Suchej únor: Vydržet měsíc bez alkoholu vyžaduje v Česku pevnější vůli než kdekoli jinde | Reflex.cz
nahoru

Suchej únor: Vydržet měsíc bez alkoholu vyžaduje v Česku pevnější vůli než kdekoli jinde

HONZA DĚDEK8. března 2020 • 08:30
Reportér Reflexu Honza Dědek prokázal během svého „Sucháče“ opravdu silnou vůli
Reportér Reflexu Honza Dědek prokázal během svého „Sucháče“ opravdu silnou vůli
• foto: 
Nguyen Phuong Thao

Bývali Čechové statní junáci, kteří světu panovali ve spotřebě alkoholu. Dnes jsme až na třetím místě. Vypadá to, že navzdory naší národní pivní kultuře začínáme následovat západní trend a omezovat pití. Byť někteří jen v rámci stále populárnější akce Suchej únor. Také jsem to zkusil…

Začali s tím Angličané. I když to nebyl tak úplně jejich nápad, protože už v roce 1942 v rámci válečného úsilí vyhlásili Finové Střízlivý leden. A protože v království Alžběty II. se první měsíc v roce suší již od roku 2013, mohl už tamní tým lékařů zveřejnit prokazatelné změny, jaké se projeví už po jedenatřiceti dnech abstinence. Po fyzické stránce je to především regenerace jater, lepší trávení a snížení hmotnosti, na psychiku má vliv zejména kvalitnější spánek, lepší sebeovládání a vyšší duševní výkonnost, což lze podle MUDr. Karla Nešpora částečně vysvětlit tvorbou nových mozkových buněk, které začnou být funkční už po dvou až čtyřech týdnech. Což už je dost důvodů, aby se z měsíčního odmítnutí alkoholu stal trend! A to dokonce i v České republice, která by jinak mohla mít sklenku destilátu ve státním znaku – za hranou rizikového pití se totiž u nás pohybuje 18,6 procenta dospělé populace, tedy více než milión lidí.

Průměrný Čech vypije za rok 14,4 litru čistého lihu, což obnáší 170,6 litru alkoholických nápojů na jednoho obyvatele, z nichž 144,3 litru připadá na pivo, 19,4 litru na vína a 6,9 litru na lihoviny. Jde o dvojnásobek světového průměru! Navíc tuzemská spotřeba alkoholu mezi lety 1960 a 2018 je téměř beze změny, zatímco v sousedním Rakousku, Německu či na Slovensku klesá. A nejhorší je, že zatímco podle studií HBSC (Health Behaviour of School-aged Children) a ESPAD (Euro­pean School Survey on Alco­hol and Other Drugs) spotřeba alkoholu v západní Evropě neustále klesá především u dospívajících, u nás i kvůli stabilnímu vzorci konzumního chování dospělých zůstává u této věkové kategorie prakticky neměnná. Mimochodem problematika alkoholické závislosti mladých lidí byla nedávno i tématem filmu Abstinent s Josefem Trojanem v hlavní roli.

Všichni samozřejmě vědí, že alko­hol zdraví zrovna neprospívá (společenské náklady na následky nadměrného pití vyjdou na 59 miliard korun, což představuje 1,25 procenta HDP), tak proč je u nás tak obtížné nepít?

Nejsem na plech

Nadarmo se neříká, že kdyby si pánbůh při tvoření světa nechal poradit od Čechů, mohl být výsledek mnohem lepší – jen našinec totiž dokáže vylepšit i to, co je samo o sobě naprosto dokonalé. A tak zatímco většina zemí abstinuje v lednu, což s ohledem na nadměrnou konzumaci alkoholu během vánočních svátků a silvestra dává ­smysl, Češi si alkohol odpírají v únoru. Většina jich je přesvědčena, že tento měsíc byl vybrán záměrně, protože je nejkratší – s tím ovšem Josef Petr, ředitel Ligy otevřených mužů, která Suchej únor v letošním roce organizuje již poosmé, kategoricky nesouhlasí: „Podobné akce se rozběhly po celém světě nezávisle na sobě zhruba ve stejnou dobu. Nás to napadlo ve chvíli, kdy jsme přemýšleli, co bychom mohli udělat pro zdraví mužů. A protože ti čeští pijí třikrát víc, než je světový průměr, zaměřili jsme se na alkohol. Jelikož to bylo v lednu, hned následující měsíc jsme rozjeli akci Suchej únor.“

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější