První z pěti autorských dokumentárních snímků, které příští středu uvede Česká televize – snímek Víta Klusáka měl v úmyslu „nepublicistickým způsobem“ popsat fenomén bulváru. Pro tyto účely si autor vybral Pavla Novotného, jenž je z nějakého důvodu považován za symbol bulváru. V dokumentu zazní věta, která zřejmě dala snímku název: „Jsem dělník bulváru.“ Což ale Pavel Novotný rozhodně není.
Jestliže chceme reflektovat snímek, jejž příští týden uvidí diváci České televize, je nezbytně nutné oddělit jeho dvě základní roviny: autorskou, tedy filmařskou, a faktickou (do jaké míry obsáhnout pojem bezesporu fenomenálního charakteru, v tomto případě prostředí českého bulváru). Kritika obou zmíněných rovin pak padá na jedna bedra, tedy ta Klusákova.
Jediný bulvárník
Rozeberme si nejprve druhou rovinu – v tomto případě je nutné položit si základní otázku: Jak hluboko se musí filmař do bulvárního prostředí ponořit, aby je svým dokumentem plně postihl? Odpověď zní, že spojit rozsáhlou českou bulvární scénu pouze a výlučně s „životem a dílem“ Pavla Novotného až do té míry, že divák získává pocit jeho jedinečnosti (tedy že kromě něj bulvár u nás nikdo nedělá), je zavádějící.
Přestože Pavel Novotný skutečně bulvár dělá, jednoduše řečeno, není sám. Ačkoliv se považuje za dělníka bulváru, není jeho typickým představitelem. Za prvé je šéfredaktor, za druhé dělá „pouze“ web. Nikdo netvrdí, že fungování bulvárních médií nerozumí – to zjevně ano. „Dělníci bulváru“ však zapomínají na to, že v redakcích tištěného bulváru, jakým je například Blesk (o němž nepadne jediná zmínka), denně sedí desítky redaktorů, šéfů oddělení, vedoucích vydání, grafiků a tak dále, kteří bulvárně zpracovávají svá rozličná témata.
Bulvár totiž zdaleka není jen o takzvaných celebritách typu Ivety Bartošové. Není od věci připomenout, že v rámci českého bulváru je hned za Bartošovou dominantní příběh, tedy model, kdy se redaktor například postaví za právo obyčejného člověka, na němž je pácháno jakékoli bezpráví. Typický je dlouhodobý boj deníku Blesk „Proti šmejdům“, kteří okrádají (nejen) seniory. Velmi významnou roli pak hraje politický bulvár – to se ale pohybujeme spíš v západních zemích: Německu, Británii a Francii.
Když už tedy chce Česká televize postihnout dokumentem české bulvární prostředí, měla by je ukázat v odpovídající šíři.
Patos kamery a zvuku
Po stránce filmařské je pak nutné vyzdvihnout několik momentů – je rozhodně zajímavé, jakou metodu Vít Klusák zvolil při spolupráci s Pavlem Novotným a jeho redaktorkou Olgou Path Štiplovou. Nazvěme ji metodou invazívní. Autoři k tomu říkají tohle: „Říkáme té metodě dokumentární zásahová jednotka. V nadsázce je tím myšleno, že upřednostňujeme, když je režisér kromě role pozorovatele i hybatelem.“ Právě tato situace byla znatelná, když se Klusák při natáčení Novotného ptal, proč ten bulvár vlastně dělá, co z toho má atd.
Stejně tak byly vyslýchány i Novotného manželka a sestra. Naopak nepovedeně působily některé záběry kamery, až příliš dlouhé a jaksi bezkontextové. Dva příklady: záběr na dětský kolotoč na jakési pouti, kam přibíhaly a zase odtamtud odbíhaly děti (přičemž ani v jednom případě nebylo stoprocentní, že si na kolotoči hraje i Novotného dcera, byť to nelze vyloučit). Dále záběr na stolek (nebo vitrínu), na níž jistě dvě minuty přibývaly stále barevnější, křiklavější a nevkusnější robertky. Proč…?
Patos zastřešuje i hudba, jež dlouhé záběry barvitě podkresluje.
Podvádět, lhát
Že dokument ukazuje Petra Novotného jako člověka schopného prodat divákům i médiím cokoliv, tedy i místo, kde zrovna chodí jeho otec po mrtvici, není nic překvapivého. Nikoho nepřekvapí ani informace, jak často Novotný lže. Že on-line z koncertu Ivety Bartošové píše z auta před ním („Ty vole, já se ani necítím provinile, stejně vim, co se tam děje…,“ zatímco právě ti „obyčejní“ bulvární redaktoři se trapně tisknou vevnitř.
Jak žijí ti „obyčejní“? Nevíme
I proto je škoda, že se dokument nezaměřil spíš na „obyčejného“ bulvárního redaktora či fotografa (těch se mimochodem v záběrech mihne několik, všichni z Blesku). Mnohem povedeněji tak vypadá další díl této série, nazvaný Obnažený národ, jenž ukazuje na fenomén, který si svým chováním vytvořili Češi v Chorvatsku, či Gadžo s romskou problematikou, jenž se v televizi objeví 23. dubna.
