7 zapomenutých žen, jejichž vynálezy pomohly změnit svět | Reflex.cz
reklama
nahoru

7 zapomenutých žen, jejichž vynálezy pomohly změnit svět

  • Martin Mrázek 30. listopadu 2016 • 17:30
    7 zapomenutých žen, jejichž vynálezy pomohly změnit svět
    Ženy, jejichž vynálezy usnadnily každodenní život.
    • foto: 
    Flickr

    Když mluvíme o důležitých vynálezech, většinou nám na mysli vytanou jména jako Thomas Edison, James Watt či Benjamin Franklin. Vzpomněli byste si ale na tři jejich ženské protějšky? S výjimkou Marie Curie se žádná další vynálezkyně do širšího povědomí nezapsala. Přitom ale není pravdou, že by ženy na rozvoji lidstva neměly významné zásluhy. Stačí se seznámit s následujícími 7 dámami. Bez nich by byl váš život o dost složitější.


  • Josephine Cochranová (1839–1913)

    Josephine Cochranová (1839–1913)

    Jelikož jejím otcem byl renomovaný chicagský inženýr, a dědečkem dokonce John Fitch, jeden z vynálezců parní lodi, Josephine byla prakticky předurčena ke kariéře vynálezkyně. Díky sňatku s bohatým podnikatelem Williamem Chochranem pak navíc získala i potřebné finance pro případnou výrobu. Na vynálezy ale přitom mladá manželka původně vůbec nemyslela.

    Jenže brzy po svatbě se u ní začala scházet místní smetánka a Josephine, která se vždy držela hesla, že pokud chceš mít něco dobře, musíš si to udělat sám, myla trpělivě po každé návštěvě nádobí. Její drahý čínský servis ale následky časté manipulace trpěl, a tak vnučka slavného vynálezce hledala způsob, jak nádobí umýt, aniž by se ho musela dotknout.

    V dílně za domem nakonec sestrojila předchůdce dnešní myčky nádobí. Její prototyp už tehdy používal trysky s horkou vodou, čisticí prostředky a na rozdíl od konkurence měl rovněž vlastní motor. Patent Josephine Cochranové byl přijat v roce 1886.

    Vynález: myčka nádobí


  • Marion Donovanová (1917–1988)

    Marion Donovanová (1917–1988)

    Dětství strávila malá Marion z velké části v továrně patřící jejímu otci a strýci. Dvěma mužům, kteří společně přišli na způsob, jak ve velkém vyrábět například hlavně do zbraní. Kreativitu potřebnou pro vlastní vynález tedy měla rovněž tak trochu v krvi. Když se pak po druhé světové válce stala matkou, brzy ji omrzelo neustálé vyměňování plen a praní povlečení.

    Rozhodla se proto vytvořit plenu, jež by udržela její dítě i bezprostřední okolí v suchu. Na pomoc si vzala šicí stroj, starý závěs z koupelny a po několika pokusech byla hotová. Její výrobek navíc na rozdíl od již existujících plen z gumy nezpůsoboval dětem vyrážku.

    O vynález neměl zpočátku žádný výrobce zájem, a tak se do výroby pustila sama Marion. Po nevídaném úspěchu v nákupním středisku Saks Fifth Avenue se o nově upravené plenky nakonec výrobci takřka prali. Sama Marion o masovou výrobu nejevila zájem a čerstvě získaný patent z roku 1951 obratem prodala nejvyšší nabídce. Ta přišla od společnosti Keko Corporation.

    Vynález: moderní dětské pleny


  • Stephanie Kwoleková (1923–2014)

    Stephanie Kwoleková (1923–2014)

    Američanka polského původu začala pracovat jako chemička původně pouze proto, aby si vydělala dostatek peněz na studia medicíny. Jenže nově objevené odvětví se jí zalíbilo natolik, že se doktorkou nakonec nikdy nestala. Jako zaměstnankyně americké firmy DuPont nakonec strávila chemickým výzkumem 40 let.

    Skutečný přelom její kariéry nastal v roce 1964. Tehdy se přihlásila na projekt, o nějž nikdo jiný ve firmě nejevil zájem. Stephanie měla vyrobit pevná, ale zároveň i lehká vlákna, jež by se dala použít při výrobě pneumatik. Při jednom z experimentů vytvořila roztok, jenž se choval naprosto odlišně od všeho, co kdy viděla. Sama později přiznala, že méně zvědaví kolegové by se ho nejspíš rychle zbavili. Ona ale chtěla zjistit, co z něho vzejde.

