Komu pomůže korespondenční volba? Hlasy ze zahraničí mohou ovlivnit výsledky v klíčových krajích
Dle nedávného průzkumu, který si zadalo ministerstvo vnitra, si většina lidí v Česku myslí, že by mohlo dojít k ovlivnění letošních parlamentních voleb. Obavy vzbuzuje především korespondenční volba. Nechme stranou, že v konfrontaci s naším volebním systémem a jeho sadou pojistek a kontroly tyto obavy neobstojí. Korespondenční volba má do značné míry potenciál ovlivnit volební výsledek. Jak?
Od roku 2002 mohou Češi pobývající v čase voleb v zahraničí volit na ambasádách a zastupitelských úřadech. Počty hlasů odevzdaných tímto způsobem dosud nebyly příliš vysoké. V minulých volbách do Poslanecké sněmovny takhle volilo lehce přes třináct tisíc lidí, což představovalo jen asi 0,2 procenta odevzdaných hlasů. Důvodů k tomu je celá řada. Předně ten, že příslušné úřady se často nacházejí ve velkých městech a voliči je mají daleko. Jen málokdo kvůli volbám bude cestovat například přes půlku Kanady a potom ještě čekat hodiny ve frontě před ambasádou. To skutečně není nijak motivační.
Zahraničí volí jinak
Podle odhadů ministerstva zahraničí žije v cizině 400 až 600 tisíc Čechů, kteří by letos mohli volit. Jak se korespondenční volba propíše do ochoty hlasovat, nelze předpovídat, ovšem nárůst účasti se jeví logicky. Pokud by se voleb zúčastnili všichni tito voliči, což se nedá předpokládat, ale jen pro představu, dalo by to při obvyklé souhrnné volební účasti nějakých deset až dvanáct procent celkového počtu odevzdaných hlasů. A to skutečně není málo. I polovina tohoto počtu obvykle stačí pro vstup do Poslanecké sněmovny.
V minulých volbách do Poslanecké sněmovny vypadaly zahraniční výsledky o poznání jinak než ty tuzemské. Vyhrála koalice PirSTAN se ziskem 50,47 %, druhá byla koalice SPOLU se ziskem 34,26 %, třetí hnutí ANO se ziskem 5 % hlasů. V čistě fabulativní rovině by tak při vysoké účasti v korespondenční volbě mohly hlasy ze zahraničí ovlivnit celkový výsledek. I kdyby v zahraničí volila polovina potenciálních voličů, s rozdělováním mandátů to může zahýbat. Jenže jak? Pojďme si to probrat konkrétně.
Piráti ve sněmovně?
Státní volební komise rozdělila hlasy ze zahraničí do čtyř nejlidnatějších krajů. Moravskoslezský kraj započítá hlasy z Belgie, Francie, Irska, Lucemburska, Nizozemska, Portugalska, Andorry, Monaka, Velká Británie a Španělska. Jihomoravský kraj započítá zbytek Evropy, Turecko a Rusko. Středočeský kraj započítá státy Severní a Jižní Ameriky. Praha započítá Austrálii, Afriku a Asii. V minulých volbách se počet hlasů potřebný k jednomu získanému mandátu v těchto krajích pohyboval mezi dvaceti a dvaceti devíti tisíci hlasů. Ve třech z těchto čtyř krajů vyhrála v minulých volbách koalice SPOLU, většinou s výrazným náskokem oproti hnutí ANO nebo koalicí PirSTAN. Naopak hnutí ANO ovládlo Moravskoslezský kraj. Tam by letos hlasy ze zahraničí mohly způsobit zmírnění náskoku hnutí ANO a přihrát nějaké mandáty kandidátce SPOLU, kterou vede Zbyněk Stanjura. Koalice PirSTAN, která v tomto kraji v minulých volbách skončila těsně čtvrtá za SPD, letos sice nekandiduje dohromady, i tak by ale tentokrát mohly zahraniční hlasy jednomu či oběma subjektům pomoct k lepšímu výsledku. Do sněmovny se tím pádem mohou podívat i některé nové tváře třeba pirátské kandidátky.
Pirátům či Starostům by navíc korespondenční volba mohla vykouzlit ještě lepší výsledek v Praze, kde jsou tradičně dobří, ovšem stále daleko za koalicí SPOLU. Vzhledem k tomu, že dosud získával v zahraničí relevantní výsledky jen omezený počet subjektů, mohl by příliv hlasů z ciziny změnit i počet stran či hnutí, které v daném kraji vůbec dostanou nějaký mandát. Tím, že by se přilily desítky či stovky tisíc hlasů, ale jen k pár subjektům a k jiným nic, by se třeba SPD mohla ocitnout pod hranicí volebního kvóra pěti procent a žádné mandáty v daném kraji nezískat. Takový scénář je možný při opravdu vysoké volební účasti v zahraničí a týká se Prahy a středních Čech.
O korespondenční volbě a jejích dopadech na výsledky i veřejné mínění jsme mluvili v posledním díle politického podcastu Padni komu padni.
