Do redakce Reflexu přijela policie

Především — nechci tvrdit, že jde o nějakou příčinnou souvislost. Navíc jsem trnem v oku například neonacistům nebo třeba gangu pašeráků drog říkajícímu si Karma Cowboys Kathmandu, který se mne pokusil zneužít — článek najdete v některém z příštích čísel Reflexu. Takže nemohu vyloučit, že mne udali třeba náckové nebo oni pašeráci. Ale časový sled událostí středy 28. dubna byl opravdu alarmující:

Ve dvanáct hodin zveřejnil server Reflexu můj článek o tom, jak policie obtěžovala v Pardubicích na volebním mítinku ČSSD odpůrce Jiřího Paroubka. Článek končí otázkou pro ministra vnitra Pecinu, jestli teď bude lidi, co nesouhlasí s partají, za kterou kandiduje, pronásledovat tajná policie, jak tomu bylo v Pardubicích.

Ve třináct hodin jsem se telefonicky spojil se sekretariátem pana ministra a nějaké dámě na druhém konci drátu vysvětlil, že jsem o panu ministrovi něco napsal a byl bych rád, kdyby o tom věděl a pokud možno se vyjádřil. Odpověděla, co si to dovoluju, psát o panu ministrovi, aniž bych to s ministerstvem předem projednal. Trochu rozpačitě jsem se zeptal, zda si ze mě dělá legraci, a ona mi sdělila, že mám na její výrok zapomenout a že vše panu ministrovi vyřídí.

V patnáct hodin přijeli na recepci naší vydavatelské firmy Ringier tři policisté v civilu s tím, že dostali oznámení, že jsem ve firmě a pohybuji se tam pod vlivem drog a se zbraní. Šéfredaktor jim vysvětlil, že obvinění jsou nesmysl, protože vůbec ve firmě nejsem, natožpak zfetovaný a ozbrojený. Pak pánové odjeli. A já si teď připadám jako z té staré a docela neveselé anekdoty: Aniž bych byl paranoidní, mám silný pocit, že po mně jdou.

Ale pan ministr mě v patnáct čtyřicet uklidnil — z tiskového odboru ministerstva přišla zpráva podepsaná přímo Martinem Pecinou: „Důrazně odmítám nařčení z toho, že bych jakýmkoli způsobem zneužíval Policii České republiky v souvislosti s předvolební kampaní. Tato obvinění, která dnes vznesli někteří politici, mne osobně urážejí a považuji je za nechutný osobní útok v rámci předvolebního boje. Nikdy jsem policii neúkoloval, nikdy jsem jí nenařizoval, jak má v konkrétních případech postupovat. Je to v příkrém rozporu s mými zásadami a taktéž s mými pravomocemi ministra vnitra. Je obecně známo, že jsem vždy kladl důraz na to, aby nebyly na policii vytvářeny politické tlaky, aby mohla fungovat jako nezávislý bezpečnostní sbor. V tuto chvíli nemám důvod o postupu policie pochybovat. Pokud by ale měl kdokoli pocit, že v rámci mítinků jakékoli politické strany neproběhlo ze strany policie vše v souladu se zákonem, může se obrátit na Inspekci Policie ČR, která vše prošetří.“