Před 90 lety zemřely na Ukrajině, v obilnici Evropy, čtyři milióny lidí – hladem

Před 90 lety zemřely na Ukrajině, v obilnici Evropy, čtyři milióny lidí – hladem Zdroj: Archív

Než aby zvířata odevzdali, rolníci je raději vybíjeli
Odmítnutí vstupu do kolchozu mohlo znamenat Sibiř, avšak vstup – podle popů – muka pekelná
Stalinovi nešlo o pětiletku, ale ovládnutí nezávislých rolníků
Ozbrojenci i dělnické úderky pátrali po ukrytém obilí
Když chybí zkonfiskované osivo, tak nepomůže ani mechanizace. Většinou pocházela z USA nebo se vyráběla podle amerických vzorů.
9
Fotogalerie

Jak Satan přišel na zem. Před 90 lety zemřely na Ukrajině milióny lidí hladem

Zúčtování s rolníky byla úspěšnější válka – „stejně tvrdá, ne-li tvrdší“ – než střet s Němci, chvástal se v pětačtyřicátém roce před Churchillem Stalin. V roce 1929 odstartoval drastickou kolektivizaci zemědělství. Následný „holodomor“, gradující v zimě 1932/1933, si jen na pohádkově úrodné Ukrajině vybral čtyři milióny obětí, nepočítaje šest miliónů nenarozených dětí. Rolníci čelili rekvírování osiva i hospodářských zvířat, nejdříve se masem vybitých stád krmila prasata, ale brzy došlo na kanibalismus. „Satan přišel na zem,“ neslo se Ukrajinou.

Ukrajina se svými 32 milióny hektarů obdělávané půdy, tedy plochou větší, než je celá Itálie, patřila v roce 2020 k trojici největších exportérů obilovin na světě: umístila se za Spojenými státy a před Ruskou federací. Vyvážela hlavně do Číny, Egypta, Indie, Turecka – a pochopitelně zemí EU. Ostatně za „obilnici Evropy“ Ukrajina platila již před první světovou válkou, navzdory zoufalé zaostalosti i této části říše tehdejšího ruského cara Mikuláše II.

Rozvrat způsobila první světová válka a následná občanská válka v Rusku, vždyť nejlítější boje mezi bolševiky, „bílými“, anarchisty a dalšími skupinami, včetně nacionalistů, probíhaly právě na území Ukrajiny. Není divu, že ve všeobecném marasmu, za únavně se opakujícího brutálního rekvírování potravin, vypukl hladomor.

V roce 1919 na děsivé zvěsti o jeho průběhu zareagovala mimo jiné velká vládní organizace American Relief Administration, vedená pozdějším prezidentem Herbertem Hooverem. V. I. Lenin darované potraviny zpočátku odmítal coby formu vměšování do vnitřních záležitostí – ARA totiž požadovala, aby jí nový režim umožnil převzít kontrolu nad železniční dopravou a férovou distribucí pomoci všem postiženým, bez ohledu na jejich třídní původ či náboženské vyznání. Americký Kongres schválil tehdy částku 20 miliónů (v současných cenách asi 340 miliónů dolarů), ARA se Sověty podepsala smlouvu v prosinci 1921 a v zemi působila až do června 1923. Na vrcholu svého působení se 120 000 místních a 300 amerických pracovníků organizace ARA staralo o výživu 10,5 miliónu osob denně.

Bohužel, hlad za občanské války byl jen předehrou tragédií mnohem většího rozsahu.

Mezihra jménem NEP

Na lepší časy se zdálo zablýsknout v březnu 1921. V reakci na hladomory, stávky a ozbrojená povstání rolníků i dělníků Lenin vyhlásil Novou ekonomickou politiku (NEP). Stát zásadně omezil rekvírování potravin a uvolnil kontrolu obchodu, aby se země trochu nadechla. Jenže v dubnu 1922 se generálním tajemníkem Komunistické strany Ruska (bolševiků) stal Josif Vissarionovič Stalin a 30. prosince byl vyhlášen Sovětský svaz, s Ukrajinou jako jednou ze šesti zakládajících republik.

 

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!