Zábšěr z krutého zacházení s kožešinovými zvířaty.

Zábšěr z krutého zacházení s kožešinovými zvířaty. Zdroj: Repro ČT

Otřesná politika ochránců zvířat: Měsíce jen přihlíželi týrání a nezasáhli

Veřejnost je otřesena brutalitou zachycenou v posledním díle pořadu 168 hodin. Zabíjení lišky natočené na jedné kožešinové farmě je otřesné a trestuhodné. Stejně trestuhodné ale je, že si ochranáři nechávali to nechutné video volající po policejním zásahu měsíce pro sebe, aby ho zveřejnili až před hlasováním v Parlamentu.

Jak laskavý čtenář možná pamatuje, psal jsem zde o kožešinové farmě u Jindřichova Hradce, kterou jsme zevrubně prošli, majitel nám ukázal všechny skryté kouty, a my museli konstatovat, že je vše košer. Nyní, minulou neděli, odvysílala veřejnoprávní televize v pořadu 168 hodin reportáž z jiné kožešinové farmy, kde zcela diletantsky, krutě a surově usmrcoval chovatel dlouhé minuty lišku. Připomínám, že příští týden se bude hlasovat v Parlamentu o zákazu kožešinových farem. Reportáž vzbudila masové pohoršení - a po právu. Pohoršení, které se jistě promítne do hlasování poslanců.

Podařilo se nám získat stanovisko k těm záběrům od pana Davida Vojtíška, majitele farmy, na které jsme byli. Já i moje okolí, se kterým jsem o reportáži mluvil, máme celkem jasné stanovisko: Ten chlap, co mučil lišku, patří zavřít. Pan Vojtíšek - bez ohledu na profesní solidaritu - řekl v podstatě totéž: „Takovýto způsob zacházení se zvířaty je pro mě nepřijatelný. Je samozřejmě s podivem, že aktivisté zveřejnili video až nyní, čtyři měsíce po jeho natočení. Pokud došlo k týrání zvířat, měli okamžitě kontaktovat Státní veterinární správu, aby tomuto jednání mohla zabránit.“

A mě teprve v tu chvíli dochází, že v pondělí - koncem března, s blížícím se parlamentním hlasování - jsme v televizi poprvé viděli záběry pořízené v listopadu či prosinci loňského roku. Kožešinové lišky se zabíjejí právě v tomto období. Takže od natočení záběrů ke zveřejnění uběhly čtyři měsíce. Přitom od pořízení prvního záběru - někdy v listopadu - měli ochranáři v ruce důkaz, že dochází k týrání zvířat a že je potřeba policejního zásahu.

Ochranáři nejenže nepodali trestní oznámení, ale ani - třeba anonymně - nedali policii ty záběry ještě v době, kdy probíhala jateční sezona. V době, kdy bylo možné zachránit další zvířata před podobně krutým osudem. Nevíme, kdo to je - televizi sice poskytla materiál ochranářská organizace, ovšem uvádí, že jim někdo videa zaslal anonymně. Proto netvrdím, že to byli zrovna ti ochranáři, co to dali televizi. Ale nějací ochranáři věděli čtyři měsíce o týrání zvířat, pečlivě ho zdokumentovali. Přesto se nenamáhali udělat pro ně něco tak maličkého a nebolestivého, jako poslat záběry a adresu farmy anonymně poštou na policii.

Krutá smrt lišky byla několik měsíců uskladněna pro využití v politické kampani proti kožešinovým farmám, a zvířata trpěla dál. Což bohužel ukazuje, že kampaň za zákaz kožešinových farem je čistě politická, a že těm „ochranářům“, co to natočili, jde o politiku, a utrpení zvířat je vůbec nezajímá.