Václav Klaus zase naštval globální oteplovače. Nejspíš právem, Země se ohřála už mockrát… | Reflex.cz
reklama
nahoru
Rozhovor Jiřího X. Doležala

Václav Klaus zase naštval globální oteplovače. Nejspíš právem, Země se ohřála už mockrát…

Jiří X. Doležal 24. října 2012 • 06:00
Václav Klaus zase naštval globální oteplovače. Nejspíš právem, Země se ohřála už mockrát…
Globální oteplování
• foto: 
Profimedia.cz

RNDr. Jan Pretel, CSc. (69) je vedoucí Oddělení klimatických změn Českého hydrometeorologického ústavu. Právě jeho jsem se vydal zeptat, proč současné oteplení připisujeme člověku, když se Země střídavě ochlazuje a otepluje celé své dějiny.

reklama

 

Na konferenci Úloha vědy a planetární hrozby koncem srpna v Itálii Václav Klaus podle iDnes. cz řekl: "Nevidím žádnou planetární hrozbu s výjimkou potenciálních důsledků lidských selhání - fanatismu, falešné pýchy, nedostatku skromnosti. Není to globální oteplování způsobené lidskou činností, co nás ohrožuje, problémem je doktrína globálního oteplování a její důsledky." A bylo zle až v Praze, oficiální klimatologové a oteplobijci se mohli vzteknout. Podíval jsem se na ten výrok očima nepodjatého, leč trochu sečtělého laika, a vydal se hledat odpověď, zda je ten Klausův výrok skutečně tak nevědecký blábol.

 

Kdo se zajímá o paleontologii, ví, že Země přes šesti sty miliony let zmrzla jako sněhová koule, pak roztála, i když nikdo neví proč, a pak začala kambrická revoluce, kdy se během několika milionů let na světě objevili první zástupci téměř všech dnes známých živočišných kmenů.

 

Když zabrousíme do minulosti nedávnější, dva a půl milionu let dozadu, kdy skončily třetihory a začaly se psát dějiny lidského rodu, najdeme totéž. Celé čtvrtohory jsou - na rozdíl od relativně klimaticky stabilních třetihor - charakterizovány cyklickým střídáním dob ledových - glaciálů - a teplých dob meziledových - interglaciálů. V tom posledním interglaciálu, který začal po mladém dryasu, poslední chladné epizodě poslední doby ledové (takzvaného wurmského glaciálu) před asi dvanácti tisíci lety, se rozvinula lidská civilizace.

 

 

Jak se sakra mohla začít Země ohřívat, když ji podle oteplovačů ohříváme my svými průmyslovými exhalacemi? To mají vědci tak zdůvodněné předchozí výkyvy klimatu, že mohou kompetentně mluvit o tom, že zrovna tenhle výkyv, který nyní prožíváme, je naším dílem? Požádal jsem o rozhovor doktora Pretela, protože ten je za náš český vládní a oficiální postoj k oteplování zodpovědný. Vede oddělení Českého hydrometeorologického ústavu, které změny podnebí zkoumá, a je klasikem svého oboru.

 

Co bylo příčinou předposlední doby meziledové - eemského interglaciálu? (v té poslední právě žijeme, pozn. aut.)

Je třeba přiznat, že jednoznačné příčiny ještě nejsou dostatečně prozkoumány. Nejde jenom o příčiny kolísání teploty v periodách řádu několika desítek tisíc let, ale zejména o některé druhotné změny v rámci těchto period. Věda se na současném stupni poznání shoduje na tom, že hlavními příčinami jsou změny parametrů oběžné dráhy Země kolem Slunce, změny sluneční činnosti, pohyby tektonických desek zemské kůry, dopady velkých meteoritů či extrémní sopečná činnost. Do tohoto spektra vlivů je třeba zařadit i změny uhlíkového cyklu Země (tedy změny v globálním koloběhu uhlíku, pozn. aut.) a složení atmosféry. Rozhodnout ale o tom, která z těchto příčin se na té konkrétní změně právě podílela, je zatím nad síly současné vědy.

 

Co bylo příčinou dočasného teplejšího období v průběhu doby ledové, takzvaného Bolling/Allerod interstadiálu?

