nahoru

Když žít, tak naplno. To znamená v Benátkách

Pavel Šafr18. června 2018 • 07:30
Když žít, tak naplno. To znamená v Benátkách
foto: Shutterstock

Jaké jsou dnešní Benátky? Navzdory všem řečem je to stále město, kde se dá prožít tisíc radostí, poznat tisíc krás a ochutnat tisíc chutí. A zvlášť, když je únor, měsíc  zasvěcený karnevalu. Nevěřte, že nestojí za to být tady a prožít ho na vlastní kůži!

Jeden můj dobrý přítel latiny a klasické řečtiny zdědil kdysi několik milionů. Sbalil knihy řecké poezie a nastěhoval se na několik měsíců do Palazza Gritti v Benátkách. Starobylý šlechtický palác ze čtrnáctého století stojí přímo na Velkém kanálu a hledí přes vodu na barokní chrám Santa Maria della Salute, který odsud vypadá jako veliký bílý dort. Pronajal si apartmá s balkonem přímo nad kanálem. V pokojích voněl starožitný nábytek, benátské olejomalby a koupelna byla obložená leštěným mramorem z Carrary, kde lámal kámen Michelangelo pro Davida.

Za soumraku brával svoji tamní krasavici excelentní prostitutku na večeři do michelinské restaurace Metropole na Riva degli Schiavoni. Slavná „Met Ristorante“ je pro změnu obložená orientálním mramorem, jejž Benátčané ve středověku nakradli ve východních zemích. Při sépiovém rizotu a telecích játrech se můj přítel posmíval etymologii názvu toho místa. Jedná se o „nábřeží Slovanů“, což znělo v benátštině stejně jako „nábřeží Otroků“. Je to dlouhý okraj laguny od náměstí San Marco až ke Castellu, kde mívali svoji základnu dalmatští kupci a dnes jsou zde nejluxusnější hotely a restaurace.

Po láhvi hutného hrozinkového vína Amarone della Valpolicella, jehož bobule se dodnes suší před vylisováním na půdách, jimiž profukuje vítr od moře, vyrazil můj přítel s děvčetem do Harry’s Baru, kde místní koktejl Bellini, což je šťáva z broskví vymačkaná do šumivého vína Prosecco, stojí jenom 15 eur. Na ulici stojí bellini běžně dvě eura. Těch 13 eur je příplatek za to, že tu kdysi popíjel Ernest Hemingway. Pak odkráčeli přes několik barů do tanečního klubu Piccolo Mondo a tam tančili až do čtyř do rána. Snídali na terase přímo nad kanálem...

Když s mým přítelem dnes vzpomínáme na Benátky, jeho vzpomínky bývají nostalgičtější než moje. Ale i já dobře vím, že mluvit o Benátkách, to neznamená jen nadávat na turisty.

Přetížené město se potápí

Posledních asi deset let kolem Benátek sílí atmosféra nesnesitelné přeplněnosti. Na 54 000 stálých Benátčanů připadá 28 milionů turistů ročně. Na začátku léta 2017 probíhaly v Benátkách protesty proti turistům. Byly namířeny zejména proti gigantickým výletním lodím, jež proplouvají přímo kolem centra města kanálem Giudecca. Benátská radnice ale zatím ustoupila lobby loďařů a cestovních kanceláří. Provoz výletních lodí prý poutá až 5000 pracovních míst.

Benátky se navíc pomalu potápějí, a to rychlostí téměř 30 centimetrů za sto let. Jde o důsledek zvyšující se hladiny moře, propadu podloží a intenzivnějších přílivů, jež dokáží zaplavit náměstí svatého Marka. Hlavním viníkem vysoké vody, tedy „aqua alta“, je přitom mocný jihovýchodní vítr Sirocco, který proudí ze Sahary, a zejména na podzim a v zimě dokáže nahnat vodu do laguny a zabránit jejímu vracení zpět do moře. Italská vláda od roku 2003 staví u vstupních průlivů laguny zábrany, jež mají přílivovou vodu zastavit, a tím Benátky před vysokou vodou bránit.

Dalším obrovským problémem benátské laguny je eroze půdy a její propadání, které přispělo od referenčního roku 1897 ke snížení výšky celých Benátek o dalších několik centimetrů a k zastavení části přirozených proudů v laguně, a tudíž ke snížené regeneraci životního prostředí.

