Literatura

Odborníci v anketě Reflexu zvolili vítězem osobnost, jejíž jméno se už můžete dozvědět v dalším speciálu našeho časopisu. Ten vyšel v Reflexu č. 31 ve čtvrtek 30. 7. 2009

Jáchym Topol, Michal Ajvaz a Jan Balabán (zleva) jsou vynikající spisovatelé – a sahají vítězi ankety Reflexu o literární Osobnost XX rozhodně výš než po kotníky. Kdo jím však je?Foto: ilustrace RX – Jakub Požár

Jak byste však na zásadní otázku Reflexu v oblasti literatury odpověděli vy, vážení čtenáři?
KDO je PODLE VÁS nejvýznamnější OSOBNOSTÍ XX české literatury posledních dvou, svobodných desetiletí od pádu komunismu?
A kdo by se PODLE VÁS nedostal ani do první desítky?
Zkuste rozhodnout!


Zde je čtrnáct nominací:
(abecedně)

Michal AjvazFoto: Jan Rasch

MICHAL AJVAZ
Vynikající postmoderní vypravěč si žádá náročného čtenáře s bujnou fantazií. Jeho loňský román Cesta na jih předkládá světu český příspěvek k magickému realismu a kritici jásají: konečně autor, který píše filozofická pojednání stejně mimořádně kvalitní a strhující jako novely a romány.

Jan BalabánFoto: Martin Popelář

JAN BALABÁN
Otravský povídkář dokáže jako jeden z mála současných českých autorů dokonale postihnout ducha dnešní doby (zejména ducha rozvedeného muže středního věku žijícího, tvořícího a myslícího tak nějak na periferii všeho). Jeho kniha Možná že odcházíme byla Lidovými novinami vyhlášena Knihou roku 2004, získala Magnesii Literu 2005 a nominaci na Státní cenu za literaturu 2004.

Petra HůlováFoto: archív

PETRA HŮLOVÁ
Talentovaná autorka píše jednu knihu za druhou, zahraniční překlady a stipendia přicházejí téměř automaticky. Za svůj dosud poslední, čtvrtý román Stanice Tajga obdržela Cenu Josefa Škvoreckého, kterou na poličku přidala k Magnesii Liteře a Ortenově ceně. Šťastná to žena.

Ivan Martin JirousFoto: David Kraus

IVAN MARTIN JIROUS

Křehké básně někdejšího otce českého undergroundu jsou tím nejlepším, co dnes můžeme dětem předložit k četbě (nebo k poslechu – audioknihu Magor dětem namluvila Aňa Geislerová). Třiašedesátiletý Magor Jirous s novým režimem nezmlkl a jeho verše a sebrané dopisy z vězení vyhrávají nejen kritické, ale i čtenářské ankety.

Jiří KratochvilFoto: archív

JIŘÍ KRATOCHVIL
Dramatik, romanopisec a novinář, který své romány tematicky pevně váže k milovanému Brnu, obdržel řadu cen: Cenu Toma Stopparda (1991), Cenu Českých knihkupců (1993), Cenu Egona Hostovského (1996), Cenu Karla Čapka (1998) a Cenu Jaroslava Seiferta (1999). Jeho letošní román Slib, rekviem za padesátá léta, kritici milují a čtenáři kupují.

Milan KunderaFoto: Profimedia.cz

MILAN KUNDERA
Žije již více než třicet let jinde a přemýšlí a píše v jiném jazyce, ale přesto je dramatik, esejista, romanopisec a někdejší scenárista a univerzitní profesor světově nejproslulejším českým autorem. Jeho sedmý román Nesmrtelnost (1990) předjímá svým názvem Kunderův literární osud.

Arnošt LustigFoto: Stanislav Krupař

ARNOŠT LUSTIG

Třiaosmdesátiletého prozaika popisujícího vlastní válečné zážitky z koncentračních táborů čte celý svět a on naštěstí nepřestává psát. Před devíti lety mu vyšel román Krásné zelené oči a ve Státech byl nominován na Pulitzerovu cenu, jeho povídky, novely a eseje z posledních dvou dekád jsou na dračku a letošní nominace na Man Bookerovu cenu jeho kvality jen potvrzuje.

Jan NovákFoto: Blisty.cz

JAN NOVÁK
V posledních letech zaznamenal několik výrazných úspěchů: za příběh bratří Mašínů Zatím dobrý získal Magnesii Literu, dokumenty Občan Havel jede na dovolenou a Občan Havel přikuluje milují nejen festivalová publika. Za knihu Děda získal Cenu J. Škvoreckého a ceněný snímek o židovském fotbalistovi za války Nedodržený slib podle jeho scénáře šel do kin nedávno.

Petr ŠabachFoto: Paseka

PETR ŠABACH

Populární spisovatel-humorista má na svědomí spoustu jedinečně vtipných povídek a novel s výbornými prodeji, ale zodpovědný je i za náměty nebo scénáře filmů Šakalí léta, Pelíšky, Pupendo nebo U mě dobrý. Jak asi dopadne zfilmování tři roky starého Šabachova románu Občanský průkaz?

Jan ŠulcFoto: Karel Cudlín

JAN ŠULC
Vykonal pro českou literaturu mnoho, jako pečlivý, vzdělaný, obětavý editor desítek knih pro nakladatelství Torst i jiná. Jeho textologická práce, kritické poznámky a erudované doslovy doprovodily deníky Jana Zábrany, básně Ivana M. Jirouse nebo spisy V. Havla nebo L. Klímy.

Jáchym TopolFoto: CTK

JÁCHYM TOPOL
Autor básní, románů, povídek, novel, dramatu a písňových textů zároveň pracuje jako novinář, což jeho prózu ovlivňuje jen k lepšímu. Jeho fenomenální román Sestra z roku 1994 se dočkal mnoha překladů a stejně jako próza Anděl i zfilmování.

Ludvík VaculíkFoto: ISIFA.com

LUDVÍK VACULÍK
Nositel Státní ceny za literaturu píše už přes padesát let a své věrné čtenáře těší i fejetony a sloupky na stránkách Lidových (a kdysi Literárních) novin. Jeho deníky a vzpomínky jsou jedinečným zdrojem informací o době minulé a částečně i budoucí. Naposledy třiaosmdesátiletý spisovatel publikoval v roce 2008 mravoličný příběh pro děti Petr má medvěda nebo co.

Michal VieweghFoto: Ateo.cz

MICHAL VIEWEGH
Nejprodávanější český autor, muž známý jako autor v zahraničí a autor několika filmových předloh (Báječná léta pod psa, Výchova dívek v Čechách, Účastníci zájezdu i poslední nešťastné adaptace Případu nevěrné Kláry). Bojovník proti bulváru a nactiutrhačným (nebo prostě jen kritickým) kritikám je v knihkupectvích i na prázdninových dekách u moře největší českou bombou.

Ivan WernischFoto: Barbora Sládečková

IVAN WERNISCH
Básník, spisovatel, novinář a překladatel si s minulým režimem užil své. V tom novém se soustředí kromě své básnické tvorby také na pořádání antologií a almanachů – Zapadlo slunce za dnem, který nebyl (o zapomenutých autorech let 1850–1940), časově navazující Píseň o nosu či Lepě švihlí tlové (almanach české poezie 90. let 20. století) jsou fantastické knihy, které Wernischovi jakožto zaměstnanci pražského antikvariátu Ztichlá klika určitě nepřijdou pod ruku – kdo je má, ten je už nedá z ruky.