Portrét Karla Pacnera: Od UFO a špionů k „českým hlavám“ | Reflex.cz
reklama
nahoru

Portrét Karla Pacnera: Od UFO a špionů k „českým hlavám“

Kateřina Kadlecová11. dubna 2014 • 08:00
Portrét Karla Pacnera: Od UFO a špionů k „českým hlavám“
Karel Pacner
• foto: 
Michal Šula / Mafra / Profimedia.cz

Vesmír a astronauti, „atomoví vyzvědači“ a špioni, zásadní dějinné okamžiky a postavy československého 20. století, naši vědci odsouzení v minulém režimu k exilu nebo hvězdy medicíny. O tom všem psal jeden z doyenů naší moderní publicistiky, než se rozhodl pojednat o „svých báječných přátelích“ – tak zní název úvodu knižní novinky nestora tuzemské popularizace vědy Karla Pacnera, pětadvaceti portrétů jeho zajímavých současníků „Lidé v mé paměti“.

reklama

Karel Pacner má ovšem těch lidí v paměti stokrát víc; sedmasedmdesátiletý autor a spoluautor čtyř desítek knih je u novin už přes půl století. V roce 1959 po studiích ekonomie nastoupil do deníku Mladá fronta, jenže ve vytoužené kulturní sekci nebyla volná pozice, zbylo na něj místo v oddělení propagandy.

„Byl jsem z toho zoufalý,“ vzpomínal v roce 2008 na své nenadálé zařazení v jednom z mnoha rozhovorů, které v posledních letech poskytl Radiožurnálu. Připadl mu totiž tehdy úkol referovat o vědě, jíž se nikdy nezabýval – tím méně kosmonautikou, kterou mu přidělili, která ho vůbec nezaujala, které nerozuměl. Očekával, že po návratu z vojny přejde v redakci na jinou pozici, jenže na něj čekalo totéž místo. Rezignoval – a popularizaci vědy a výzkumu, ono „dobrodružství poznávání“, si zamiloval.

A to přišlo technicky a přírodovědně zaměřené části Čechoslováků vhod. Krátce před Pacnerovým vstupem na scénu, v roce 1957, totiž vyslal Sovětský svaz do vesmíru sérii družic Sputnik, což byla obrovská událost. Lidé hladověli po informacích nejen z oblasti kosmického výzkumu, výlet satelitů do vesmíru vzbudil zájem o vědu vůbec. Navíc byl v době soupeření SSSR a USA každý vědecký objev politickou záležitostí.

O Kolumbech vesmíru

Roku 1968 publikoval tehdy dvaatřicetiletý novinář svou první knihu s názvem Na obou březích vesmíru a už tehdy bylo zřejmé, že atraktivní, nová tematika, správně položené otázky a srozumitelné odpovědi, pečlivé rešerše a výborná stylistika autorovi zaručí přízeň těch nejnáročnějších čtenářů. O tři roky později následovala hned dvě vydání reportážní knihy …a velký skok pro lidstvo: Vyprávění o letu Apolla 11. S tehdejším zpravodajem Českého rozhlasu v USA Jiřím Dienstbierem (a spolu s 2500 novináři z celého světa) se totiž mladý publicista dostal na pět kilometrů daleko od právě startující rakety Apollo, té „tužky na obzoru“.

Otázku Jsme ve vesmíru sami? publicista Karel Pacner (77) po listopadu 1989 vyměnil za dotaz Kdo z vás je tajný agent?Otázku Jsme ve vesmíru sami? publicista Karel Pacner (77) po listopadu 1989 vyměnil za dotaz Kdo z vás je tajný agent?

 

Za normalizace byla Karlu Pacnerovi tato výprava k imperialistům vyčítána, stejně jako skutečnost, že se snažil nenadržovat Sovětům a psát o obou soupeřích v kosmických dostizích spravedlivě a pravdivě. Výtek se ovšem nezbavil ani po revoluci, třeba proto, že si ve svých dílech z období normalizace občas zacitoval z Lenina – viz například na okolní text mizerně naroubovanou pasáž „Patrně nejpřesněji zformuloval odpověď Lenin, a to při úvaze o přítomnosti alizarinu v uhelném dehtu“ (Hledáme kosmické civilizace, 1976, s. 286).

Pacnerovy publikace o kosmu se prodávaly v třiceti- i čtyřicetitisícových nákladech, vydávaly se často hned několikrát, doplňované a upravované, a vzápětí se překládaly do slovenštiny. Čtenáři měli rádi jeho srozumitelný styl, vědci vítali, že nezjednodušuje příliš a že problematiku chápe. Navíc v oboru neměl příliš mnoho konkurentů.

O špionech mezi námi

Pak přišel listopadový převrat a Pacnera to na rozdíl od řady žurnalistů-straníků nesemlelo. Podobně jako třeba oblíbený sportovní novinář a jeho redakční kolega Václav Pacina, ani Karel Pacner se ve své pozici redaktora vědy (a prý snad jediného člena redakce MF, který až do roku 1966 nebyl v KSČ) nemusel snižovat k větším úlitbám režimu a lízat paty soudruhům, tudíž se v domovské Mladé frontě na dva měsíce stal jedním ze tří volených zástupců (tehdy neexistujícího) šéfredaktora, kteří řídili chod redakce. To by se dnes redaktorovi vědy – ostatně takových pozic je v současných tištěných médiích jako šafránu – zcela jistě nepodařilo.

Po roce 1989 se Karel Pacner ve své tvorbě vrátil z vesmíru zpět na Zemi: napsal popularizační knihu Osudové okamžiky Československa nebo čtyřdílné Československo ve zvláštních službách. Tento opus vznikal souběžně s Pacnerovým scénářem k devatenácti hodinovým dokumentům stejnojmenného cyklu ČT z roku 2001, kde důkladně zmapoval československou špionáž ještě před první republikou do polistopadových dní. Tajným službám se pak věnoval i v dalších sedmi publikacích, tematicky se vzájemně místy překrývajících.

Je až s podivem, že sám špionem zřejmě nikdy nebyl, jakkoli autoři z okruhu Britské listy a jim názorově příbuzní jej označovali přinejlepším za „prominenta režimu“ (Štěpán Kotrba ve svém článku z 25. leda 2008)… Je pravda, že když v předmluvě své nejnovější knihy Lidé mé paměti píše o „zadrátované republice“ a „zločinném panování komunistů“, pamětníci jeho poklidné kariéry za socialismu poněkud zaváhají. Kdo ovšem v Reflexu četl Pacnerovy obsáhlé a posléze hojně diskutované články Mám strach o naši zemi (RX z 24. 9. 2009, zejména o tehdejších politických aktech Jiřího Paroubka, o americkém radaru, ruské přítomnosti a české budoucnosti) a Mám strach o tuto zemi II (RX z 9. 5. 2013, o Miloši Zemanovi a jeho spolupracovnících), ví, že porevoluční Karel Pacner emotivními výrazy, odsudky a zjednodušeními ve službě své pravdě nešetří.

Více se o Karlu Pacnerovi čtenář dozví z jeho pamětí Život novináře aneb „To je ten, co byl na startu Američanů na Měsíc“, které předloni vydala Academia. Totéž nakladatelství před dvěma týdny křtilo publicistovu novinku, sérii výborně podaných portrétů českých osobností kultury a vědy od Jiřích Křižana, Grygara a Dienstbiera po ředitele rozvědky Oldřicha Černého či špionku-sokolku Barbaru Lee Podoski.



Klíčová slova: reflexpacner



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama