Co všechno uměli soudruzi z NDR? Kniha historičky Hoyerové provokuje k novému pohledu na východní Německo
„Mě by jenom zajímalo, kde udělali soudruzi z NDR chybu,“ uvažuje herec Jiří Kodet ve filmu Jana Hřebejka Pelíšky nad nefunkčními plastovými lžičkami. Pro leckoho tak možná vytvořil obraz východoněmecké produkce, případně i tamního politického režimu, jako čehosi od základu vadného či falešného. Je ale takový obraz spravedlivý? O tom, jak se v NDR žilo různým skupinám obyvatel, jak ono státní zřízení prožívali konkrétní lidé a co o tehdejší každodennosti vypovídala popkultura, poutavě vypráví kniha Za zdí s podtitulem Východní Německo 1949–1990, kterou v překladu Ester Žantovské vydalo nakladatelství Alarm. Její autorkou je britsko-německá historička Katja Hoyerová (*1985), která část dětství v NDR sama prožila v rodině armádního důstojníka. Vydala i další dvě knihy o starších dějinách Německa.
Vedle systémové represívnosti a anonymních sídlišť více než pětisetstránková publikace připomíná sociální výdobytky, materiální vzestup i rozvinutý společenský život. Jak moc je autorkou nabízený obraz přikrášlený a co z východoněmeckého dědictví si zaslouží uznání i po pádu berlínské zdi? Plastové příbory, které se v horkém nápoji někdy skutečně ohýbaly, sice Hoyerová nezmiňuje, ale zato uvádí řadu produktů, jimiž východoněmecký průmysl úspěšně konkuroval i na západních trzích, třeba panenky nebo lednice. A kupříkladu ze slavného auta značky Trabant, ač mnohými vysmívaného, se v NDR stala ikona: díky němu vlastnila kolem roku 1988 auto více než polovina všech východoněmeckých domácností – jen o něco méně než v západním Německu a srovnatelně s Velkou Británií.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
