Erupce islandské sopky je malá

Je vulkán Eyjafjöll na Islandu něčím výjimečným?

Je jen jedním z asi čtyřiceti aktivních nebo potenciálně aktivních sopek Islandu. Zajímavý je možná zdroj magmat tohoto vulkánu. Většina islandských sopek souvisí se středoatlantickým hřbetem, tedy se zónou, v níž vzniká nová oceánská kůra a která způsobuje vzdalování Evropy od Ameriky rychlostí několika málo centimetrů za rok. Na Islandu je také několik sopek (např. Snaefellsnes nebo Vestmanské ostrovy), jejichž zdrojem magmatu je tzv. horká skvrna, tedy místo, kde k povrchu proudí masy hornin z nižších partií zemského pláště. Vulkány Eyjafjöll a Katla se nacházejí v místě, kde se oba zdroje magmat kombinují.

Chová se výrazně jinak, protože leží pod ledovcem?

Ledovec má velký vliv zvláště na průběh erupce. Vulkanická aktivita pochopitelně způsobuje tání ledovce. Vytavená voda pak vytváří jednak průvalové záplavy (jökullhlaup), jednak ovlivňuje i explozivitu erupce. Šokové chlazení vodou způsobuje rozdrobení magmatu na jemnější částice, díky čemuž sopka vyvrhuje místo strusky velké množství popela a vznikající pára se stává přídavným hnacím plynem erupce.

Může tání ledu zvýšit aktivitu dalších sopek na Islandu?

Na zvýšení vulkanické aktivity mělo v minulosti vliv odtání velkého pevninského ledovce, který ve velké mocnosti pokrýval celý Island. Ledovec Eyjafjallajökull je malý a změny jeho objemu mohou maximálně ovlivnit chování mateřské sopky.

Naposledy byl vulkán Eyjafjallajökull aktivní zhruba třináct měsíců ve dvacátých letech devatenáctého století. Kdyby se to opakovalo, jaké důsledky by to mělo pro Island a celou Evropu?

Lze předpokládat, že i dnes se bude sopka chovat podobně. Po většinu doby by měla být ale její aktivita relativně klidná a mělo by docházet k vyvrhování úlomků strusek a cárů lávy do blízkého okolí sopečného jícnu. Problém nastane pouze v případě dalšího kontaktu magmatu s vodou, kdy opět dojde k tvorbě velkého množství popela, které za nepříznivých povětrnostních podmínek může opět zkomplikovat leteckou dopravu v Evropě a nad severním Atlantikem.

V roce 79 n. l. zmizely z povrchu zemského Pompeje kvůli výbuchu Vesuvu. Mohlo by se něco takového dnes opakovat?

Pompeje ležely přímo na úpatí vulkánu s mnohem větší erupcí (tři km³ sopečného materiálu byly vyvrženy erupcí o síle pátého stupně VEI – osmistupňová škála indexu vulkanické explozivity). Současná aktivita vulkánu Eyjafjöll je proti tomu zanedbatelná. Na úpatí sopky navíc neleží žádné velké město, nejbližší Selfoss je asi 75 km na severozápad.

Je sopečný popel nebezpečnější pro člověka, zvířata, nebo flóru?

Pokud se bavíme o erupci Eyjafjöllu, popel v blízkosti vulkánu obsahuje vysoké množství fluóru, proto bude zřejmě nutné evakuovat z blízkého okolí osadníky i s dobytkem, který by se jinak otrávil. Ostatně otrava fluórem byla hlavní příčinou smrti obyvatel Islandu po erupci Laki v roce 1783.

Sopečný popel dále od sopky pak již působí pouze mechanicky, neboť se jedná o ostrohranné úlomky sopečného skla. Ve zvýšených koncentracích může vyvolat podráždění očních spojivek nebo respirační potíže. Koncentrace sopečného popela nad územím České republiky však nedosahovaly ani zdaleka hodnot průmyslového prachu a pylů. Po chemické a toxikologické stránce je sopečný popel naprosto neškodný.

Rostlinám by neprospíval, pokud by zůstal dlouhodobě ležet na listech a bránil v příjmu slunečního záření. Právě teď ale většina rostlin teprve rozbaluje pupeny, a navíc popel snadno smyje první déšť. V zemině je naopak sopečný popel vítaným anorganickým hnojivem, neboť obsahuje důležité prvky, jako draslík, hořčík a mangan, jež se působením půdních procesů začnou uvolňovat. Popela z erupce Eyjafjöllu je však z tohoto pohledu opravdu velmi malé množství, navíc rozptýlené po velké ploše.

Lidé vnímají především celosvětové ochromení letecké dopravy způsobené aktivitou sopky, které s sebou nese velké ekonomické ztráty. Nezpůsobuje výbuch ale daleko citelnější a trvalé ztráty pro přírodu a člověka?

Erupce je naštěstí tak malá, že žádné další negativní vlivy nepředpokládáme. Příroda přečkala mnohem větší sopečné erupce, a to i v nedávné minulosti.