žádný problém.

 

Vrchol kariéry Yes Men dua je zatím konference společnosti Dow Chemical, kde ohlásili odškodnění obětí tragédie v indickém Bhopálu v živém vysílání BBC. V Bhopalu zemřelo 16 000 lidí, když  z chemické továrny unikl otravný plyn. Tragédie byla způsobena vypnutými bezpečnostními systémy, které byly odpojeny v rámci snahy ušetřit. Poté, co média po celém světě oznámila, že Dow Chemical odškodní oběti, akcie firmy klesly za 28 minut o 2 miliardy dolarů. Samozřejmě pravda vyšla zanedlouho najevo a akcie firmy se zhouply zpět, ale reakce volného trhu byla přesto nečekaně naivní.

 

Yes Men se podařilo za svou kariéru upozornit na mnoho kauz a přitáhnout pozornost médií v roli jakýchsi morálních policajtů na polozapomenuté katastrofy. Problémem dua ovšem je, že pozornost médií často k nápravě nepravostí nestačí. Jejich akce sice proběhnou sice světovými masmédii, ale reakce firem bývá nulová. Druhý problém tkví ve vrozené limitaci celého culture jamming hnutí. Aktivisté se často stanou natolik známými, že skončí v objetí přesně té kultury konzumu, proti které celou dobu bojovali. Čím více pozornosti k sobě přitáhnou, tím více peněz získají a at´ už chtějí nebo ne, jsou pak integrováni volným trhem jako jeho další složka.

Daniel Baret


Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama