nahoru

Po naučné stezce u obce Studnice aneb Putování do říše mýtů Drahanské vrchoviny

Jakub Hloušek17. září 2017 • 09:00
I tu na Drahanské vrchovině místní obyvatelé dříve chytali dravé šelmy do vlčích jam. Jednou prý ale v takové pasti skončili rozjaření muzikanti.
I tu na Drahanské vrchovině místní obyvatelé dříve chytali dravé šelmy do vlčích jam. Jednou prý ale v takové pasti skončili rozjaření muzikanti.
• foto: 
Jakub Hloušek

Už jste někdy slyšeli o krvavé řeži mezi radslavickými rychtáři? A víte, kdo byla zakletá nebožačka Šubikslíza? Nebo jak se naplnil osud polepšeného raubíře Juháska? Odpovědi najdete u Studnic na Drahanské vrchovině.

Kolem obce Studnice se totiž klikatí mimořádně zajímavá naučná stezka. Výprava začíná na studnické návsi. Stezka měří zhruba 6,5 km. V terénu je značena písmenem S, kaligraficky odvozeným od historizujícího švabachu. Každý z dvanácti panelů pak ještě obsahuje mapu trasy, kterou doporučuji si ofotografovat. Vyhnete se zbytečným orientačním zmatkům.

Boty v rakvi

Návštěvníkům se tu dokořán otevře brána bizarních pověstí z blízkého okolí. Každá zastávka vás ihned vtáhne do děje. Úvod mnoha příběhů začíná shodně: několika nevinnými sklenicemi kořalky uvnitř vyhřáté krčmy. Záhy vyprávění brutálně vygraduje hrůznou pointou jako vystřiženou z děsivého hororu. Až člověku naskočí husí kůže.

Bezkonkurenčně nejsurovější tragédii popisuje informační panel umístěný vedle půvabného zákoutí zaniklého selského lomu s malým jezírkem. A přibližuje událost, která se údajně odehrála v nedalekém Krásensku. Tamní ponocný si vylepšil svou šichtu pár panáky ostré a vzápětí si sladce ustlal uprostřed závějí. Během noci vtrhla do dědiny hladová vlčí smečka. A nebohého ponocného ohryzala natolik, že z něj zůstaly pouze pahýly nohou beznadějně uvězněné v zimních botách. Posléze se obcí ubíral zvláštní pohřební průvod: místo těla zesnulého se na dně rakve ukrývala dvojice kožených bagančat se zbytky končetin, zabalená do bílého plátna.

Drsný svět

Také je nutné si dávat pozor, zda poblíž neřádí zlá mora. Mora představuje bludnou duši. Někdy může nést podobu černé kočky. A před takovou pořádnou morou nepomůže ani útěk do hospody. Zdejší lokální pověsti brilantně podávají cenné svědectví o již takřka zaniklém mysteriózním světě našeho venkova. O světě plném nadpřirozených bytostí, kde zůstaly pevně zakořeněny výhonky dávného pohanství. Ten často poskytoval odpověď na mnohé zdánlivě nevysvětlitelné jevy, určoval společenské i morální mantinely či předsudky. Ale rovněž podával cenné rady. A mnohdy byl též velice drsný, až krutý. Žádná pastorální idyla s čistými nezkaženými dušemi. Ani ladovská romantika útulných roubenek.

Obdobné příběhy se pak opakovaně prolínají napříč všemi regiony České republiky a leckdy celé Evropy. Stačí si nalistovat na stránkách proslulého románu o žítkovských bohyních pasáž, která popisuje události okolo osudného zabití dobrého hádka-hospodáříčka. Tomu lidová magie určila roli ochránce domácího štěstí lidských příbytků. I tady na Drahanské vrchovině smrt hádka znamenala předzvěst velkého neštěstí: jakmile ježkovický sedlák Kumr bezbranného živočicha ubil dřevěným kolíkem, okamžitě se roznemohla jeho maličká dcerka. A za tři dny již nebyla mezi živými…


Májové potěšení

Naučná stezka zčásti prochází malebnou údolní nivou podél okraje přírodní rezervace Studnické louky. Příjemné travnaté partie zde na vrcholu jara každoročně zpestří květy vzácného zástupce našich orchidejí, prstnatce májového. Cestu za pověstmi lze skloubit i s pobytem v blízkém Moravském krasu.


Výchovný tip

Jestliže vaše až doteď zcela miloučké děťátko začne nenadále trpět permanentními záchvaty vzteku, okamžitě zpozorněte. To lesní divoženka určitě vašeho rozkošného potomka v nestřežené chvíli vyměnila za svého spratka. Ale nezoufejte, pomoc existuje. Pouze je třeba vzít do rukou tři svázané šípkové pruty, vzteklouna si přehnout přes koleno a intenzivně řezat, řezat, řezat! Divoženka se pak pro něj brzy vrátí. A vám na oplátku přinese zpět vaše unesené robátko…

Jakub Hloušek




Starší články Lidé a Země