    Kolega Charles Smullen se dokonce obával, že jim roztok zničí vzácný zvlákňovací přístroj, a Stephanie další pokusy zakazoval. Ta se však nedala odradit, a na svět tak přišel kevlar. Mimořádně tuhé vlákno, které se takřka nedalo zlomit a zároveň bylo velmi lehké, ukázala vědkyně vedení společnosti. To okamžitě pochopilo široké možnosti použití nového vynálezu a z kevlaru se stala úspěšná obchodní značka. Používá se dodnes. Najdete ho v neprůstřelných vestách, ale také například v hudebních nástrojích.

    Vynález: kevlar


  • Tabitha Babbittová (1779–1853)

    Tabitha Babbittová (1779–1853)

    Sama se živila pletením košíků, ale jinak byla její vesnice v Massachusetts silně závislá na těžbě dřeva. Tabitha tak denně pozorovala muže, kteří se ve dvojicích dřeli s těžkými dřevařskými pilami. Netrvalo to dlouho a dcera místního kováře přišla s nápadem, jak celý proces zjednodušit. V jiných komunitách by tehdy ženu asi ani nevyslechli, ale Tabitha měla v tomto ohledu štěstí. Žila totiž mezi kvakery a členové této náboženské sekty věřili v rovnoprávnost žen.

    Když tedy mladá dívka upravila pilu tak, aby šla nasadit na kolovrat, začalo to zajímat všechny muže v okolí. Její vynález se uchytil a my ho dnes známe pod názvem cirkulárka. Později měla přispět k vytvoření stroje na umělé zuby, a dokonce i k výrobě speciálních sekaných hřebíků.

    Nejznámější vynález: cirkulárka


  • Florence Parpartová

    Florence Parpartová

    O životě této slavné vynálezkyně se toho příliš neví. Narodila se v New Jersey, ale přesným rokem si není nikdo jist. Záznamy, jež se o Florence dochovaly dodnes, nalezneme nepřekvapivě hlavně na patentových úřadech. V roce 1900 si nechala například patentovat stroj na zametání ulic. A z roku 1902 se dochovaly smlouvy na výrobu těchto zařízení hned s několika městy, včetně New Yorku. Florence Parpartová totiž byla nejen vynálezkyní, ale také velmi úspěšnou obchodnicí.

    Když si v roce 1914 nechala patentovat první lednici moderního typu, vyrazila se svým prototypem na několik výstav a zahájila vlastní výrobu. Tu propagovala pomocí marketingových kampaní, které sama vymyslela. Dařilo se jí prakticky vše, na co sáhla, a dodnes je považována za jednu z prvních úspěšných velkopodnikatelek.

    Hlavní vynález: lednice


  • Mary Andersonová (1866–1953)

    Mary Andersonová (1866–1953)

    V roce 1903 se rodačka z Alabamy poprvé dostala do New Yorku. Protože silně sněžilo, Mary se rozhodla, že si město prohlédne z tramvaje. Přes bílou pokrývku ale nebylo z oken vůbec vidět. I řidič musel každou chvíli zastavovat a odhrabávat z předního skla sníh. Občas se dokonce musel vyklonit z vozu, aby vůbec něco viděl.

    Mary přemýšlela nad tím, jak by mu mohla usnadnit práci, a vymyslela stěrače. Nápad se snažila prodat několika společnostem, ale všechny ji odmítly. Její patent zkrátka přišel příliš brzy. Auta ještě nejezdila tak rychle, aby stěrače vůbec potřebovala, a lidem tak přišlo, že by vynález řidiče prostě jen rozptyloval.

    Obrat přišel až poté, co původní patent přestal platit. Společnosti tak mohly vynález bez obav kopírovat, což jim vzhledem k volání veřejnosti po větší bezpečnosti automobilů přišlo velmi vhod. Mary Andersonová tak na stěračích nakonec nevydělala jediný dolar.

    Vynález: stěrače


  • Virginia Apgarová (1909–1974)

    Virginia Apgarová (1909–1974)

    Přední americká anestezioložka a pediatrička je autorkou celosvětově používaného bodovacího systému, který slouží k posouzení zdravotního stavu novorozence. Tzv. Apgar test se vyjadřuje třemi čísly (např. 8 — 8 — 10) a jedná se o součet hodnot zjištěných v první, páté a desáté minutě života dítěte. Lékaři sledují puls, dech, reakce na podráždění, svalové napětí, zabarvení kůže a vše bodují od nuly do dvojky.

    Virginia se stala mimo jiné první profesorkou na prestižní Kolumbijské univerzitě a každoročně při cestách za přednáškami překonala tisíce kilometrů. Její dar pro jednání s lidmi byl pověstný a v roce 1975 byla na její počest zřízena Americkou akademií pediatrů Cena Virginie Apgarové.

    Źivotní odkaz: Apgar test



Klíčová slova:
ženyvynalezymyčkapleny


Diskuse ke článku

 


Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama