Evropa se otřásá. Politici už otevřeně říkají, že integrace části muslimů selhala | Reflex.cz
nahoru

Evropa se otřásá. Politici už otevřeně říkají, že integrace části muslimů selhala

Viliam Buchert6. února 2011 • 08:26
Evropa se otřásá. Politici už otevřeně říkají, že integrace části muslimů selhala
Egypt: Nepokoje v ulicích Káhiry
• foto: 
Jan Šibík

To, co zaznívá léta od bruselských politiků Evropské komise, některých politických stran, ale třeba i od Václava Havla, dostává v posledních měsících na starém kontinentu na frak. Významní evropští politici trhají na kusy takzvanou politiku multikulturalismu, tvrdí, že selhala a že k integraci přistěhovalců (hovoří zejména o muslimech) se musí přistoupit zcela jinak. To, co bylo dlouho označováno za názory extrémní pravice, se stává hlavním myšlenkovým proudem.

 

Naposledy se tak stalo v sobotu v Mnichově, kde britský premiér David Cameron zaútočil na politiku multikulturalismu a na nevýrazný boj s islámskými extrémisty. „Je na čase otočit list a opustit dosavadní nefungující politiku. Místo předstírání, že extremismus neexistuje, bychom mu měli čelit… Neumíme muslimům nabídnout vizi společnosti, do níž by chtěli patřit,“ upozornil Cameron. A že to, co Evropa nabízí, je svoboda projevu, právní stát a rovnost před spravedlností.

 

 

Cameron, který si za svá slova vysloužil spršku odsudků zejména od evropských muslimů, tak ale pouze následoval německou kancléřku Angelu Merkelovou. Ta loni na podzim v Postupimi řekla, že v její zemi, kde žijí přes čtyři miliony muslimů, se neosvědčila strategie, že se lidem z různého kulturního prostředí umožnilo žít vedle sebe, aniž se integrovali. „Tento multikulturní přístup naprosto selhal,“ tvrdila Merkelová. A přistěhovalcům vzkázala, že se mají učit německy.

 

O dalším přitvrzení přistěhovaleckých zákonů se ale diskutuje na politické úrovni i ve Francii, Itálii, Dánsku či dlouho tolerantním Nizozemsku. Ve Francii se navíc od dubna nesmí na veřejných místech nosit muslimské burky a ve Švýcarsku občané v referendu odmítli stavby dalších minaretů.

 

Jako obrovským problémem se ukazuje, že kolem 10 až 15 procent muslimských přistěhovalců se skutečně trvale odmítá v Evropě přizpůsobit poměrům zdejší společnosti. Často je podobné postupy oddělují od většinové společnosti a vedou v jednotlivých případech až k extremismu či dokonce terorismu. Pozoruhodná situace pak nastala v mnoha zemích u mladé generace přistěhovalců, která se už narodila v Evropě. Mnozí její příslušníci se zcela integrovali a začali žít jiný život, ale část z nich je naopak k Západu ještě daleko kritičtější a nenávistnější, než jejich rodiče.

 

 

Například v Německu na problém upozornila kniha bývalého člena vedení německé centrální banky Thilo Sarrazina, v níž obvinil muslimské imigranty, že Německo kvůli nim „hloupne“ a že přistěhovalci z arabských zemí a Turecka nejsou nijak užiteční, „až na prodej ovoce a zeleniny“. Kniha sice vyvolala u části politiků, aktivistů a neziskových organizací bouřlivý odpor, ale podle průzkumy v ní vyslovené názory většina Němců podpořila. Také v Česku poslední průzkumy ukazují, že většina veřejnosti se obává islámského radikalismu.

 

Podobně kritické postoje mnoha politiků jsou ovšem v zásadním rozporu s tím, co evropské vlády v případě tohoto problému říkaly před deseti či patnácti lety.

Viliam Buchert

Diskuse ke článku

 

reklama
Komentáře
Nejčtenější
E15