Evropa se otřásá. Politici už otevřeně říkají, že integrace části muslimů selhala

6. února 201108:26
Evropa se otřásá. Politici už otevřeně říkají, že integrace části muslimů selhala
Egypt: Nepokoje v ulicích Káhiry
• foto: 
Jan Šibík

To, co zaznívá léta od bruselských politiků Evropské komise, některých politických stran, ale třeba i od Václava Havla, dostává v posledních měsících na starém kontinentu na frak. Významní evropští politici trhají na kusy takzvanou politiku multikulturalismu, tvrdí, že selhala a že k integraci přistěhovalců (hovoří zejména o muslimech) se musí přistoupit zcela jinak. To, co bylo dlouho označováno za názory extrémní pravice, se stává hlavním myšlenkovým proudem.

 

Naposledy se tak stalo v sobotu v Mnichově, kde britský premiér David Cameron zaútočil na politiku multikulturalismu a na nevýrazný boj s islámskými extrémisty. „Je na čase otočit list a opustit dosavadní nefungující politiku. Místo předstírání, že extremismus neexistuje, bychom mu měli čelit… Neumíme muslimům nabídnout vizi společnosti, do níž by chtěli patřit,“ upozornil Cameron. A že to, co Evropa nabízí, je svoboda projevu, právní stát a rovnost před spravedlností.

 

Reflex 3D: Prohlédněte si bonusové 3D fotografie na svém monitoru

 

Cameron, který si za svá slova vysloužil spršku odsudků zejména od evropských muslimů, tak ale pouze následoval německou kancléřku Angelu Merkelovou. Ta loni na podzim v Postupimi řekla, že v její zemi, kde žijí přes čtyři miliony muslimů, se neosvědčila strategie, že se lidem z různého kulturního prostředí umožnilo žít vedle sebe, aniž se integrovali. „Tento multikulturní přístup naprosto selhal,“ tvrdila Merkelová. A přistěhovalcům vzkázala, že se mají učit německy.

 

Exkluzivně na Reflex.cz: 40 fotografií Jana Šibíka z nepokojů v ulicích Káhiry
O dalším přitvrzení přistěhovaleckých zákonů se ale diskutuje na politické úrovni i ve Francii, Itálii, Dánsku či dlouho tolerantním Nizozemsku. Ve Francii se navíc od dubna nesmí na veřejných místech nosit muslimské burky a ve Švýcarsku občané v referendu odmítli stavby dalších minaretů.

 

Jako obrovským problémem se ukazuje, že kolem 10 až 15 procent muslimských přistěhovalců se skutečně trvale odmítá v Evropě přizpůsobit poměrům zdejší společnosti. Často je podobné postupy oddělují od většinové společnosti a vedou v jednotlivých případech až k extremismu či dokonce terorismu. Pozoruhodná situace pak nastala v mnoha zemích u mladé generace přistěhovalců, která se už narodila v Evropě. Mnozí její příslušníci se zcela integrovali a začali žít jiný život, ale část z nich je naopak k Západu ještě daleko kritičtější a nenávistnější, než jejich rodiče.

 

Vyfoťte se v 3D brýlích, dostanete 2D film

 

Například v Německu na problém upozornila kniha bývalého člena vedení německé centrální banky Thilo Sarrazina, v níž obvinil muslimské imigranty, že Německo kvůli nim „hloupne“ a že přistěhovalci z arabských zemí a Turecka nejsou nijak užiteční, „až na prodej ovoce a zeleniny“. Kniha sice vyvolala u části politiků, aktivistů a neziskových organizací bouřlivý odpor, ale podle průzkumy v ní vyslovené názory většina Němců podpořila. Také v Česku poslední průzkumy ukazují, že většina veřejnosti se obává islámského radikalismu.

 

Podobně kritické postoje mnoha politiků jsou ovšem v zásadním rozporu s tím, co evropské vlády v případě tohoto problému říkaly před deseti či patnácti lety.

Diskuse ke článku


 
reklama
Nejčtenější články
DesktopMobile