Vedle neonacistů, kteří se v posledních letech vydávají za vlastence a pochodovávají s českou vlajkou, se našla další partička, jež hrubě znevažuje a zneužívá tento státní symbol. Tentokrát nejde o ideologii, ale o kšeft. Majitelé billboardů protestují, že jim stát nadále zakazuje ohrožovat lidské životy.
Pochybný obchod provozovaný majiteli billboardových ploch kolem dálnic končí, od prvního září je minimální vzdálenost billboardu čtvrt kilometru od dálnice a billboardy, co jsou blíž, půjdou dolů. Majitelé těch stojanů — kteří z nich měli na konto bezpečnosti na silnicích celkem slušnej vejvar — protestují proti záměru jejich plakátovací plochy odstranit. A to tak, že na ty billboardy nechali vyvěsit českou vlajku.
Když chtějí protestovat proti nějakému zákonu, ať si tam vylepí třeba fotky zákonodárců nebo prostě toho, kdo jim to zcela v souladu se zdravým rozumem zakázal. Znevažovat však symbol české státnosti k prosazování svého zcela nelegitimního požadavku je stejná sprosťárna jako rozstřihání prezidentské standarty umělci skupiny Ztohoven.
Moderní psychologie má fungování lidské pozornosti zmapované do nejmenších detailů, a tak kdokoliv, kdo má elementární poznatky z oboru, ví, že billboardy u dálnic výrazně ohrožují bezpečnost na té dálnici. Lidská pozornost funguje tak, že při monotónní činnosti, jíž se víceméně stereotypně věnuje, s chutí ulétává k jiným tématům, než je ta prováděná rutina. Takže lidská mysl při činnosti tak stereotypní, jako je řízení automobilu na dálnici, vezme zavděk každým podnětem, aby se nenudila.
A takovým podnětem je právě billboard, který při monotónní jízdě zaujme řidičovu pozornost vždy — kromě situací, kdy se soustředí, aby nekoukal na billboardy. Délka upoutání pozornosti billboardem záleží jednak na tom, jak atraktivní téma zobrazuje — hodně fungujou polonahý holky –, a za druhé na tom, jak je sdělení billboardu komplikované. Jestli je to jen poprsí, nebo poprsí s textem, nebo poprsí s dlouhou veršovanou říkankou.
Takový billboard pak zabere tolik pozornosti nudícího se řidiče, že jeho auto ujede — s tím, že je řídí člověk právě čumící někam jinam — desítky a i stovky metrů. To když nad přečteným billboardem ještě přemýšlí. Takže od samého počátku majitelé billboardů, které tvoří na zabetonovaných traverzách u dálnic plakátovací plochy, ohrožují bezpečnost silnice a trvalo léta, než se dosáhlo jejich legislativního odstranění.
Požadavek majitelů zní, aby jim billboardy nechali, přestože se kvůli nim zabíjejí lidé, neboť mají svobodu podnikat. Asi stejnou svobodu podnikat, jako má svobodu podnikat dealer pervitinu — stejně jako on vydělávají na něčem, co vážně škodí jejich obchodu nezúčastněným. Takže to zneužití státní vlajky chápu jako vrchol cynismu a sprostoty. Prostě gesto lidí, kteří svůj kšeft nejsou schopni sami sbalit, ani když ohrožuje životy lidí — včetně jich samotných.
