nahoru

Diabetes: za 13 let zavedeno přes 20 nových léčiv, některé pomáhají chránit srdce

Prezentace klienta 15. října 2020 • 00:00
.
.
• foto: 
Depositphoto

Zatímco dříve se pro diabetes 2. typu často používalo také pojmenování „stařecká cukrovka“, nyní se diabetologové běžně setkávají ve svých ordinacích i se čtyřicetiletými pacienty. Na vině může být například stres, nadváha nebo obezita. Proto se moderní léky zaměřují nejen na snížení hladiny cukru v krvi, ale taky na snížení hmotnosti a rizik srdečně-cévních onemocnění. 

Vysoká hladina krevního cukru u pacientů s diabetem 2. typu poškozuje jak malé, tak velké cévy. Ze studií vyplývá, že diabetici mají 3x častěji zkušenost s infarktem a 4x častěji s mrtvicí. Tuto skutečnost reflektuje i moderní léčba, která se již nezaměřuje výhradně na úpravu hladiny cukru v krvi, ale také na prevenci srdečně-cévních onemocnění (www.nebudkardiak.cz). 

..Foto Depositphoto

Rok 2030: 1 300 000 diabetiků

S diabetem se v ČR nyní léčí přes milion diabetiků. Dle predikcí bude počet pacientů dále stoupat a v roce 2030 by se mohlo jednat dokonce o 1,3 milionu léčených diabetiků. Pokud se aktuální situace výrazně nezmění, u 448 000 z nich bude příčinou úmrtí srdečně-cévní onemocnění

Pokroky v léčbě

Za posledních zhruba 13 let bylo v České republice zavedeno přes 20 nových antidiabetických léčiv. Jedním z nich jsou GLP-1 agonisté, které nejen že upravují hladinu cukru v krvi, ale byla u nich také prokázána kardioprotektivita (schopnost chránit srdce a cévy diabetiků). Vliv mají také na snižování hmotnosti, přičemž nadváha a obezita jsou dalším ze zdravotních komplikací zvyšujících riziko srdečně-cévních onemocnění. 

..Foto Depositphoto

Moderní léčbu pojišťovny nehradí všem pacientům 

Předpis léků a úhrada ze strany pojišťoven podléhá splnění daných podmínek. Pojišťovny tak poskytují úhradu pouze pacientům s vyšší hmotností a hladinou cukru v krvi. Podle mezinárodních diabetologických společností, stejně jako podle Doporučených postupů České diabetologické společnosti, tyto léky ale pozitivně ovlivní i zdravotní stav pacientů nesplňujících podmínky pojišťoven k úhradě. Potom je důležité i zapojení pacienta do platby za léčbu, pokud je to možné. O léčbě přitom rozhoduje lékař. Benefity se pacientům vrátí větší kvalitou života, možností dále pracovat i menším rizikem infarktu a mrtvice. Pacienti navíc, byť se zpožděním, získají část vynaložených peněz díky ochrannému limitu pojišťoven zpět. Zároveň je ale nutné, aby i zdravotní pojišťovny rozšířily úhradu těchto léků širší skupině pacientů.