nahoru

Prostor X

Ludvík: Jsme v průmyslové válce, Rusko nabírá hloupé a neschopné, Ukrajina by měla protiofenzivu odložit

Čestmír Strakatý 8. srpna 2022 • 06:00
Video se připravuje ...
Prostor X: Rozhovor s Janem Ludvíkem
• video: 
Videohub

Situace na ukrajinské frontě se zásadně nemění, ale informační válka zuří naplno. Ruská propaganda míří na domácí publikum a jeho ujišťování, že je speciální operace pod kontrolou. Faktem zůstává, že ruská armáda o nejlepší jednotky přišla a adekvátní náhrada za ně chybí. „Rusko mobilizuje skrytým způsobem, často se snaží lidi finančně motivovat a mobilizuje segmenty společnosti, které nejsou vojensky moc efektivní,“ upřesňuje Jan Ludvík z Katedry bezpečnostních studií FSV UK s tím, že vulgárně řečeno, „když naberete hloupé a neschopné lidi, kteří nenajdou lepší příležitost, budete mít hloupou a neschopnou armádu.“ Ukrajina zase naráží na to, že musí vysílat signál, že má vítězství nadosah, ale ne tak blízko, aby ho vybojovala bez další pomoci západu.

Nekonkrétní a zkreslené zprávy pálí do světa obě znesvářené strany, velká část médií už se s nimi ale naučila pracovat a dokáže se informační válce bránit. Z hlediska Ukrajiny by teď vojensky dávalo smysl nabrat síly, vycvičit další jednotky a s případným útokem vyčkat na jaro příštího roku. „V tom se ale vojenská realita střetává s tou politickou, kdy je potřeba vytvářet úspěchy, jak pro zahraniční publikum, tak samozřejmě pro domácí publikum, protože i Ukrajinci budou dříve, nebo později z té války vyčerpaní. Zároveň, i když by nebyli vyčerpaní takovým způsobem, že by chtěli hodit ručník do ringu, tak si můžou v nějaké chvíli říct: Potřebovali bychom rozhodnějšího lídra. Náš lídr nás teď nevede do té ofenzivy, moc vyčkává a my tady umíráme,“ popisuje Jan Ludvík z Katedry bezpečnostních studií FSV UK stav, kterému napadená země čelí.

S problémy se potýká i Rusko, sankce k nim ale nepřispěly tak významně, jak by se dalo očekávat. „Nejdřív sankce nabíhají a pak začnou být skutečně efektivní. Ale v nějakém dalším čase začnou být méně efektivní, protože cíl těch sankcí najde cesty, jak je obcházet, jak je nahradit nějakou alternativou. Co vidíme na státech, které byly dlouhodobě terčem sankcí, tak na obecnou ekonomiku, na obyčejné lidi to většinou má velký dopad, ale na schopnost těch států vyrábět zbraně, už úplně ne. A to se bavíme o státech typu Írán nebo Severní Korea, které bychom rozhodně nenazvali vědeckou a průmyslovou velmocí,“ uvádí na pravou míru.

Důležitým varovným znamením by podle něj mělo být nabírání nových zaměstnanců k výrobním linkám. „Určitě nebude nikdo chrlit tanky tak jako za druhé světové války, protože jsou dneska mnohem dražší a sofistikovanější. Ale pokud budou vyrábět stovky tanků měsíčně, tak to bude problém a zároveň sto tanků měsíčně nezní jako něco, co by nešlo udělat. To je něco, co Sovětský svaz zvládl,“ upozorňuje a dodává, že stejně jako dochází zásoby v ruských vojenských skladech, prázdní se i ty americké. „To, co bude Rusko dělat s vypětím všech sil, může západ udělat mnohem jednodušeji a taky začít masivně vyrábět všechno, co je pro průmyslovou válku potřeba, a poskytovat to Ukrajině.“ Součástí průmyslové války podle něj už jsme, rozhodující bude míra naší solidarity, většina ukrajinských zbrojních továren byla totiž vyřazena z provozu při ruských raketových útocích.

Navíc do budoucna budou zřejmě investice do výroby zbraní, vojenské techniky a zařízení nutností. „Ta nejpravděpodobnější varianta je, že konflikt někde zamrzne. V nejlepším případě Ukrajinci Rusy vytlačí, ale nepřátelství přetrvá a bude hrozit, že k dojde k jeho obnově. V realističtější variantě Rusové na části území zůstanou a my budeme s Ruskem počítat jako s potenciálním nepřítelem,“ předpokládá další vývoj a to že, definicí nového normálu bude doba ozbrojeného míru.

Je brutální zabíjení válečných vězňů součástí ruské taktiky? V čem je pomoc Ukrajině bezprecedentní? Potřebuje česká armáda nejdražší bojové letouny na trhu? Nebo jak pravděpodobné je, že současné napětí okolo Tchaj-wanu eskaluje v další válečný konflikt? Na tyto a další otázky odpovídal v Prostoru X Jan Ludvík z Katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.