nahoru

Orlí hnízdo Ibn Marwana: Vítejte v opevněném městečku Marvao na východě Portugalska

Petr Nejedlý5. října 2017 • 09:00
Orlí hnízdo Ibn Marwana: Vítejte v opevněném městečku Marvao na východě Portugalska
foto: Petr Nejedlý

V 9. století dal potomek galicijských konvertitů k islámu Ibn Marwan postavit na granitovém masivu uprostřed pohoří Sao Mamede opevněné sídlo. Říkávalo se mu Ammaia Ibn Marwana, protože v dávné minulosti zde v okolí stávalo římské město Ammaia. Odtud je již jen krůček k dnešnímu jménu – Marvao.

Alentejo, nejrozsáhlejší provincie Portugalska, je kraj, kde zdánlivě nikdo a nic nespěchá. Portugalci na účet místních vtipkují, že znají pouze tři rychlosti – pomalu, ještě pomaleji a stop. V Alenteju na člověka zapůsobí prázdnota, prostor, strohost, drsnost. Protože žádný přímý autobus z Lisabonu do Marvaa nejezdí, návštěvníci se nejdříve dopraví do deset kilometrů vzdáleného Castela de Vide. Ale tady už si začnou připadat jako v pohádce.

Z hradeb kdysi mocného hradu je okouzlující pohled na Castelo de Vide malebně posazené mezi kopci a na jednom z nich se v dáli, ve výšce téměř devět set metrů, tyčí Marvao. Jako nedobytná pevnost se ztrácí v oblacích, kde létají orli a supi. Nedobytná pro ty, kteří sem v minulosti přišli loupit. Dnes stačí sednout na náměstí v Castelu de Vide do taxíku, který vás doveze k vstupní bráně Porta de Rodao.

A tam, uprostřed hradeb a opevnění, stojí bílé domky v uzoučkých uličkách plných květin a klícek se zpívajícími ptáky. A na zápražích posedávají babičky zabrané v sousedském popovídání. Při toulání Marvaem začne člověk jako ve snách očekávat, že hned za chvilku se odněkud vynoří průvod samotného Ibn Marwana, zakladatele města.

Syn Galicie

Ibn Marwan, celým jménem Abd al-Rahman ibn Muhammad Ibn Marwan Ibn Yunus al-Yilligi al-Maridi, je známý jako „syn Galicie“, neboť jeho rodina, která přijala islám, pocházela ze severní části Pyrenejského poloostrova. Ibn Marwan povstal s vojskem mozárabů (křesťané pod muslimskou vládou, kteří jako nemuslimové platili těžké daně) a muladíů (konvertité k islámu) proti córdobskému emírovi. Ve válečném tažení mu svými oddíly pomohl i asturský a leonský král Alfonso III.

Těžké boje s Muhammadem I. z Córdoby skončily čestnou mírovou smlouvou, podle níž měl Ibn Marwan právo založit město v blízkosti dnešních portugalských hranic. Tak vznikl Badajoz, jehož obyvatele tvořili převážně muladíové. Ibn Marwan se nakonec usmířil s potomky córdobského emíra a ti mu pomohli z Badajozu vytvořit opevněné islámské sídlo s lázněmi a mešitami. V samotném Marvau, které prý nebylo nikdy dobyto, se z arabské kultury kromě architektonických prvků nic nezachovalo. Nepřipomíná své islámské kořeny zjemnělým ornamentalismem a ani Alláhovo jméno zde není slyšet. Dokonce jsem postrádal i modré kachlíky, azulejos, portugalské dekorativní umění, jehož kořeny sahají taktéž do maurských časů.

V Marvau vládne bílá. A ještě květiny a čerstvě vyprané prádlo. Visí z oken, voní a dodává domům domácí atmosféru. Na počest založení se v září 2006 v Marvau a v Badajozu konal první ročník Arabského festivalu: dny plné trhů, divadelních představení, břišních tanečnic či představení hadů.

Kaštanové orgie

Západy slunce jsou v Serra de Sao Mamede neopakovatelné, a tak doporučuji sednout si s láhví místního vína třeba na hotelovou terasu či hradby a zpomalit životní rytmus. Jen pozor – Borba, Reguengos, Redondo a další vína z Alenteja mívají i čtrnáct procent alkoholu! Ráno v záři teplého slunce je skvělé galao, sklenice horkého mléka s kávou. A později je k obědu vynikající místní specialita – vepřové s mušlemi a la Alentejana nebo treska čili bacalhau. Tato ryba je mezi Portugalci tolik populární, že se říká, že ji dokážou připravit každý den v roce jiným způsobem.

Gurmánským požitkem je v Marvau druhý listopadový víkend, kdy se již čtvrtstoletí koná Festival kaštanu, největší slavnost tohoto druhu v Portugalsku. Protože se právě zde rodí ty nejlepší kaštany, klidné městečko se na dva dny stane cílem tisíců Portugalců. Na svatého Martina, který u nás přijíždí na bílém koni, bývá v Portugalsku tradičně slunečné počasí a po celé zemi se prodávají pečené kaštany. Nejen v Marvau vyrostou v uličkách vozíky, z nichž je kolemjdoucí váben vůní pečených kaštanů. Kornout stojí nejméně dvě eura a i v obchodech jsou kaštany dražší než většina ovoce. V restauracích je možné ochutnat bezpočet kaštanových specialit – od koláčů až po polévky.

Kraj Římanů, Arabů i Židů

Strže, ovce, olivovníky, kaštany, korkové duby, mohutné agáve a opuncie, menhiry a golfové hřiště – to je Marvao a jeho okolí. Z pevnosti vede nádherná středověká dlážděná cesta dolů do vesnice Portagem, která se pyšní mostem římského původu. Při sestupu se vám otevře dechberoucí pohled na hrad na skále. V kamenitém okolí Marvaa a Castela de Vide se také tyčí desítky megalitických památek včetně osmimetrového menhiru Meada.

V Castelu de Vide stojí i synagoga ze 13. století, nejstarší v Portugalsku. Od nízkých sousedních domků je ale k nerozeznání. Počet Židů v Marvau a v Castelu de Vide stoupl v dramatických dobách 15. a 16. století po vyhnání španělských Židů katolickými panovníky. Portugalský král jim nabídl – samozřejmě za lichvářský poplatek – nový domov. Tolerance ale neměla dlouhého trvání a Židé dostali na výběr křest nebo emigraci. Mnozí odešli (převážně do Amsterodamu), konvertité bývali vyšetřováni inkvizičním tribunálem a tisíce jich skončily na mučidlech a hranicích.

Marvao se svou takřka středověkou atmosférou a západy slunce člověka snadno uchvátí. Kdyby se kdokoli chtěl tady v Serra de Sao Mamede usadit, popíjet víno a hrát golf, žádný problém. Na spoustě domků a farem najdete nápisy hlásající: „se vende“, tedy „prodává se“.

Petr Nejedlý




Diskuse ke článku

 

Starší články Lidé a Země