Jsou na tom finančně tak špatně, že si nemohou dovolit ani život v

Jsou na tom finančně tak špatně, že si nemohou dovolit ani život v Zdroj: Turdžoj Čaudhurí

Jsou na tom finančně tak špatně, že si nemohou dovolit ani život v obyčejných slumech.
Jsou na tom finančně tak špatně, že si nemohou dovolit ani život v obyčejných slumech.
Jsou na tom finančně tak špatně, že si nemohou dovolit ani život v obyčejných slumech.
Jsou na tom finančně tak špatně, že si nemohou dovolit ani život v obyčejných slumech.
Jsou na tom finančně tak špatně, že si nemohou dovolit ani život v obyčejných slumech.
19
Fotogalerie

Narozeni v odpadcích: Jak přežívají nejchudší lidé na světě?

Jsou na tom finančně tak špatně, že si nemohou dovolit ani život v obyčejných slumech. Lidem z následujících fotografií proto nezbylo nic jiného než se přestěhovat do indické Dhapy. Na smetiště, jež obsluhuje celou Kalkatu. Žijí zde v podmínkách, které nemají s důstojným životem absolutně nic společného. A vyhlídky na jakékoliv zlepšení mají minimální.

Indická vláda totiž o Dhapu nejeví velký zájem. Oblast skládky o velikosti zhruba 25 hektarů začali zavážet komunálním odpadem v roce 1987. Původně se plánovalo, že smetiště bude sloužit jen 15 let, jenže ve skutečnosti tam i nyní vozí 5000 tun odpadu každý den. Na rostoucí hoře smetí tu bydlí ti nejchudší z nejchudších. Lidé, jimž se „slušní“ občané zdaleka vyhýbají.

Místní se postupem času stali na skládce zcela závislí. Každý den vstávají a v toxickém ovzduší, kterému vládnou tuny hnijícího odpadu, vyrážejí do práce. Ti šťastnější pracují v místních továrnách na plechovky či recyklaci smetí. Ti méně šťastní třídí odpad přímo v haldách na skládce. V nehygienických podmínkách se rychle šíří nakažlivé nemoci a virus HIV. Lékařská péče zde ale prakticky neexistuje. Společně s nízkým vzděláním a špatnými vyhlídkami na zlepšení životní situace se v Dhapě rozmáhají i drogy.

Uprostřed tohoto chaosu se pak rodí děti, které neznají nic jiného než život na skládce. V souvislosti s nimi popisuje autor fotografií Turdžoj Čaudhurí zajímavý fenomén.

„Uprostřed tun hnijícího odpadu, kde jen ten vzduch připomíná odpornou noční můru, se tyhle děti vydávají každý den na lov pokladů. Někdy netrpělivě čekají na příchod rodičů, aby už se konečně dozvěděly, co našli ten den oni. A když už ta chvíle konečně nastane a rodiče jim ukážou, co jim ten den z práce přinesli, tak ať už je ten dar jakkoliv malý nebo nevýznamný, jejich oči odrážejí neuvěřitelné štěstí a vděk. I když je to jen starý krám, který někdo vyhodil, děti ho mačkají v náručí a berou to jako božské požehnání. Pro ně se prostě jedná o poklad,“ uvádí Turdžoj na svém webu.

Ten nyní doufá, že jeho snímky obletí svět a upozorní na zoufalou situaci lidí v Dhapě. Indická vláda by tak snad musela konečně jednat.