nahoru

Sněžka nemá na světě obdoby. Jsou tu zvířata a rostliny, které nikde jinde nenajdete, říká Drahný z KRNAPu

Martin Bartkovský, Petr Vagner 19. srpna 2020 • 19:20
Reflex Podcast: Mluvčí KRNAP Radek Drahný o turistické situaci na Sněžce
• video: 
Reflex.cz

Je velice křehká a cenná, přesto je jednou z nejvyhledávanějších turistických atrakcí v Česku. Je to kombinace, která nemá minimálně v Evropě obdoby, protože žádný z ostatních nejvyšších vrcholů našeho kontinentu není v první zóně národního parku a v pásmu nejvyšší ochrany. Ve spojení s pokoronavirovou turistikou dochází na jejím vrcholu ke kumulaci lidí. A protože se neustále zvyšuje i procento návštěvníků, kteří se v národním parku neumí chovat, sáhla jeho správa k radikálnímu řešení. Instalovala proti neukázněným turistům sítě. Nejen o nich jsme si v našem podcastu povídali s tiskovým mluvčím Správy Krkonošského národního parku Radkem Drahným. Pusťte si video v úvodu článku, které jsme natáčeli přímo na vrcholu Sněžky.

„Koronavirus sice počty turistů v Krkonoších zvedl, ale trend je patrný už z minulých let. Návštěvnost roste zhruba o 5–10 % každý rok. Letos tvoří drtivou většinu návštěvníků Češi a Poláci. Když je pěkné počasí, tak se v létě na vrcholu vystřídá zhruba 5 tisíc lidí denně, o víkendech, svátcích a při mimořádných událostech až 10 tisíc,“ říká mi na úvod Radek Drahný. Na plochu o velikosti zhruba poloviny fotbalového hřiště to je pořádné číslo.

Správa Krkonošského národního parku letos instalovala na vrcholku hory a v jeho bezprostředním okolí ochranné sítě a jejich účinnost si nemůže vynachválit. „I když je to poměrně radikální krok, tak sítě opravdu fungují. Prohřešky prakticky vymizely. To, co se tu dělo předtím, už se jednoduše nedalo tolerovat. Je tu tak křehké a cenné prostředí, že jiné podobné v Česku nenajdete. Rostou tu endemické rostliny – rozrazil chudobkový, pampeliška krkonošská, zvonek český i vzácné traviny a jestřábníky. Své populace pouze na vrcholu Sněžky zakládají ptáci z rodů lindušek a pěvušek a ohrozit jejich budoucnost je tak velice snadné. A ty „obyčejné“ kameny, o kterých si lidé myslí, že je nemohou poškodit, jsou pozůstatky z doby ledové, mrazem tříděné půdy, kamenná moře. Geologické procesy tu probíhaly desítky tisíc let a lidé je za pár sezón dokázali nenávratně zničit. My jako správa národního parku nemůžeme přihlížet tomu, jak turistický ruch ohrožuje a devastuje místní přírodu,“ popisuje Drahný unikátnost naší nejvyšší hory.

Sítě nejsou to jediné, co za poslední dobu na vrcholu Sněžky přibylo. Správa KRNAPu instalovala na vrchol dvacítku nových laviček a turisté si je pochvalují. Neobsazená nebyla během našeho pobytu nahoře ani jediná. Jsou tu i informační panely a cedule v několika jazycích, aby si každý návštěvník uvědomil, na jak unikátním místě se vlastně nachází. Novinkou je také to, že je přímo na vrcholu nepřetržitě přítomen alespoň jeden strážce – v minulosti měl na starosti i přístupové cesty. Nyní mu ve službě vypomáhají kolegové. I to má ale svá omezení. Na celou plochu národního parku připadá pouhých 19 strážců, což znamená, že má každý z nich na starosti zhruba 3 000 hektarů.

Podívejte se na celý rozhovor v úvodu článku, ve kterém mimo jiné zjistíte, kdy je pro výlet na Sněžku ideální doba a kudy se máte na vrchol vypravit, abyste si to užili na maximum.

O dění na Sněžce, které zahrnuje tisíce turistů, instalaci ochranných sítí i debatu o zavedení vstupného do národního parku, přinášíme velkou reportáž v Reflexu č. 34, který je v prodeji od čtvrtka 20. srpna v trafikách a na webu ikiosek.cz.

Reflex 34/2020Reflex 34/2020Foto Archív

 

Martin Bartkovský, Petr Vagner




Diskuse ke článku