nahoru

Vychází dlouho očekávaný životopis legendárního cestovatele Miroslava Zikmunda

red20. listopadu 2017 • 18:30
Vychází dlouho očekávaný životopis legendárního cestovatele Miroslava Zikmunda
foto: Foto © Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, archiv Miroslava Zikmunda

V těchto dnech vychází dlouho připravovaná kniha Století Miroslava Zikmund: Cestopis životem. Miroslav Zikmund oslaví v únoru příštího roku neuvěřitelné 99 narozeniny. Autorsky se na knize podíleli kromě samotného Zikmunda i trojice Petr Horký, Miroslav Náplava a Vladimír Kroc.

Publikace není klasickým životopisem, spíš je to pozvánka do světa Zikmundova pověstného archivu. Čtenář se vydá po stopách výjimečných životních osudů a tím i po mezních situacích celé naší republiky. Jak Miroslav Zikmund říká: „Byl jsem zplozen ještě za Rakouska-Uherska a narodil se do prvních dnů republiky. Proto ji celý život považuji za svého o krapátek staršího bráchu.“

Vzniku stejnojmenného filmu předcházely roky decentních námluv, než se režisérovi Petrovi Horkému podařilo Miroslava Zikmunda k natáčení přesvědčit. Vznikl tak jedinečný celovečerní dokument, jenž získal nominaci na Českého lva a který v kině navštívilo neuvěřitelných padesát tisíc diváků. Co ale s tím, co se do filmu nevešlo? Miroslav Zikmund, Petr Horký, Miroslav Náplava a Vladimír Kroc, čtyři muži, přátelé, cestovatelé, se nad skleničkou slivovice dohodli, že sepíšou knihu. Následovaly tak tři roky intenzivní práce, rozhovorů, bádání v archivu, třídění informací, psaní textů a vybírání fotografií.

 „Asi by bylo pěkné, kdybych řekl, že v tom vězela už odmalička moje touha cestovat. Vůbec ne. V přání dojet co nejdál byla spíš zvídavost a snaha vidět víc, vědět to, co ostatní nevědí. Tento rys – vědět, jak se věci doopravdy mají – mne provází celý život.“

Miroslav Zikmund v knize Století Miroslava Zikmunda

Kniha se stejně jako film rodila tři roky, tedy jako první cesta Hanzelky a Zikmunda, a svým výsledkem významně předčila původní nápad „dát dohromady, co se nevešlo do dokumentu“. Vznikl cestopis životem, působivý obraz jednoho století, století muže, století naší země.

Čtenář má tak konečně příležitost se dozvědět, jak je to skutečně s legendárním archivem a deníky Miroslava Zikmunda, co to byl Durchlassschein, jak se zrodil Zikmund cestopisec a kam vedla jeho první výprava, jak rostlo přátelství dvojice H+Z, čím se živili za protektorátu, co to byl „Projekt 5“, čím a proč necestovali, jaké byly na výpravách jejich úkoly, jakou technikou pořizovali v dané době filmové a fotografické záběry, jak probíhala disidentská setkání, co ukrývaly svazky StB a taky třeba jak se kácejí stromy v pověstné Zikmundově zlínské vile na Nivách a jaké to je, když se otec vydá kolem světa a rodina zůstane, a mnohé další. A to vše s odstupem několika dekád očima moudrého téměř stoletého muže, který značnou část knihy sám napsal a ostatní plně autorizoval.

Kniha obsahuje množství dosud nepublikovaných informací, včetně úryvků z prvního, nikdy nevydaného cestopisu, dobové fotografie, bohatý doprovodný materiál a ilustrace Elišky Chytkové.

Dvaadvacátého dubna 1947 tedy cesta začala. Tradá do Francie, tam si ozkoušet, k čemu byla dobrá Vysoká škola obchodní – vyhledat přístav odplutí i afrického přistání, s dopravní společností podepsat co nejvýhodnější konosament a spolehnout se, že při naloďování nespadne tatřička do moře. Když si člověk představí kontext doby, k tomu aerodynamické auto se třemi exotickými kukadly, dva mládence s moderní výbavou i se zbraněmi, nedostatkové kinofilmy, nedostatkové palivo… nelze se divit místním úředníkům, že na ně občas hleděli nedůvěřivě. Špioni? A pro koho pracují? Na mnoha místech naráželi na neochotu povolit další cestu. Když i tak vedli svou, koledovali si o průšvih a ten na sebe nedal dlouho čekat. Už v Libyi to přišlo. Před městem Syrta najednou přestaly fungovat brzdy. Jiří Hanzelka za volantem zkusil opakovaně pedál – nic. Díky jeho duchapřítomnosti se podařilo nabourat tak, že pasažéři nezaplatili životem. Ale auto bylo na odpis. Škodu sice uhradila britská pojišťovna, jenže kde teď sehnat náhradní vůz? Zkuste v sedmačtyřicátém roce minulého století komunikovat mezi Libyí a Československem, jak sehnat nové auto!

Úryvek z knihy Století Miroslava Zikmunda

 

Miroslav Zikmund a trocha faktografie

Narodil se 14. 2. 1919 v Plzni. Spolu s Jiřím Hanzelkou přespali na Cheopsově pyramidě, filmovali zrození sopky, projeli Núbijskou poušť, žili s ekvádorskými lovci lebek. Procestovali 112 zemí a teritorií celé planety, zdokumentovali svět. Pobývali v Africe, když zanikal koloniální systém, vynesli vlajku na Kilimandžáro, v konžském pralese navštívili Pygmeje. V legendární Tatře 87 urazili 111 000 kilometrů, vrátili se do komunisty zadrátované vlasti. Cestou po Asii a Oceánii zažili rovníkový „Neptunův křest“, hovořili s prezidenty, s Gagarinem i Hillarym, jako první projeli napříč Sovětským svazem, posunuli hranice možného. V roce 1968 odmítli okupaci i nastupující normalizační režim, na dvacet let se pak stali politicky nežádoucími osobami. Natočili 4 celovečerní a 147 dokumentárních filmů, napsali 700 rozhlasových a 300 novinových reportáží, prodali 6,5 milionu knih, jejich publikace patří mezi klenoty českého cestopisu. Působivou bilanci Zikmundových aktivit rozšiřuje precizně vedený archiv, který tak zařazuje příběh jednoho muže do souvislostí téměř posledních sta let a do osudu historie celé naší republiky. Obdivuhodný příběh této osobnosti inspiruje už několikátou generaci.

O autorech publikace:

Petr Horký (* 1973) 

Režisér, spisovatel, producent, cestovatel. Zakladatel producentské společnosti Piranha Film, spolupořadatel cestopisných přehlídek filmů, režisér asi 80 dokumentárních filmů. Za celovečerní dokument Století Miroslava Zikmunda byl nominován na Českého lva. Pro Českou televizi moderoval přes 1 500 živě vysílaných pořadů i řadu předtáčených magazínů. Byl také moderátorem oficiálního setkání 28 evropských prezidentů. 

Je autorem a spoluautorem devíti knih, z toho dvou bestsellerů a bezpočtu novinových článků. Je nositelem řady filmových ocenění a dvojnásobným držitelem literární Ceny Egona Erwina Kische. 

Natáčel na vybuchující sopce Merapi,  s velkým bílým a s tygřími žraloky bez jakékoli bariéry. Na Maledivách objevil vraky starých lodí, došel na severní pól i pól chladu – nejchladnější obydlené místo světa, na lyžích přešel Grónsko, uskutečnil první zimní přechod mongolského jezera Khovsghol. Natáčel s osobnostmi jako Edmund Hillary, Thor Heyerdahl, Reinhold Messner, Arthur C. Clarke, Erich von Däniken, s posledním mužem na Měsíci Eugenem Cernanem i s kapitánem mise Apollo XIII Jimem Lovellem. 

Miroslav Náplava (* 1966)

Spisovatel, editor a režisér cestopisných dokumentů. Účastník a organizátor řady expedic. Milovník cestování, kávy, hor, říční plavby, hudby a poezie. Často prohlašuje: „V mém věku už není čas být nešťastný.“

Společně s Petrem Horkým napsal pět knih. Do tisku je připraveno třetí vydání knihy Plavby „sebevrahů“, o objevných plavbách na vorech, včetně plaveb českého skladatele a trampa Eduarda Ingriše. Náplava se také podílel na záchraně Ingrišova archivu v USA. Je editorem dvousvazkového výboru z díla cestovatelů Hanzelky a Zikmunda. Publikoval mnoho cestopisných reportáží v magazínech a od roku 2012 je šéfredaktorem interaktivního magazínu Srdcaři.cz.

Jako režisér pracoval na řadě dokumentů, jež získaly mnohá ocenění. K celovečernímu dokumentu Století Miroslava Zikmunda natočil film o filmu.

Vladimír Kroc (* 1966)

Vzděláním ekonom zahraničního obchodu, duší rozhlasák a srdcem rockový bubeník. Už na VŠE založil na jarovských kolejích studentský rozhlas. A mikrofonu zůstal věrný. Zejména v Českém rozhlase. Moderuje zpravodajství a publicistiku na Radiožurnálu a Českém rozhlase Plus, spolupracuje s Dvojkou. Kromě jiného uváděl patnáct let cestovatelský týdeník Světem křížem krážem, desátým rokem provází posluchače Zápisníkem zahraničních zpravodajů.

Působil v České televizi ve Studiu 6, v televizích TV3 a Z1. Pro ČT natočil dvě autorské série Postřehů odjinud – z Austrálie a Nového Zélandu. Právě tyto země si zamiloval, z pěti knih, které napsal, byly dvě věnovány protinožcům.

S Miroslavem Zikmundem se seznámil při natáčení pořadu O kom se mluví k vyznamenání dvojice H+Z prezidentem Václavem Havlem v říjnu 1999 a následovaly desítky dalších rozhovorů.

red




Diskuse ke článku

 

Starší články Lidé a Země