Kresba vodní exoplanety K2-18b, která je více než dvakrát větší než Zem

Kresba vodní exoplanety K2-18b, která je více než dvakrát větší než Zem Zdroj: NASA/JPL-Caltech/R. Hurt (IPAC), ESA/Hubble, M. Kornmesser

Místo, kde prší kameny a zem je láva. Seznamte se s pekelnou planetou

Jedno z nejextrémnějších míst, které bylo doposud objeveno. Takové označení si od některých odborníků vysloužila planeta K2-141b. Popis podmínek panujících na jejím povrchu totiž evokuje pekelné představy. Studii o ní v úterý 3. listopadu zveřejnil vědecký časopis Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Představte si místo, kde se vítr pohybuje nadzvukovou rychlostí, kameny se vypařují a zpět dopadají v pevné formě a všechen povrch tvoří magmatický oceán o hloubce dosahující 100 kilometrů. I tak by se dal zkrátit popis malé exoplanety ze souhvězdí Vodnáře. Vědci ji sice objevili už v roce 2017, až letos ovšem zveřejnili studii o podmínkách, které na ní panují.

Na K2-141b se všechno skládá z těch samých složek. Povrch, oceán, atmosféra – to vše jsou v podstatě pouze kameny. „Téměř polovina planety je magma,“ uvedl pro CNN autor studie Tue Giang Nguyen z Univerzity York. „Celou ji pokrývá atmosféra tvořená vaporizovanými kameny,“ dodal. 

Pozoruhodná planeta je menší než Země a narozdíl od ní také obíhá mnohem blíže své hvězdy (o něco menší než Slunce). A právě vzdálenost mezi dvěma tělesy v tomhle případě zásadně ovlivňuje přetrvávající podmínky. K2-141b se drží tak blízko své hvězdy, že je gravitačně uzamčená v jedné poloze, a z toho důvodu je k ní natočena stále stejnou stranou.

Dvě třetiny jejího povrchu proto permanentně pokrývá sluneční záře. Extrémní teploty pak mají za následek nevídané podmínky. Na slunečné straně se teploty pohybují odhadem kolem 3 tisíc stupňů Celsia, tedy dostatečně na to, aby se odpařily kameny. Například oxid křemičitý a křemen vytvářejí mraky a poté prší nebo sněží zpět. Na druhé straně se naopak teplota drží pod -200 stupňů Celsia.

Podle vědců K2-141b nabízí ideální pozorovací materiál pro další výzkum vzniku vesmírných těles. „Všechny kamenné planety, včetně Země, začínaly jako tahle, ale poté se ochladily a upevnily,“ řekl profesor Nicolas Cowan z McGillovy univerzity. „Lávové planety nám nabízí výjimečnou příležitost nahlédnout do této fáze jejich vývoje,“ dodal. 

Jak přesně se vědci se svými odhady ohledně podmínek na K2-141b trefili, se možná dozvíme už příští rok. Přesnější pozorování by totiž mělo umožnit vypuštění vesmírného dalekohledu Jamese Webba, který má nahradit dosluhující Hubbleův teleskop.