Nukleární domov: Pekingská chudina žije v Maových protiatomových krytech | Reflex.cz
nahoru

Nukleární domov: Pekingská chudina žije v Maových protiatomových krytech

Martin Mrázek21. února 2017 • 17:30
Nukleární domov: Pekingská chudina žije v Maových protiatomových krytech
foto: Antonio Faccilongo

V 60. a 70. letech se v Číně začaly hromadně stavět bunkry schopné odolat jaderné hrozbě. Mao Ce-tung byl atomovou válkou přímo posedlý, a tak jen v Pekingu vzniklo zhruba 10 tisíc takových staveb. Po smrti Velkého kormidelníka se Čína začala otevírat světu a s tím přišla doba  ekonomického pragmatismu. Ten se dotkl i již nepotřebných krytů.

Ministerstvo obrany se v 80. letech s posvěcením Teng Siao-pchinga rozhodlo bunkry pronajmout. Prázdné prostory se rychle změnily v kavárny, kina a dokonce i hotely. O dekádu později se začaly přestavovat na miniaturní bytové jednotky. V těch v dnešní době žije podle odhadů zhruba milion lidí. Jedná se většinou o chudé studenty či pracující, kteří nemají oficiální povolení k pobytu, a tak nemohou bydlet ve vládních nízkonákladových ubytovnách.

Cizinci do bunkrů oficiálně nesmějí a i Antonio Faccilongo, jehož fotografie najdete v galerii, se tam dostal jen díky tomu, že ochranka byla zrovna na obědě. Ani uvnitř se pak nesetkal s nejvlídnějším přivítáním.

„Potkal jsem zhruba 150 lidí a jen 50 mi dalo svolení k tomu, abych je vyfotil. Někteří se báli, protože řekli rodinám, že mají dobrou práci a žijí v pěkných bytech,“ řekl Faccilongo v rozhovoru pro National Geographic.

Evoluce v přímém přenosu? Amazonský kmen Huaorani se mění kvůli lovu opic

Usvědčující fotografie by mohla mít i horší následky než prokázání lži. Všichni obyvatelé protiatomových krytů totiž porušují zákon. Vláda již v roce 2010 zakázala používání bunkrů za účelem bydlení a také vyžaduje, aby měl každý nájemník k dispozici alespoň 4 metry čtvereční životního prostoru. To se v pekingském podzemí opravdu neděje.

Pořídit si vlastní byt je ale pro zdejší lidi naprosto nereálné. Jeden metr čtvereční stojí v Pekingu v přepočtu zhruba 150 tisíc korun, což z něj v tomto ohledu dělá třetí nejdražší město na světě. Naopak malá buňka v podzemí se dá sehnat v přepočtu za tisíc korun měsíčně. A místo na palandě ve větším pokoji stojí ještě o polovinu méně. Je proto jasné, kde ti nejchudší nakonec skončí.

Titanic v barvě: Jak ve skutečnosti vypadala nejslavnější loď v historii lidstva?
Nostalgie po životě v SSSR: Nejsou sirky, máslo ani škrob, ale vodka je vždycky!




Vybíráme z placeného obsahu
PREMIUM X První scéna? Ano, ale jen tu a tam, tvrdí autor seriálu o Národním divadle Aleš Kisil
PREMIUM X Spravedlnost se blíží: Podezřelí z vraždy novináře Kuciaka a jeho snoubenky zamíří před soud
PREMIUM X Extinction Rebellion: Zachránci planety, nebo užiteční idioti?
PREMIUM X Národní divadlo: Dům stavěný z největších ideálů aneb Služba i posluha ve „zlaté kapličce“
PREMIUM X Zelený Raoul: Oplození, slepice a teď i smrt. Přejete si i pohřeb od Andreje Babiše?

Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější