nahoru

Za poznáním Ruska a pochopením ruské duše: Šamanská konjunktura

PAVLÍNA BRZÁKOVÁ22. září 2017 • 16:00
Za poznáním Ruska a pochopením ruské duše: Šamanská konjunktura
foto: Pavlína Brzáková

Tuva, ruská autonomní republika, leží na jihu Sibiře. Když po rozpadu Sovětského svazu zesílila tendence sovětských autonomních republik a národnostních okruhů osamostatnit se a dosáhnout ekonomické soběstačnosti, začali Tuvinci znovu objevovat své kořeny a křísit potlačovanou tradici. Jejich národní obrození ukázalo význam původní víry - šamanismu.

„Národní obrození“ u Tuvinců bylo podpořeno zejména velkým zájmem západních evropských zemí a USA v podobě určitého druhu duchovních, kteří se vypravili do „neprobádaných území“ Sibiře, aby zde nalezli své duchovní učitele. Tato poptávka po duchovnu velmi podpořila pátrání Tuvinců po jejich vlastní ztracené duši. Došlo ke zvláštní symbióze: Tuvinci objevují svůj význam díky zájmu světa a příchozí z „civilizovaných“ zemí nacházejí své kořeny pomocí kultury, která se nevymkla z lůna přírody, neboť je nadále do něj zasazena.

Přestože je Tuva autonomní republikou náležící Rusku, je to ve skutečnosti svět sám pro sebe. Její jinakost nese až neuvěřitelně pohádkové znaky navzdory její hrůzu nahánějící pověsti, s níž se setkáme na různých místech Ruska. Říká se totiž, že „v Tuvě řežou hrdla“. Kolik je na této fámě pravdy, možná dosvědčí zjizvená těla Tuvinců, která jsou ke zhlédnutí za parného léta na břehu Jeniseje.

Pod vlivem silnějšího

Dějiny Tuvinců byly vždy pod vlivem turkických a mongolských kmenů (pastevců koní, jaků a velbloudů), ale i dalších, jako jsou například příslušníci kmene Komi a Samojedi, kteří se promísili s turkickým obyvatelstvem na severu země (pastevci sobů).

Jazykově náleží Tuvinci (nebo také Tuvani či Sojoti, Sojon) do turkické větve altajské jazykové rodiny. Jejich samostatná republika vznikla po roce 1921, kdy v Mongolsku proběhla tzv. lidová revoluce. V roce 1944 se stala tato republika součástí Sovětského svazu, jehož ideologií byla ovlivňována až do převratu v roce 1990. Po upevnění autonomie a krátkodobém zeslabení vlivu Ruska, které následovalo po převratu, začaly vznikat nejrůznější duchovní organizace či centra (šamanská a lamaistická) s cílem podpořit a rozvinout vše tuvinské, co se zachovalo.

Počátkem 90. let se z Tuvy odstěhovalo velké množství ruských rodin, jimž tuvinské okolí začalo dávat najevo, že „Tuva je tuvinská, a proto v ní mají žít jen Tuvinci“. Když jsem se během svých pobytů ptala, zda odchod provázely také násilnosti, někteří lidé říkali, že ne, jiní naopak vzpomínali na fyzické násilí na ulicích. V současné době žije v Tuvě tři sta čtyřicet tisíc Tuvinců.

Ekonomický zájem centrálního Ruska po roce 1990 pochopitelně neustal, neboť Tuva skýtá do budoucna obrovské surovinové zdroje. V současné době je velmi aktuální dialog, zda zřídit železnici, která by spojovala Rusko s Tuvou, aby po ní mohly být cenné suroviny přepravovány. Část tuvinského obyvatelstva je proti - právem varuje, že začne ničení přírody, s níž je tuvinská duchovnost úzce propojena. Prozatím je možná do Tuvy doprava pouze letecky nebo po silnici z Abakanu v Altajském kraji. Je však zjevné, že ekonomický zájem nakonec převládne.