To období velmi pravděpodobně netrvalo déle než dva tisíce let a nastalo v závěru poslední doby ledové. Poznatky o něm pocházejí ze dvou lokalit v severním Dánsku, které mu daly i jméno. Teplota zde tehdy poměrně rychle vzrostla, nicméně chybí věrohodné důkazy o tom, že podobným způsobem stoupala teplota i na dalších místech planety. Nejsem proto přesvědčen o tom, že tento interstadiál měl prokazatelně globální charakter. Těžko říci, co bylo příčinou jeho vzniku. Vzhledem k jeho spíše lokálnímu charakteru lze usuzovat, že by za ním mohl stát pohyb tektonických desek, který ovlivnil rozložení pevniny a oceánu v severním Atlantiku a vyvolal tak změny oceánického proudění a následně i změny proudění atmosférického.

 

Proč vůbec přišel holocén, geologické období na konci poslední doby ledové, na jehož počátku vyhynula řada velkých druhů savců?

Jde o geologickou epochu, která započala někdy kolem roku 10 000 př. n. l. a pokračuje vlastně do současnosti. Jedná se svým způsobem o celkem „běžné“ období závěru doby ledové, protože minimálně na konci předchozích čtyř glaciálů se podobné období s periodou kolem 120 tisíc let rovněž vyskytovalo. Na rozdíl od Bolling/Allerod interstadiálu ale existují spolehlivé důkazy o tom, že změny klimatu v holocénu měly daleko více globální charakter, byť rozdíly mezi severní a jižní polokoulí stále existovaly. Šlo zřejmě o dost odlišné rozložení pevnin a oceánů, je třeba připustit i rozdílnou kvantitu a kvalitu poznatků z obou částí planety. Jelikož se období s podobným charakterem klimatu vyskytovala i v dávné minulosti, dával bych příčiny nástupu holocénu do souvislosti s Milankovičovými cykly, tedy s periodicitou změn parametrů oběžné dráhy Země kolem Slunce (jakýmsi vikláním zemské osy, pozn. aut.).

 

 

Jak věda vysvětluje raně středověkou teplou periodu mezi lety 700 až 900?

Byť se často hovoří o tom, že během holocénu bylo klima relativně stabilní, je to pravda pouze z pohledu geologických epoch, tedy časových období o délce spíše desítek tisíc let. Při jejich podrobnějším zkoumání ale vždy zjišťujeme větší či menší proměnlivost. Jednou z nich je i tato perioda, která se v závěru předminulého tisíciletí projevila nejen v Evropě, ale i v Africe a na Blízkém východě a někde přetrvávala až do poloviny 13. století. V té době probíhaly dost výrazné změny ve sluneční činnosti, která byla obecně spíše vyšší (tzv. „středověké maximum“ v letech 1100 až 1250). Přestože stále ještě není vědecky prokázána přímá souvislost mezi vysokou sluneční aktivitou a oteplením klimatického systému (stejně jako mezi nízkou aktivitou a ochlazením), lze se domnívat, že právě nárůst sluneční aktivity byl hlavní příčinou vzniku této teplé periody.


Co zavinilo ochlazení v letech 1645 až 1715? Období se nazývá "malá doba ledová".

Za „malou dobu ledovou“ se běžněji považuje chladnější perioda, která nastala po předchozí teplejší periodě (často nazývané „středověké klimatické optimum“). Obvykle je toto období řazeno mezi polovinu 16. a polovinu 19. století, někdy se za jeho počátek bere již polovina 14. století. Změny klimatu byly v té době pozorovány nejenom v Evropě či Severní Americe, ale i na jižní polokouli. Charakter sluneční činnosti byl stále dosti proměnlivý, ale oproti přelomu tisíciletí sluneční činnost výrazně poklesla. Mluvíme o takzvaných Wolfových, Spörerových a Maunderových minimech, z nichž to poslední je časově umisťováno právě do let 1645 až 1715. Ze stejného důvodu, ale i se stejnou mírou nejistoty jako v případě určení pravděpodobné příčiny nástupu předchozího „raně středověkého teplého období“, nastoupila zřejmě i středověká „malá doba ledová“.

 

Proč současná klimatologie chápe probíhající globální oteplování jako antropogenní, tedy vznikající činností člověka, když podobné výkyvy, jak jste naznačil v předchozí odpovědi, probíhaly během celých čtvrtohor?

