Obama

Obama Zdroj: Ľubomír Kotrha

VILIAM BUCHERT: Největší bluf posledních deseti let: prezident USA Barack Obama

Pamatujete na ty spektakulární záběry amerického prezidenta Baracka Obamy v dubnu 2009 na Pražském hradě? Naivní část médií i veřejnosti obdivně poslouchala slova z jeho projevu na Hradčanském náměstí a věřila, že Amerika z dob málo oblíbeného George W. Bushe je pryč. Jenže Amerika je od té doby ještě slabší a méně spolehlivá než předtím. Obama je bluf desetiletí.

Pro svět je problémem, že USA už nejsou světovým četníkem. Ano, většina lidí si to přála, jenže, jak se ukazuje, k bezpečnějšímu světu to nevede a nepovede. Válečné konflikty, etnické čistky, genocidy a spory mezi státy nepolevují. Washington i za Obamy o nich hovoří, ale řešit je nedokáže. Protože vojensky už v podstatě nechce (byl k tomu donucen planetárním pacifistickým naivismem i americkou společností, která se chce stále méně angažovat v zahraničí) a jiné prostředky, jak zastavit šílence typu Islámského státu, neznáme. To, po čem toužilo několik generací příznivců antiamerikanismu, už nastává – svět nemá nikoho, kdo by poslal do patřičných mezí diktátory, vražedné islamisty a typy autoritativních vůdců (à la Putin).

Připomeňme si například tato slova Baracka Obamy z Prahy z roku 2009: „USA a Evropa musí k muslimům přistupovat jako k přátelům, sousedům a partnerům v boji s nespravedlností, netolerancí a násilím.“ „Sousedé a přátelé“ popravili v Sýrii před pár dny amerického novináře Jamese Foleyho. A připomeňme, že Obama se nechal ruským prezidentem Putinem loni přesvědčit, aby na Sýrii neútočil.

Takže svět se postupně na čas „zbavil“ amerických intervencí, které ale prováděla nejsilnější demokratická země vždy s alespoň některými dobrými úmysly. Avšak svět se nezbavil jiných intervencí, jež provádějí fanatici všech typů. Obama to svým krásným, hlubokým a podmanivým hlasem kritizuje (občas i někomu bokem vyhrožuje), ale zloduši toužící po válkách a konfrontaci se toho nebojí. Strach z trestu zmizel se současným prezidentem Spojených států.

Takto to svět chtěl, takže je dnes hloupé se ptát, kdo vyřeší konflikty na Ukrajině, v Gaze, Iráku, Sýrii, Afghánistánu, Libyi, ve Středoafrické republice, v Nigérii, Jemenu, Mali a bůhvíkde ještě…

Obamovo blufování nebylo však rozpoznáno pouze mimo hranice USA. Také doma mu vlastní lidé už nevěří, že je silný vůdce, že dokáže řešit zásadní problémy, že ho mají následovat. Mnoho Američanů si bláhově myslelo, že zvolením Baracka Obamy přichází k moci někdo, jako jsou „oni sami“. Názor průměrného přívržence Demokratické strany a nejrůznějších společenských i etnických lobby převážil. Supermocnosti (jak dlouho?) tak proto vládne průměrný, až slabý prezident.

Obamou slibovaný „lepší a bezpečnější svět“ mezitím mizí v nenávratnu…