Stěhování do měst

Počátkem 90. let vznikla v Kyzylu šamanská centra, což znamenalo, že se praktikující šamani začali přesídlovat ze všech koutů země do hlavního města. „Rozhodla jsem se, že se do Kyzylu přestěhuji. Je to jediná možnost výdělku. Mám malá vnoučata a nechci, aby zůstala negramotná. A škola něco stojí,“ argumentovala jedna ze šamanek, které jsem se ptala, proč raději nezůstala ve svém původním působišti v Mongun-tajze, kde by měla mnohem blíže k přírodě. Důvody, které odvedly šamany z tajgy a stepi, mají společného jmenovatele - nezaměstnanost, a tudíž absenci ekonomických zdrojů pro rodiny žijící v odlehlých vesnicích a osadách.

Předpokladem toho, aby se člověk stal v současné době šamanem, je doklad jeho původu - musí tedy znát své šamanské předky. Od toho se také odvozuje tzv. šamanský původ: nebeský, zemský, vodní. To určuje, s jakými duchy dotyčný šaman pracuje. Pokud adept vyhledá svého učitele, hraje velkou roli při jeho přijetí pulz. Šaman musí mít pro „šamanské řemeslo“ také fyzické předpoklady.

„Jednoho večera jsem uviděla v kyzylské televizi reklamu, že se otevírá šamanská škola. Hned jsem se tam vypravila,“ vzpomínala v roce 2003 čtyřicetiletá žena, která tehdy působila jako šamanka třetím rokem.

„Zájemců byly desítky. Bylo to pochopitelné. Sovětský svaz se rozpadl a šamanismus už nebyl zakázaný. Navíc, ta reklama byla v televizi a tu sleduje hodně lidí. V Tuvě je velká nezaměstnanost a téhle výzvy se chytil kdekdo. Z desítek zájemců bylo vybráno celkem devatenáct. Výběr byl přísný, ale měla jsem štěstí. Do školy šamanismu jsem nastoupila 1. května 2000. V té době se zakládala v hlavním městě Tuvy, v Kyzylu, šamanská centra. První se jmenovalo Chattyg Taiga (Větrná tajga) a zakladatelem byl právě můj učitel.“

Šamanská centra začala lákat také zájemce z Ruska. Do Tuvinské republiky začali přijíždět nejrůznější terapeuti a lékaři, aby se seznámili se starými metodami léčení, o nichž někteří pochybovali, a jiní jim naopak věřili.

Sympozia šamanů

Zakladatelem šamanských center je však především literát, historik a etnograf - Kenin Monguš Lobsan, který je dodnes velmi vlivnou postavou, ačkoli je mu přes osmdesát let. V kyzylském muzeu má vyhrazenu místnost, na jejíchž dveřích je napsáno „Živé tuvinské bohatství“. Tuva se v rámci všech sibiřských republik a národnostních okruhů stala skutečnou baštou sibiřského šamanismu - o tom svědčí již dvě mezinárodní sympozia šamanů a šamanologů, která zde proběhla v letech 1998 a 2003. Kenin Monguš Lobsan se stal díky své šamanské průkopnické činnosti čestným členem Newyorské akademie věd.

Co všechno spadá do kompetence šamanů? Byly vzkříšeny léčebné rituály, výroba ochranných figurek, věštění z jednačtyřiceti kamínků, svěcení stromů a pramenů a mnohé další metody. Šamanská léčení jsou doprovázena zpěvem šamanských písní, takzvaných algyšů.

Po dlouhodobějším pobytu v Tuvě a setkáních s šamany jistě každému badateli či cestovateli přijde na mysl otázka, kdo je zde skutečným šamanem a kdo se chopil tohoto dávného řemesla hlavně kvůli obživě a z vychytralosti. Pro malé národy Ruska má však znovuobjevení kulturního bohatství Tuvy obrovský význam. Tuva se stala symbolem nalezení kořenů, což se v různých regionech navzdory snaze místních obroditelů nezdařilo.

PAVLÍNA BRZÁKOVÁ




Diskuse ke článku

 

Starší články Lidé a Země