To je zcela logická otázka, protože zemské klima se skutečně měnilo od doby vzniku planety a nejinak tomu bude i v budoucnu. Jak už jsem říkal, na klima působí rozsáhlé spektrum různých vlivů, které mají různou periodicitu. Bohužel, zatím nejsme schopni jednotlivý konkrétní vliv jednoznačně přiřadit té které změně, ať již minulé nebo budoucí. Všechny změny, o nichž jsme hovořili, byly změny dlouhodobé. Nikdy k nim nedocházelo „skokem“, vždy probíhaly minimálně několik století, spíše ještě déle. Máme jiný problém. Teplota, která je pouhým indikátorem změn klimatu, zcela evidentně narůstá velmi rychle a současně se velmi rychle zvyšují i globální emise skleníkových plynů. Ty jednak do spektra vlivů patří a na klimatický systém mají prokazatelně oteplovací efekt, navíc v atmosféře působí od desítek až po stovky či tisíce let. Jejich nárůst například souvisí se spotřebou energie. V době nástupu holocénu žilo na Zemi kolem jednoho miliónu lidí, ve středověku kolem půl miliardy, v polovině minulého století 2,5 miliardy, dnes je to již 7 miliard a další populační vývoj se na této úrovni určitě nezastaví… A to už jenom z hlediska spotřeby energie, k jejíž výrobě stále používáme převážně uhlíková paliva, je dost zásadní rozdíl. To, že současné „globální oteplování“ často nazýváme antropogenním, je sice jistou vyjadřovací zkratkou, nicméně své opodstatnění má. Na druhé straně však nikdo soudný další vlivy zcela přirozeného původu nepopírá, stejně jako není schopen stanovit přesný podíl antropogenních vlivů.

 

Jaký má na naše klima vliv skutečnost, že se právě blížíme k dovršení jednoho Milankovičova cyklu? Neprobíhá nějaké interglaciální maximum, tedy nejteplejší období v době meziledové?

Zcela nepochybně probíhá. Je třeba také dodat, že v období minulých maxim byla teplota pravděpodobně ještě o nějaký ten stupeň vyšší. A právě skutečnost, že máme vedle sebe pomalejší periodický vývoj z přirozených příčin a zároveň rychlejší vývoj a antropogenní vliv na nárůst globální teploty a následně na klima, nám nesmírně komplikuje pochopení těchto složitých procesů. Klimatický systém je bezesporu tou nejsložitější a stále nedostatečně probádanou laboratoří, jakou si lze vůbec představit. Proto často překvapuje, kolik lidí - politiky nevyjímaje - je přesvědčeno, že jí zcela rozumí!

 

 

Proboha, Klaus má pravdu! Zmobilizuji chabé pozůstatky vědecké metody, které ve mně zbyly od dob, kdy se mi to na škole pokoušel vpravit zesnulý profesor Vladimír Mikšík. Podle vyjádření pana doktora nejsilnější konstatování, ke kterému v oblasti globální změny klimatu věda opravdu má potřebné podklady (a ne vroucná přání), zní:

 

Nemůžeme vyloučit, že se na současné změně klimatu podílí i lidská činnost, protože se dějou hodně rychle.

 

A to je sakra málo na to, abychom skeptický, „Klausovský“ postoj k antropogennímu původu klimatických změn naší doby zavrhli jako nevědecký. Věda prostě NEVÍ. Přesto většina vědců považuje globální oteplení za nezpochybnitelný následek naší činnosti. Proč? Odpověď je jednoduchá, psychopatologická. My jako druh, a vědci zvlášť, trpíme narcistní představou vlastní omnipotence. Vidíme, že se něco děje s počasím - a protože se považujeme za všemocné, můžeme za to my. Topíme si v kamnech, a proto se od toho zahřívá celá planeta. Co platí v malém, platí i ve velkém.

 

Což ovšem není věda, ale sympatetická magie, kterou zdravý rozum chápe jako zábavnou hříčku nebo formu prožitkové psychoterapie, ne jako argument v diskusi!

 

 

 

Jiří X. Doležal


Klíčová slova: rxrxjirixdolezal



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama