nahoru

Pro paměť i zlost

Petr Volf 30. července 2004 • 16:14

Pomníky hrají v českých dějinách zvláštní roli. Jsou určeny pro paměť národa, k tomu, abychom si hlouběji uvědomovali svou identitu, ale bývají často spíše k zlosti. Kdybychom byli důslední, tak bychom si z historie vzali poučení a raději bychom ani žádné nestavěli. Pro jistotu. Neboť pomníky postavené za monarchie byly po vzniku samostatného Československa s velkou chutí bořeny a ty, jež vznikly ve dvacátých a třicátých letech, věnované tatíčkovi Masarykovi či legionářům, se zase "vymazávaly" s nástupem komunistů. Později, když se komunistům odzvonilo, se zase vracely na svá někdejší místa, a jak už je to ve smyslu zdejších věcí, svá propůjčená místa musely uvolnit mnohé pomníky komunistické.

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně