nahoru

Karel Steigerwald: Rok 1969, druhý rok hanby, vrcholil srpnem

Karel Steigerwald 20. srpna 2019 • 08:50
Karel Steigerwald
Karel Steigerwald
• foto: 
Nguyen Phuong Thao

Pražské jaro 1968 se oslavuje vždy rozpačitě. Aby ne, nebyla to vzpoura národa proti komunismu, byla to vzpoura komunistických elit proti vlastní vině a byl to bizarní pokus přesvědčit Brežněva, že „socialismus“ se má dělat jinak. Pro Brežněva musely být ty „rady“, které ohrožovaly ruské socialistické panství, k popukání.

Do vzpomínek na srpen 1969 se nechce nikomu. Vzpomínat na hanebný úpadek hrdinů z roku 1968, na bezmeznou hanbu celého „obrodného procesu“, nad nímž se o rok dříve všichni tolik naparovali a který proměnili za jediný rok v mravní i politický úpadek komu­nismu?

Češi v srpnových bouřích brutálně mlátili a zabíjeli Čechy, kteří naposledy zvedli hlavu. Dubček, už odložený jako předseda Federálního shromáždění, podepsal pendrekový zákon, aby usnadnil mlácení a zabíjení lidí, kteří volali: Ať žije Dubček! Trojice násilníků, esenbák, milicionář a voják, zaplavily republiku a staly se výmluvným souhvězdím zkázy marxisticko-leninského učení.

Žádní komunisté, už jen obyčejní kolaboranti. Šlo jim jen o důvěru ruských okupantů a s ní o podíl na okupační moci. Podíl bezmocný, ověnčený slávou lokajství. Husák se odměnil tak bizarně, jak jen je možno: pomstím se za deset let vězení tak, že vám budu tvrdě vládnout. A vy mi budete, soudruzi, paty lízat! A lízali.

Nová éra strachu

 

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně




Diskuse ke článku