V úterý 2. srpna budou Spojené státy muset pro splnění svých závazků zvýšit zadlužení. Jenže nedovoluje jim to momentálně nastavený strop zadlužení. A navzdory předpokladům dohoda na jeho zvýšení je stále v nedohlednu.
Nikdo neví, co se stane, když se republikáni požadující škrty a demokraté v Kongresu nedohodnou a strop nezvýší. Vláda by musela škrtnout na zbytek roku asi 738 miliard dolarů (!!), aby vygumovala obří deficit rozpočtu. To by ale znamenalo rušení stovek vládních institucí. Nebo třeba stažení všech vojáků ze zahraničí. Okamžité důsledky nezvýšení limitu mohou být nedozírné.
Na druhou stranu dlouhodobé důsledky neustálého zvyšování limitu mohou být a skoro jistě budou ještě horší: už nyní tisknutí peněz americkou centrální bankou (Fed) způsobuje rychlý růst cen ve všech nepředlužených rostoucích ekonomikách světa. Fed ve velkém nakupuje americký vládní dluh, čímž jej monetizuje (dluh mění na peníze). Monetizace dluhu přivedla v nedávné historii do bídy mnoho zemí – od Německa po první světové válce, přes Maďarsko po druhé světové válce, po Jugoslávii devadesátých let či Zimbabwe dneška.
Kdyby ke zvýšení limitu zadlužení do 2. srpna nedošlo, vláda zřejmě upřednostní placení úroků před domácími výdaji. To znamená, že nezbankrotuje, ale prakticky zastaví na dluhu závislou ekonomiku. Následky nebudou vůbec hezké. Politici tak vybírají mezi několika variantami, z nichž každá přinese velice nepříjemné důsledky.
Do 14 dnů se rozhodne o tom hlavním. Pak může nabrat dluhová krize v do sebe zahleděné Evropě zcela jiný rozměr.
