Jednou z nejtěžších oblastí českého pravopisu je bezpochyby psaní velkých písmen. Jednak je nutné zapamatovat si pravidla, jak vlastní jména psát a co přesně za vlastní jméno považujeme, jednak musí pisatel pojmenovávanou entitu znát, aby se mohl správně rozhodnout. Pokud byste například nikdy neslyšeli o Jiráskovi, mohli byste snadno napsat staré pověsti české s malým počátečním písmenem, jelikož byste netušili, že je to název knihy. U velkých písmen se zkrátka ukáže mnohé. Chcete zjistit, jak na tom jste?
![Umíte pravopis? Umíte pravopis?](https://1884403144.rsc.cdn77.org/foto/po-stopach-cestiny/Njg4eDM4Ny9zbWFydC9pbWc/8782755.jpg?v=0&st=5Q740_8apZfzHA3QIHzh87MiRG6Sr-KrZ88uHXzKTZA&ts=1600812000&e=0)