nahoru

Padrťské rybníky aneb Hluboké oči brdské krajiny

Zuzana Šprinclová20. října 2017 • 17:30
Padrťské rybníky aneb Hluboké oči brdské krajiny
foto: Jiří Jiroušek

Brdy loni definitivně opustili vojáci a tato středočeská oblast se po dlouhých 90 letech otevřela turistům. Zatím téměř nedotčené území má lidem co nabídnout: třeba výlet k Padrťským rybníkům. Nečekejte turistický servis, tady vládne příroda v celé své kráse.

Příroda v Padrťské kotlině je dnes klidná, hladiny rybníků se třpytí ve slunci. Když před více než 400 lety začaly rybníky vznikat, byl tady ještě hustý prales. Hořejší rybník má dnes 115 hektarů, dolní 65 hektarů, ale v dobách svého založení prý bývaly ještě větší. Dnes jsou v nadmořské výšce 640 m v srdci Brdské vrchoviny nejvýše položenými rybníky ve středních Čechách. Obklopují je lesy, divoké porosty a louky. Panoráma dokreslují významné brdské kopce: Praha, Paterák, Kočka nebo Palcíř.

Výhled do okolí neruší nic, žádný stožár, žádná rozhledna, žádná stavba. A cestou nenarazíte ani na pohodlný hotel nebo stánek s občerstvením. Zato můžete vidět orla, raka kamenáče, vydru, vzácnou orchidej nebo kosatec sibiřský. Tady vládne příroda, a v tom jsou u nás Brdy výjimečné.

Celebrita Kristýna

U Padrťských rybníků je pusto, slyšet je jen šum stromů, vítr, volání ptáků. Ornitologové tu kromě majestátního orla mohou pozorovat kormorána, volavku bílou, v době tahu se na rybnících zastavují hejna divokých hus. A v okolních vlhkých smrkových a bukových porostech má své hnízdo i velmi vzácný a ohrožený čáp černý. Doma tady byla i světová celebrita čápice Kristýna, která od roku 1995 odlétala po tři roky s miniaturní vysílačkou z Brd do Afriky a zpět. Živý přenos z jejího hnízda, kde seděla čerstvě narozená mláďata, sledovaly desetitisíce lidí z 90 zemí světa.

„Raději neříkáme, kde přesně dnes hnízda čápa černého a orla mořského jsou. Někteří lidé se dostali blízko k nim a fotili je, což tato vzácná zvířata ruší,“ vysvětluje Bohumil Fišer z CHKO Brdy. A tak si s sebou na hráz Hořejšího rybníka vezměte dalekohled. Třeba budete mít štěstí a zahlédnete, jak se tento dravec řítí k hladině rybníka za svou potravou.

Dravci místo kaprů?

Co se vlastně skrývá pod hladinou rybníků? „Hlavní rybou je kapr, dále pak cejn, štika nebo sumec. Výlovy se pohybují od 30 do 50 tun,“ říká Jan Sotona z VLS (Vojenské lesy a statky). Rybníky jsou podle něj kvůli ochraně přírody a podmínkám využívány jen ze dvou třetin. Každý rok se jeden z nich vyloví.
S chovem ryb se tady začalo až v druhé polovině 19. století. „Původně rybníky sloužily jako zásoby vody pro hamry a vysoké pece, které byly při Padrťském potoce. Ryby se v nich tehdy nechovaly, protože zdejší voda má poměrně vysokou kyselost,“ tvrdí Tomáš Makaj z Muzea Středních Brd Strašice a autor několika knih o Brdech (např. Střední Brdy na starých pohlednicích a fotografiích, 100 zajímavostí ze starých Brd).

Ochránci přírody ale ze současného chovu kaprů v rybnících nadšení moc nejsou. „Padrťské rybníky jsou přirozeně velmi málo úživné a nebýt svedení kyselých vod Padrťského potoka do obtočné strouhy, vápnění a dokrmování, nebyl by chov kapra vůbec rentabilní. Této lokalitě by mnohem více seděl extenzivní chov dravců a z rybníků by se tak mohl stát opravdový ráj například pro ptáky a vážky,“ říká Bohumil Fišer.

Koupání zakázáno, zdroj pitné vody – stojí na ceduli u Hořejšího rybníka. Voda láká, obzvláště v letním parnu. Ve skutečnosti ji dnes nikdo z okolních měst a vesnic nepije a slouží jako záložní zdroj v případě sucha. A zákaz? Ne všichni jej respektují a ne vždy tady býval. Právě možnost koupání v přírodě sem lákala turisty hlavně z velkých měst.

Srovnáno se zemí

K Padrťským rybníkům to lidi vždycky táhlo: první turisty, trampy a skauty. I dnes jsou rybníky jedním z nejnavštěvovanějších míst Brd. Je veřejným tajemstvím, že se sem nelegálně chodilo i za dob vojenského újezdu a zákazy vstupu tady někteří nerespektují ani dnes. Území kolem Dolejšího Padrťského rybníka je totiž stále nepřístupné, armáda po sobě ještě musí uklidit nevybuchlou munici. Slíbila tak udělat do konce letošního roku.

Dalekohledem mířím k Dolejšímu rybníku, do míst, kde kdysi stávala obec Padrť a byla slavná pláž Rožmitálka, na níž vzácní hosté trávili celé dny a jídlo si sem nechali přinášet služebnictvem. Obě jsou dnes minulostí. Vesnici potkal stejně krutý osud jako Hrachoviště, Velcí či nedalekou Záběhlou a Kolvín, které komunisté v Brdech nekompromisně srovnali se zemí.

Před vznikem vojenského újezdu byly u rybníků tři vesnice: Přední a Zadní Záběhlá a kdysi bohatá železářská obec Padrť (Podbrdsko bývalo hlavní železářskou oblastí Čech). Lidé tady žili už od 16. století. „Brdské obce bojovaly o svou existenci hned několikrát. Nejdřív je vystěhovali nacisté, pak komunisté. V Padrti si lidé po válce obec opravili, postavili novou školu, což nebylo v té době jednoduché, a pak museli zase pryč. Zlikvidováno bylo v Padrti 65 čísel popisných,“ uvádí Tomáš Makaj.

Turistický objev

Turistický boom u Padrťských rybníků odstartoval kdysi průvodce Josefa Kafky z roku 1898. Po zpevněných cestách se začaly prohánět kočáry a v nich vzácní hosté: spisovatelka Růžena Jesenská nebo filolog Jan Gebauer, básník a překladatel Vladimír Holan, zakladatel českého porodnictví Josef Thomayer nebo matka cestovatele Miroslava Zikmunda. Půvab kraje objevili i první skauti, kteří u Hořejšího rybníka založili tábor.

„Všechny domy, které míjíme, tady postavili díky turistickému ruchu, jsou to letní byty,“ ukazuje mi cestou ze Strašic k Padrťským rybníkům Tomáš Makaj a dodává: „Byla tady řada hostinců, posílaly se odtud pohlednice a některé části lesních partií byly určeny pro zdravotní vycházky.“ Dnes je bujný turistický ruch jen těžko představitelný, kdysi frekventované domy jsou zavřené nebo neexistují, tak jako vesnice, kam mířili měšťáci.

Pohádkové tůně

Když jsem tudy šla loni, jednalo se zrovna o tom, že v tůních u Dolejšího rybníka by Norové rádi natočili pohádku. Až toto tajemné místo (asi 150 metrů od rybářské chaty) zastíněné mohutnými stromy uvidíte, pochopíte proč. Je to ráj nejen pro romantické duše, ale i pro různý hmyz, obojživelníky a plazy. „Natáčení nakonec nedopadlo, bylo by pro přírodu příliš náročné a mohlo by poškodit zdejší ekosystém,“ vysvětluje Bohumil Fišer.

Padrťské rybníky jsou unikátní a asi 30 procent území kolem nich spadá do nejcennější první zóny chráněné krajinné oblasti Brdy. „Týká se to hlavně vzácných rašelinišť, kde roste například vyhynutím ohrožený všivec bahenní. Kolem rybníků jsou také významné bučiny, například kolem zaniklého Teslínského kláštera, což je unikát, protože jinak jsou v Brdech hlavně smrky. A z Dolejšího rybníka vytéká řeka Padrťský potok (Klabava), kde žije vzácný rak kamenáč,“ vysvětluje Bohumil Fišer z CHKO Brdy.

Krávy místo vojáků

Výhled na louce severozápadně od Dolejšího rybníka je na Brdy neobvyklý. Většinou je zdejší krajina zalesněná, tady ale stromy nepřekážejí. Jde totiž o jednu z šesti odlesněných ploch, kde si vojáci udělali střelnice. Dřív tady svištěly protitankové střely (střelnice měla devět pojezdových drah pro terče s maximálním dostřelem 2500 m) a dnes chlapy v uniformách vystřídaly pasoucí se jalovice. Starají se, aby krajina zůstala zachovaná i pro další generace. „Kdyby se ochranáři o bývalé dopadové plochy armádních střelnic nestarali, bezlesá území by za pár let pohltil les, vysvětluje Bohumil Fišer.
Krávy mají bezlesí uchránit před náletovými dřevinami, spást všudypřítomnou expanzivní třtinu, která brání v růstu ostatním vzácným rostlinám: třeba orchidejím nebo typickým kosatcům sibiřským, jejichž modrá barva pokrývá v létě zdejší louky. Botanické nadšence jistě potěší i ohrožená léčivá prha arnika.

S jarem se zdejší krajina začíná vybarvovat, tak se vydejte do Brd. Nezapomeňte si přibalit svačinu, dalekohled a počíhat si na vzácné dravce. Až zajde slunce, užijete si tady tajemnou atmosféru s plnou parádou nočního nebe. Brdy jsou podle astronomů nejtemnějším koutem v kraji, který neruší světla z měst a vesnic. A právě u Padrťských rybníků bývá výhled na oblohu plnou hvězd neobyčejně působivý.


Kudy k rybníkům

  • Na kole: Vyrazte ze Spáleného Poříčí po jednom z hřebenů nad údolím Úslavy a poté jeďte hlubokými lesy Jižních Brd kolem starých bukových lesů a Fajmanových skal. Odtud pokračujte k Padrťským rybníkům. Tato 55 km dlouhá trasa vede po klidných lesních cestách a je vhodná i pro začátečníky. Na kole se k rybníkům dá dojet také z vesnic Teslíny, Buková, Nepomuk nebo Míšov.
  • Pěšky: Výchozích míst je několik, např. z obcí Mirošov (12 km), Trokavec (10 km) nebo Strašice (8 km). Nejoblíbenější trasa (červená) vede od Grill baru v Míšově, je dlouhá zhruba 9 km a počítejte s výrazným stoupáním.

Teslíny

Na západním břehu Hořejšího rybníka stával ještě před založením rybníků v raném středověku gotický kostel a hospodářství mnichů. V masivním kamenném chrámu (chrámová loď byla více než 40 m dlouhá a asi 10 m široká) rozjímali mniši obklopení pralesem do příjezdu Žižkových vojsk. Dnes je tato historie pohřbená v zemi, zarostlá bujnou vegetací. Nepatrné vyvýšeniny a pár kamenů, pozůstatků základů, jen naznačují dávný život tohoto místa. Na své objevení ještě čekají vesnice, které dle pověsti kolem kostela stály.


Vojenská historie Brd

Projekt dělostřelecké střelnice v Brdech schválila vláda v roce 1926. Brdy byly zpočátku uzavřené jen v době střelby. Přísný zákaz vstupu do oblasti přišel až s vojáky wehrmachtu. V roce 1945 se do prostoru brdské střelnice vrátil předválečný režim. Zásadní zlom přišel v roce 1952, kdy komunisté Brdy uzavřeli. Loni v lednu byl vojenský újezd zrušen a 260 km2 se stalo součástí chráněné krajinné oblasti Brdy. Armáda si nechala 3200 hektarů. Některé části ještě nejsou vyčištěné od nevybuchlé munice a je do nich zákaz vstupu. Kompletní území by mělo být přístupné od příštího roku.

Zuzana Šprinclová




Starší články Lidé a Země