Tento takřka sto metrů vysoký rotační hyperboloid korunuje již déle než čtyři desetiletí nejvyšší horu stejnojmenného horského hřbetu. Bezesporu nejznámější moderní stavba severních Čech je i symbolem města Liberce.
Až do čtyřicátých let 19. století byl vrchol Ještědu téměř nedotčený, ale odedávna tam byly vztyčovány kříže, zpočátku dřevěné, v letech 1737–1812 dva kříže kamenné a potom opět jen kříže ze dřeva. Poslední, šest metrů vysoký kříž, byl slavnostně vztyčen nad Libercem 1. června 1990. Od roku 1844 začali manželé Haslerovi z Hanychova vynášet na ještědský vrchol jídlo a pití.
O tři roky později tam postavil lesník Hebelt dřevěný srub, který si Haslerovi pronajali. Chata brzy vyhořela, ale trpělivá paní Haslerová vybudovala pro návštěvníky nový přístřešek, sestavený z okolních balvanů. Návštěv začalo přibývat, a když byla roku 1867 dokončena silnice z Liberce do Podještědí, postavili Haslerovi bytelnější chatu i s možností ubytování turistů. Tu koupil počátkem 20. století „Horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory“, který tam postavil novou mohutnou chatu, spíš horský hotel s vysokou věží. Ten tvořil dominantu Ještědu až do 31. ledna 1963, kdy v noci vyhořel. Hlavním architektem nové stavby byl doc. ing. arch. Karel Hubáček, který za svůj návrh obdržel prestižní ceny a roku 2001 medaili za zásluhy druhého stupně udělenou prezidentem republiky Václavem Havlem.
Hora i její „stříbrná stavba“ jsou viditelné z dálky mnoha desítek kilometrů. Z jižních svahů stékají vody do Severního moře, vody ze severních strání končí svou pouť v Baltském moři. Ještědský hřbet od sebe odděloval dva světy – čilý průmyslový kraj na severu v povodí řeky Nisy s převážně německým obyvatelstvem od zemědělského jihu, kde žili v malebném, jazykově a kulturně svébytném Podještědí lidé české národnosti.