Ukrajina – bod zlomu, část třetí: 5 způsobů, jak Kyjevu dát bezpečnostní záruky. Putin všechny odmítá

Vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance by byl nejlepší a nejtrvalejší způsob, jak v budoucnosti zajistit bezpečnost země. Ovšem to zuřivě odmítá nejenom Rusko, ale nepodporuje to ani Amerika a některé evropské státy, jako Maďarsko či Slovensko. Boji zocelená ukrajinská armáda a sílící ukrajinský obranný průmysl by přitom byly vítanou posilou NATO. Odmítání členství Ukrajiny se dá považovat za promarněnou příležitost, jak by mohla obstát západní demokratická civilizace v globálním soupeření s Ruskem, Čínou, Íránem a dalšími nepřáteli.

Donald Trump přímou účast amerických vojáků na Ukrajině odmítl, stejně jako například Polsko. Naopak jiné státy „koalice ochotných“ o tom uvažují. Zejména Velká Británie a Francie, ale i pobaltské státy. V Česku by to podpořil prezident Pavel, vláda je váhavá, opozice to odmítá. Rusko o tom nechce ani slyšet. Záleží na tom, kde by byly západní jednotky rozmístěny, jaká by byla dohoda a o jakou misi by se jednalo. Nad Ukrajinou by musela vzniknout i bezletová zóna. A také jde o to, jak by spojenci reagovali, kdyby na ně zaútočila ruská armáda, protože v případě odvety by se jednalo o konflikt NATO-Rusko.

Vedle postupujícího rozvoje obranné výroby na Ukrajině, na kterém se podílejí i západní firmy, včetně českých, je další možností rychlé, a především mohutné dozbrojení ukrajinské armády sofistikovanými zbraněmi. Například ve stylu Izraele. Myslí se protiraketová obrana, rakety středního a dlouhého doletu, drony, letecké a námořní síly, pomoc v logistice a dodávání zpravodajských informací. Souvisí s tím i kvalitní výcvik Ukrajinců s pomocí spojenců. A to nejdůležitější, aby Kyjev dostal povolení používat západní zbraně při útocích na ruské území. To by byla výrazná forma odstrašení.

Je vysoce pravděpodobné, že v důsledku budoucí mírové dohody s Ruskem přijde Ukrajina o část svého území. Kdyby pak vznikla demilitarizovaná zóna na způsob rozdělení Korejského poloostrova jištěná mezinárodní vojenskou misí, mohly by být bojující armády trvale odděleny. Je kolem toho ale několik otázek: Kdo se mise zúčastní? Kdo jí zaštítí (zprofanovaná OSN nestačí)? Je to trvalé řešení? Demilitarizovaná zóna by mohla zastavit válku, ale na druhé straně by stvrdila fakt, že Rusko si ponechá okupovaná území. S tím Ukrajinci nebudou souhlasit. Tedy zatím to tak vypadá.

Mohl by Ukrajině poskytnout bezpečnostní záruky třeba vstup do Evropské unie? V Lisabonské smlouvě je v článku 42 konstatováno: „Pokud se členský stát stane na svém území cílem ozbrojeného napadení, poskytnou mu ostatní členské státy pomoc a podporu všemi prostředky, které jsou v jejich moci, v souladu s článkem 51 Charty Organizace spojených národů.“ V článku 43 se pak hovoří o možném použití vojenských schopností, dokonce o bojových misích k řešení krizí či stabilizačních operací po ukončení konfliktů. Takže i vstup do EU by byl řešením. Ale nesměl by přijít za deset let.