nahoru

Rakouský Innsbruck: Alpská perla plná požitků

Pavla Apostolaki19. dubna 2018 • 06:50
Rakouský Innsbruck: Alpská perla plná požitků
foto: Shutterstock

Innsbruck je město, které plní zlaté sny. Nejenom slavným císařům a olympijským vítězům, ale i jeho hostům. Je nabité tolika poklady, že stačí jen procházet se jeho ulicemi a postupně poznávat jeden skvost za druhým.

tyrolské metropoli vystřídáte zábavu na horských svazích s návštěvou historických památek a s ochutnávkou delikates během pár okamžiků. Přímo v centru nasednete na lanovku Hungerburgbahn a za dvacet minut již budete šlapat po hřebenech nebo se klouzat po sněhobílých sjezdovkách. Impozantní stanice lanovky navrhla Zaha Hadidová, která jako první žena v historii obdržela prestižní Pritzkerovu cenu za architekturu. Britská architekta iráckého původu projektovala každou zastávku zvlášť s přihlédnutím k povětrnostním podmínkám v různých nadmořských výškách. Zvolila také neobvyklý vzhled. Konstrukce pokrývají lisované skleněné střechy, jež se zdánlivě vznášejí nad zemí. Zvlněnými, ledovcovými tvary připomínají zimní alpskou krajinu.

Vystoupíte-li na druhé stanici lanovky, dostanete se rovnou do Alpské zoo. V nejvýše položené zoologické zahradě (750 metrů nad mořem) v Evropě objevíte na dva tisíce zvířat reprezentujících alpskou faunu.

Ta pravá horská scenérie vás však přivítá na Seegrube. Z lokality, odkud dolů plachtí paraglidisté, sviští vyznavači freeridu a horských kol, uvidíte páté největší město Rakouska okem orla. Každý pátek jezdí lanovka rovněž večer (od 18.00 do 23.30) a výška skoro dva tisíce metrů nad mořem vám nabídne dva jedinečné pohledy: dolů na noční, zářící Innsbruck a nahoru na plejádu stříbrně svítících hvězd. Bezpochyby neodoláte ani nejvýše položenému klubu v Alpách s jeho legendární „Igloo Party“. Palác ze sněhových cihel rozezní chill-out hudba, cinkání ledových drinků a vyzdobí pobíhající barevná světla. Poslední metry lanovky vás pak vyvezou až k samotnému vrcholu hory Hafelekar. Okolí prozkoumáte díky turistickým stezkám, jež vás dovedou i k výzkumné stanici. Observatoř kosmického záření spadá pod innsbruckou univerzitu a je jedinou institucí svého druhu v Rakousku.

Řízek na skokanském můstku

Na druhém konci Innsbrucku pozornosti sportovních fanoušků jistě neujde panoráma slavného stadionu se skokanským můstkem. Bergisel hostil zimní olympijské hry dvakrát (1964, 1976) a pravidelně se na něm již čtyřiašedesát let pořádá Turné čtyř můstků (v sérii závodů ve skocích na lyžích zvítězil jednou i náš Jiří Raška a Jakub Janda). Na stadionu Bergisel s kapacitou dvacet šest tisíc lidí sloužil v roce 1988 mši pod širým nebem papež Jan Pavel II.

Na padesátimetrovou věž můžete vyjet dvěma výtahy nebo ve sportovním duchu vyjít 455 schodů. Za odměnu se vám dostane lahodných pokrmů v místní restauraci a fascinujícího výhledu šampionů. Ze skoro sto metrů dlouhé rampy spatříte nejenom Innsbruck v objetí Alp, nýbrž i létající skokany na lyžích. Pro ně však pohled z můstku není zrovna optimistický. Přímo za dopadištěm leží velký hřbitov, vlevo pak nemocnice. Jak říkají s kapkou černého humoru místní: „Sportovci si mohou vybrat, kam chtějí skočit…“

Luxus pod Alpami

Původní osada kontrolující obchodní stezku do Itálie se stala v roce 1420 sídlem tyrolských hrabat. Ta svoji rezidenci vyšperkovala spoustou významných staveb, jež Innsbrucku vtiskly honosnější ráz. Pozadu nezůstal ani císař Maxmilián I. Jeho kenotaf v Hofkirche (Dvorní kostel), obklopený dvaceti osmi bronzovými sochami v životní velikosti, vzbudí naprostý úžas. K památníku projdete postupně, třemi místnostmi s multimediální expozicí. Famózní hra světel, hudby a imaginárních postav vám ukáže scény ze života habsburského panovníka.

V celém Rakousku existují pouze dva Hofburgy, jedním se pyšní Vídeň a druhým právě Innsbruck. Císařovna Marie Terezie jej měla natolik v oblibě, že zde v roce 1765 uspořádala svatbu svého syna Leopolda II. se španělskou infantkou. Oslavy však zastínilo náhlé úmrtí Františka Štěpána Lotrinského. Po skonu manžela nechala sklíčená Marie Terezie jeho ložnici v paláci přeměnit na kapli, zřekla se šperků a od té doby chodila jen v černém vdovském šatě. Nádherný barokní palác však zažil mnoho dalších událostí, jež se odrážejí v pompézních interiérech. Vtáhnou vás do starých časů a vylíčí vám příběhy mocných vladařů.

Podívaná k nezaplacení

Na cestu k nejslavnějšímu symbolu města se ani nemusíte ptát. Je „dlážděná“ davem turistů toužících spatřit místní div. Na zhotovení Zlaté střechy se císař Maximilián I. notně plácl přes kapsu. Skvostný pozdně gotický arkýř domu tyrolských hrabat nechal v roce 1500 vyzdobit 2657 pozlacenými měděnými plátky. Jakmile se jich dotknou sluneční paprsky, září pořádně daleko. Není tedy divu, že střecha přitáhla před pěti lety zloděje. Ukradli osm cenných dílků a bůhví, zda je chtěli zpeněžit, či si jen dopřát dávku adrenalinu. Naštěstí se k úlevě Innsbručanů vrátily vzácné plátky za několik dnů zpět.

Pár „zlatých šindelí“ lze získat i legální cestou. Před pěti sty lety je začal vyrábět cukrář Johann Nepomuk Munding. Jeho potomci zhotovují tuto laskominu ve stejnojmenné cukrárně dodnes. Výroba každého čokoládového kousku probíhá ručně, v patnácti krocích. Pochoutku tvoří vrstva z pistácií, marcipánu, nugátu, medu, pražených mandlí a hořké čokolády.

Tyrolské kalorie

Historická ulička Hofgasse exploduje pod kulinářskými poklady. Skoro každý vchod vede do gastronomického krámku, kde voní špek a klobásky, salámy, sýry a teče šnaps. Tyrolané pálí vše, co jim příroda poskytne. Běžně zde dostanete skoro dvacet druhů šnapsu. Ta nejproslulejší pálenka, Zirbenschnaps, se vyrábí z borovice limby. „Nejvzácnější a zároveň nejdražší kořalička pochází z hořce žlutého. Z jedné tuny kořene získáte jen sedmnáct až osmnáct litrů šnapsu,“ říká Edi Leismüller ve svém destilérském závodě v Innsbrucku.

S vášní a láskou tvoří své zázraky také majitelé Kröll Strudel Café. Více než čtyřicet let zde ručně připravují okolo devatenácti obměn štrúdlů, na sladké i slané variace. Chuťové buňky přivedete do ráje třešňovým, dýňovo-zázvorovým nebo ricottovým závinem s meruňkovým džemem. Mozartovy koule najdete po celém Rakousku, ale v Innsbrucku mají koule Andrease Hofera, tyrolského národního hrdiny. Jsou vyrobeny z mandlí, povidel, nugátu a čokolády.

O pár desítek metrů dál, v obchodě Tiroler Edles (Seilergasse 13), koupíte produkty Hansjörga Haaga: tabulky čokolády plněné lesním ovocem, horskou mátou, ořechy nebo šnapsem.


Kandidatura na medaile

Alpská metropole patří mezi potenciální uchazeče na zimní olympiádu v roce 2026. Její obyvatelé však vůbec nehýří nadšením. Innsbruck je totiž druhým nejdražším městem na bydlení u našich jižních sousedů (prvenství drží Salcburk). Již po druhé olympiádě šly ceny pozemků, domů a bytů strmě nahoru a předpokládá se, že další mezinárodní klání sportovců by vyšponovalo hodnotu nemovitostí ještě výš.


Tip autorky

Z Innsbrucku se kyvadlovou dopravou (autobus jezdí čtyřikrát denně z hlavního železničního nádraží) vypravte do nedalekého Wattens, kde sídlí Swarovského Křišťálový svět. Druhé nejnavštěvovanější místo v Rakousku (za rok do areálu zavítá víc než třináct milionů lidí) je světem imaginace. Podzemní část tvoří Kabinet divů a kuriozit. Díla prestižních umělců, designérů a architektů, kteří z broušeného skla vytvořili různé kreace, ve vás vyvolají ohromení. Fascinující pohled nabízí též venkovní zahrada s hlavou titána. Tvoří ji „křišťálové stromy“ stojící v malém jezírku. Když svítí slunce, odlesky se lámou nejen v jejich korunách, nýbrž i na celé vodní ploše. Z úst obra teče vodopád a vše doplňuje zhruba osm set tisíc křišťálů, jež tvoří společně s přírodou úchvatné scenérie.

Pavla Apostolaki




Starší články Lidé a Země