Benátky ale mají před sebou nadějnou budoucnost, protože do jejich záchrany i obrany se zapojuje stále větší množství institucí a iniciativ. Musíme jen vydržet, že některé služby jsou v Benátkách záměrně drahé, aby se příliv masové turistiky poněkud omezil. Jednorázová cesta vodním autobusem vaporetto už stojí 7,50 eura a na některých zastávkách se nejprve naloďují místní obyvatelé a pak až turisté. Brzy se možná dočkáme i vstupenek na náměstí San Marco a některé pěší trasy budou monitorované fotobuňkami s počitadly lidí, aby se předešlo zácpám.

Jak prožít Benátky s radostí

Když si odmyslíme patrně velkolepý průjezd výletní lodí kanálem Giudecca s pohledem na slavné sloupy svatého Marka a svatého Teodora, je jistě nejkrásnějším vjezdem do Benátek lodní taxík z letiště Marka Pola (Aeroporto Marco Polo). Je to rozhodně lepší než dlouhá cesta linkovou lodí firmy Alilaguna, která připomíná rakev a v horkém létě je nesnesitelná. Cenu 180 eur lze vhodně snížit tím, že se o ni podělíte třeba se třemi dalšími páry, ale je nutné lpět na místech úplně vzadu, kde je střecha lodního taxíku otevřená. Pak už jen slyšíte sebe nebo svého parťáka, jak radostí křičíte při skákání po vlnách kolem hejna racků a pak při průjezdu kanálem svatého Vavřince pod nakloněnou zvonicí stařičkého řeckého kostela svatého Jiří.

Jsou i další přijatelné možnosti, jak do Benátek vstoupit. Když chceme pobýt v Benátkách delší dobu a mít s sebou vůz, je dobré zaparkovat za pět eur na den před lagunou v Mestre.

Když jedeme s dětmi k moři, můžete přejet přívozem z benátského přístavu rovnou na ostrov Lido, kde je dlouhá a slavná pláž. Parkovat budeme v pěkné vilové čtvrti u hotelu kousek u moře a v prostředí příjemných barů a restaurací, odkud je možné dělat nárazové výlety přes lagunu do města.

Do Benátek lze pohodlně dojet vlakem po Ponte della Libertà, přičemž na nádraží svaté Lucie člověk sedne do lodního autobusu a už je na Velkém kanálu.

Nejkrásnější akce

Jakkoli se na benátský karneval občas nadává kvůli děsivým davům a předraženým hotelům, je tato akce strhující. Karneval začíná překrásným představením herců v lodním a vzdušném baletu nad Canale di Cannaregio. Benátčané si libují ve vzdušných akcích. Vedle této podívané na baletku zavěšenou do nízko letícího balonu nad gondolami je to také proslulý let anděla na konci karnevalu. Baletka při něm slétne v tanečních pozicích po laně z výšky zvonice na San Marco. Během karnevalu člověk zažije spoustu legrace. Nejlepší je ale odejít v maskách do odlehlé čtvrti a najít si zde společnost jiných masek, jež také utekly před všeobecným cirkusem.

Pro zájemce o výtvarné umění je absolutní pastvou benátské Biennale. V tak ohromném množství uměleckých děl všeho myslitelného a vesměs avantgardního druhu si najde svoji polohu každý. Přehlídka se nekoná jen ve velkých prostorách parku Giardini a v historické loděnici Arsenale, nýbrž doslova po celém městě. Biennale lze navštívit nejen v létě, kdy se rozbíhá, ale i na podzim, což je příjemné díky klidnější náladě města a líným mlhám nad lagunou.

I církevní slavnost má však svůj neobyčejný ráz. Je to Festa del Redentore neboli Slavnost Vykupitele, při níž je postaven z centra Benátek ve čtvrti Dorsoduro pontonový most k ohromujícímu kostelu od architekta Palladia na ostrově Giudecca. Po mostě prochází dlouhý průvod benátských kněží a věřících, což působí, jako by kráčeli po vodě. Slavnost je zakončena v noci velkým ohňostrojem.

Za Tintorettem a do nejzábavnější vinotéky

Zkušený návštěvník Benátek ví, že během léta zajde na San Marco nanejvýše brzy ráno v neděli do kostela. Mnohem lepší je trávit čas v klidných odlehlých čtvrtích Cannaregio a Dorsoduro, kde jsou lidové bary a vinotéky, v nichž si člověk bere skleničky na schody mostů přes menší a klidné kanály.

Jeden z nejkrásnějších benátských výletů směřuje do kostela Madonna dell´ Orto, což znamenalo ve staré benátštině Panny Marie v zelinářské zahradě. Stojí tu rodný dům a celoživotní bydliště skvostného benátského malíře Tintoretta a v kostele, který krásně vymaloval svými divadelními a strhujícími freskami, je i jeho hrob. Jen kousek odsud je na Fondamenta dei Ormesini několik bezvadných vinoték, osterií a barů. Nejpříjemnější je vinotéka a steakhouse „Al Timone“, kde podávají příjemná regionální vína, mořské potvory, sýry Peccorino, Gorgonzola s cuketou a lilkem a k večeři ovšem i smažené ryby či bifteky. Sedí se tu buď v příjemném lidovém interiéru, nebo u stolků nad kanálem. Mladý Benátčan Alessandro Biscontin zařídil tuto hospodu tak, aby se v ní líbilo jiným mladým Italům, a tak tu občas hraje živá hudba.

O pár kroků dál se nachází benátské židovské ghetto, jež dalo název všem židovským ghettům po celém světě. Zde pak na klidném náměstí narazíme na restauraci Ghimel garden, kde se jedí košer pokrmy a k nim se pije víno z Golanských výšin či z Jeruzaléma. Nedaleko najdeme také židovskou pekárnu.

Buržoazní zážitek na závěr

Jestli chcete prožít skutečně buržoazní pobyt v Benátkách, pronajměte si pokoj v hotelu Danieli na Riva degli Schiavoni. Za „vista laguna“, tedy výhled na lagunu, bez něhož toto ubytování postrádá smysl, je výrazný příplatek a cena u luxusního apartmá se vyšplhá na 81 tisíc korun za noc. Za to se vám ale bude v každém okamžiku podbízet služebnictvo, a když vás pikolíci dovedou do pokoje, bude tam stát číšník se šumivým vínem, při němž se ihned zaradujete z pohledu na lagunu. V hotelu lze doporučit posezení u klavíru v lobby baru pod skvostnými antickými sloupy a také snídani na střeše s výhledem na lagunu a fantastický Palladiův chrám San Giorgio Maggiore na stejnojmenném ostrově. Tento tichý ostrov pak navštívíte, až budete mít plné zuby sluhů v hotelu Danieli a uklidníte se tu při pohledu na rozměrnou Tintorettovu Poslední večeři.

Nenechte si cestu do Benátek ničím vymluvit. Je jistě pravda, že mají své těžké problémy, ale ze střech hotelů na nábřeží nebo z campanily na San Marku má laguna pořád tu mléčně stříbřitou barvu, jak ji popsal v roce 1903 Hermann Hesse a jak ji namaloval Canaletto na svých vedutách v 18. století. A když budete sedět do jedné hodiny v noci u vína u jednoho z kanálů v Cannaregiu, tak si vychutnáte tiché šplouchání vody a zamilujete si všudypřítomné zelené řasy, které ve slabém svitu lamp vypadají jako špenát.


Tipy pro karnevalové začátečníky

Noční přílet královny moří

Jedním z nejkrásnějších vizuálních požitků karnevalu je zahajovací noční slavnost na hlavním kanále čtvrti Cannaregio. Nad vodou se náhle objeví magické výjevy a ze tmy vyplují starobylé gondoly s polykači ohňů. Pak nad kanálem proletí „královna moří ve svitu měsíce“. Za dramatické hudby se nad zkoprnělým davem začnou objevovat další létající baletky a budou jakoby padat do „hlubin marnosti“, čímž otevřou nevázané veselí karnevalu. Ukázku najdete na YouTube pod názvem „La Vanità degli Abissi“ (Marnivé hlubiny).

Akci najdete v programu pod názvem La Festa Veneziana sull’acqua – Parte Prima. Doporučuji se vydat do Cannaregia se značným předstihem, zaujmout dobré místo ve středu kanálu Rio di Cannaregio a zahřívat se svařákem.

Průvod nejkrásnějších masek

Povinným zážitkem karnevalu je sáhodlouhý průvod masek na Piazza San Marco. Průvod přichází po nábřeží laguny od původní benátské katedrály San Pietro ve čtvrti Castello. V průvodu půjdou zejména historické masky, tedy pieroti a kolombíny, šlechtické páry a celé zástupy kavalírů. Nejkrásnější dívky budou přineseny na nosítkách.

Romantický karneval v uličkách

Nejlepší je ale na karnevalu stejně bezcílné toulání po uličkách Benátek, při němž neustále potkáváte nové a nové masky a občas narazíte třeba na žesťový orchestr nebo na průvod bubeníků. Slušnost je mít také dobrou masku.

Let Anděla

Nejnáročnější akcí karnevalu je vždy Il Volo dell’Angelo, tedy let baletky na dlouhém laně ze špičky zvonice až hluboko dolů k tribuně na Piazza San Marco. Akce se koná v neděli před ukončením karnevalu. Baletka během letu andělsky tančí. Už proto je celé náměstí naprosto nesnesitelně našlapané a osobní doporučení je čekat na celé představení již od nedělního rána v Cafe Florian, tedy nejstarší kavárně Evropy. Už jí bude brzy 300 let a na čekání je ideální silný punč nebo zdejší výroční koktejl, což je prosecco s ginem a grapefruitovým džusem.


Nejklidnější místa v Benátkách

Canareggio, čtvrť tichých kanálů

Tady jsou nejkrásnější procházky a nejkrásnější hospody. Nejsou tu davy turistů. Mezi židovským ghettem a Tintorettovým rodným domem na náměstí U tří Maurů jsou ty nejlepší vinotéky.

San Giorgo Maggiore, ostrov klidu a vznešenosti

Na ostrově postavil Andrea Palladio fascinující chrám, který tvoří úžasné panoráma z náměstí svatého Marka. Nejezdí sem moc linek vaporetta, a tak tu lze trávit čas v klidu. V chrámu je úžasná Tintorettova Poslední večeře.

Torcello: Attilův trůn

Na vzdáleném ostrově v laguně najdeme nádherný románský chrám a kamenné křeslo, o němž se traduje, že je to trůn hunského dobyvatele Attily. Je tu úžasná restaurace rodiny Cipriani, kde se Hemingway dozvěděl, že dostal Nobelovu cenu za literaturu.


Nejkrásnější umělecká díla v Benátkách

Tizianova madona v kostele Frari

Panna Maria se doslova vznáší tímto kostelem, kde najdeme Tizianův hrob. Na obraze je skvostná kompozice tizianovské červené barvy.

Giorgionova Bouře

Tento obraz najdeme v Gallerii dell’Accademia. Je to mysticky nejasná scéna kojící ženy. Má se za to, že Giorgione, jenž byl průkopníkem renesanční malby, do obrazu zakomponoval postavu koupajícího se otce. Protože ale nebyl manželem matky svého dítěte, nechal se na obraze zcenzurovat a zbyla po něm jen zčeřená hladina řeky.

Generál Colleoni od Verrocchia

Andrea del Verrocchio byl učitelem Leonarda da Vinci. Před špitálem svatého Marka zanechal jednu z nejdůležitějších jezdeckých soch ve vývoji výtvarného umění. Bohatý generál, který byl slavný nikoli vítěznými bitvami, ale jenom tím, že měl pouze jedno varle, si přál mít sochu na náměstí svatého Marka. Nejasná smlouva o dědictví však umožnila Velké radě umístit jeho sochu před nemocnici svatého Marka. Na hlavním náměstí ho nechtěli.

René Magritte v muzeu Peggy Guggenheim

Světlo a tma na obraze tohoto francouzského umělce dokáží člověka naprosto usadit. Galerie Peggy Guggenheim je nejkrásnější sbírkou moderního umění ve městě. Tato fascinující a bohatá žena zde trávila čas se svým manželem Maxem Ernstem a dalšími surrealisty.


tipů na dokonalý benátský zážitek

  • Objednejte si hotel včas a nejlépe přímo v centru. Užijete si více legrace a nebudete se tolik trápit dlouhými přejezdy vaporettem (lodním autobusem). Hotely mohou být brzy vyprodané.
  • Dobře se oblečte. Někdy se nevyvede počasí a průvod masek ve větru a dešti se sněhem brzy začne postrádat romantiku.
  • Nejezděte lodí na stanici u náměstí svatého Marka v době hlavních akcí. Uvíznete spolehlivě na několik hodin v nesnesitelném davu.
  • Když máte dost karnevalu, odjeďte na některý z ostrovů. Na San Giorgio Maggiore je fantastický Palladiův chrám a pohled na město přes lagunu. Na ostrově jsou dobré a klidné restaurace, stejně jako na sousedním Lidu, kde se můžete projít kolem moře. Giudecca má zase několik architektonicky úžasných kostelů.
  • Jestli uvíznete v davu na nábřeží, neváhejte si rychle najmout gondolu nebo taxi. Nebudete litovat peněz za pocit volnosti.




Starší články Lidé a Země