Roznětka ke světové válce. Před 102 lety byl v Sarajevu zabit František Ferdinand d'Este | Reflex.cz
reklama
nahoru

Roznětka ke světové válce. Před 102 lety byl v Sarajevu zabit František Ferdinand d'Este

Jiří Štefek28. června 2016 • 19:20
Roznětka ke světové válce. Před 102 lety byl v Sarajevu zabit František Ferdinand d'Este
foto: Wikimedia.org

Když 28. června 1914 přicestoval do bosenského Sarajeva na návštěvu během vojenských manévrů následník rakouského trůnu a synovec císaře František Ferdinand d'Este, místní obyvatelé to vnímali jako provokaci, ponížení a demonstraci síly.

reklama

Oficiální návštěva Bosny a Hercegoviny přesto pro Františka Ferdinanda d'Este znamenala vstup na velmi horkou půdu. Území se sice nacházelo pod správou Rakouska-Uherska už od roku 1878, k anexi ale došlo až o tři dekády později, kdy monarchie využila zmatku na Balkáně po vyhlášení nezávislosti Bulharska. Zasáhla tak ovšem do zájmů Srbska a potažmo i Osmanské říše a Ruska. 

Porobené Srbsko
S faktickým připojením k Rakousku-Uhersku se obyvatelé Bosny a Hercegoviny nechtěli smířit ani náhodou. Srbsko velice aktivně podporovalo jejich odboj, v němž se nejvíce profilovaly organizace Mladá Bosna a Černá ruka. Právě tato druhá organizace sehrála hlavní roli v samotném atentátu. Již 26. března 1914 jeden z předáků Černé ruky zavrhl původní plán zabít guvernéra Bosny a Hercegoviny Oskara Potioreka a rozhodl, že atentát bude proveden přímo na rakouského následníka trůnu, jehož návštěva byla očekávána během vojenských manévrů. Pro tento účel se podařilo v následujících týdnech získat srbské mládežníky Vaso Čubriloviće, Cvjetko Popoviće, Gavrila Principa, Trifuna Grabeže a Nedjelko Čabrinoviće.

Den D nakonec připadl na 28. června. František Ferdinand d'Este se svým doprovodem vydal na cestu vlakem z lázní Ilidža do Sarajeva. Na sarajevském nádraží byli očekáváni guvernérem Oskarem Potiorekem a pro Ferdinandovu družinu zde bylo připraveno celkem šest vozů.

Kvůli nedorozumění do prvního vozu omylem nastoupili tři místní policisté spolu s vedoucím bezpečnostní služby. Členové služby, kteří měli svého vedoucího doprovázet, nastoupili až do jednoho ze zadních vozů. Do druhého automobilu v pořadí nastoupili sarajevský primátor a ředitel sarajevského policejního oddělení. Do třetího vozu nastoupili František Ferdinand d'Este, Žofie Chotková, guvernér Oskar Potiorek a podplukovník Franz von Harrach. První zastávkou a bodem v oficiálním programu arcivévodovy kolony byla inspekce vojenských kasáren.

První pokus selhal
Krátce po desáté hodině se kolona vozů včetně toho arcivévodského přiblížila k Čabrinovićovi, který na vůz hodil bombu. Ta se však odrazila od potahu stažené střechy a spadla zpět na silnici. Nastavení časovače bomby zapříčinilo, že vybuchla až pod vozem následujícím, který byl okamžitě vyřazen z provozu. Zmatený a zaskočený Čabrinović chtěl ihned spáchat sebevraždu: rozkousl připravenou ampulku s kyanidem a skočil do řeky Miljacka. Tento pokus se však nezdařil, protože obsah ampule u něj pouze vyvolal zvracení. Nepodařilo se mu ani utopit, jelikož je řeka Miljacka velmi mělká. O chvíli později byl zadržen davem přihlížejících svědků a předán policii.

Kolona vozů rychle pokračovala bez zničeného vozu dále směrem k městské radnici. Zde nejprve rozrušený arcivévoda odmítl vyslechnout projev primátora a trvalo nějakou chvíli, než se uklidnil svolil. Po návštěvě radnice se Ferdinand rozhodl, že v nemocnici navštíví raněné členy doprovodu zasažené Čabrinovićovou bombou. Žofie se rozhodla zrušit svůj oficiální program, aby mohla doprovázet svého manžela. Nasedají do svého automobilu, jenž zůstává v soupravě zařazen jako třetí.

Gavrilo Princip se už nemýlí
Vzhledem k událostem padá rozhodnutí změnit trasu zpáteční cesty. Bohužel se ale tato informace nedostane k řidiči prvního vozu v koloně. Jede tedy podle původního plánu. Auto s arcivévodou se kolony drží, ale guvernér Potiorek českému řidiči přikazuje, ať auto otočí. V momentě, kdy se tak děje, vychází z místního lahůdkářství Gavrilo Princip. Svou příležitost však beze zbytku využívá. Jednou střelou usmrcuje Františka Ferdinanda, druhou míří na guvernéra. Trefuje ale Žofii Chotkovou. Oba umírají do několika minut.

Stejně jako Čabrinović, tak i Princip se pokouší o sebevraždu. S polykáním kyanidu pochodí stejně jako Čabrinović. Pokouší se tedy zastřelit, ale zbraň mu zasahující vojáci z rukou vyrážejí.

V říjnu 1914 byl Princip postaven před soud a po dvanáctidenním procesu odsouzen. Jako mladší 20 let nemohl být popraven, nicméně dostal maximální možný trest – dvacet let vězení. Byl držen v krutých podmínkách, ještě zhoršených válkou. Pokusil se i o sebevraždu oběšením. Zemřel na tuberkulózu 28. dubna 1918 v českém pevnostním vězení Terezín. Podle historických pramenů prý v době smrti vážil pouhých 40 kilogramů.

Osudy atentátníků
Další z atentátníků - Nedjelko Čabrinović - byl odsouzen na dvacet let vězení. Zemřel na tuberkulózu 23. ledna 1916. Hlava spiknutí Danilo Ilić byl odsouzen k smrti oběšením a popraven 3. února 1915. Nejdéle z atentátníků žil Vaso Čubrilović, který zemřel v Bělehradě 11. června 1990 ve věku 93 let.

Měsíc po atentátu, 28. července 1914, vyhlašuje Rakousko-Uhersko s Německem za zády Srbsku válku. Na vzniklou situaci reagují další země a během měsíce se ve válečném konfliktu ocitá celá Evropa.



Klíčová slova: sarajevorakouskosrbskoatentát



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama