Fotografie architektonické Prahy
kde: Sál architektů Staroměstké radnice v Praze
kdy: do 19. února 2012, po 11 – 18 hod, út až ne 9 – 11 hodin
autor výstavy: Pavel Scheufler
kurátorka: Klára Halmanová
výtvarné řešení: Jan Fabián a Markéta Kinterová
vstup: zdarma

Ze kdy a od koho pocházejí nejstarší fotografie hlavního města? Nakolik se změnila pražská křižovatka Na můstku od roku 1890 nebo Hlávkův most od začátku 19. století? Jak vypadala horní část Václavského náměstí s Národním muzeem bez Sochy svatého Václava? Který most v metropoli vyrostl jako první ve 20. století? Fotografování pražské architektury se snaží představit vývoj fotografie jako média ruku v ruce s rozvojem Prahy na přelomu 18. a 19. století. Ukázat, jak s bohatstvím města bohatla i řeč fotografie, píše se doslova u vchodu.

Zajímá vás, jak vypadala Praha před více než sto lety?

6,7% 93,3%

Ano

Ne

291 hlasů

21 hlasů

Děkujeme za Váš hlas!

Významné budovy a objekty, ulice a zákoutí historického centra, neobvyklé stavby, převratné události. Historické snímky ze soukromých sbírek jsou první částí trilogie - na současnou expozici naváže po Novém roce výstava o architektonických proměnách metropole. Ta současná je výjimečná už svou výtvarnou stránkou - krásné prostory horních pater Staroměstské radnice jsou ověšené obrázky na průhledných foliích, jedna část je ponořená do nádobek se "stativem" na obrovské starodávné vaně. Výstava ukazuje dobu, kdy se v Království českém díky politickým a hospodářským změnám rychle rozvíjel obor fotografie, přispíval k rozvoji měst a fotka se stala dokumentem.

Obsah je rozdělený do několika částí. První Fotografie jako závěsný obraz představuje snímky z 19. století, kdy bylo moderní fotografiemi velkých formátů zdobit interiéry. Fotografové se snažili o neobvyklá stanoviště a méně popisné fotky, často se používaly širokoúhlé objektivy. Od konce 80. let se poté používal na obrazy světlotisk a další tiskové techniky lepení na kartonu. Druhá část nese název Obraz s prostorovým efektem (Stereofotografie) a na několika exponátech z 60. let 19. století ukazuje tehdy obvyklou metodu zobrazení a prezentace dvojice snímků upravených tak, aby při jejich prohlížení vznikl prostorový vjem.

Nad některými fotografiemi zůstanete překvapeně stát. Třeba nad snímkem anonyma kolem roku 1910, jenž se jmenuje Ledy pod Vyšehradem v Praze. Za chodcem kráčejícím po zamrzlé hladině se rýsují novogotické věže chrámu Svatého Petra a Pavla. Čtvrtá část představuje dobová fotografická alba, tvorba vizitek a kabinetek pro fotografická alba přechází plynule v pohlednice Prahy. Jedním z posledních exponátů je pak panorama města pořízené směrem od Vítkova, nechybí ale ani interiéry dobových kaváren a dalších podniků. A ani tehdy naplno fngujících továren a detaily strojů, které uvnitř lomozily. Praha na přelomu 18. a 19. století ožívala spolu s novou a převratnou fotografickou technikou.