Jak je vědecky doložen vznik vědomí v mozku? Je možné, že vědomí není spjato s fyzickým tělem, jak to tvrdí například taková kapacita v oboru, jako je profesor Stanislav Grof? Pokusme se dnes na to odpovědět.
Formulka „je vědecky dokázáno“ je velmi ošemetná. Z hlediska kritického racionalismu (K. R. Popper) nelze vědecky dokázat nic. Na počátku každé úvahy či vědeckého bádání je nějaký názor (hypotéza), jejž věda podrobuje zkoušce (snaží se ho vyvrátit, v Popperově terminologii falzifikovat), a když se to nepodaří, hovoří o „vědeckém potvrzení“. Problém je v tom, že jde jen o nevyvrácení.
Například naše zkušenost, že každý den vyjde Slunce, je sice v běžném slova smyslu „vědecky dokázána“, ale to neznamená, že by jednou vyjít nemuselo a tvrzení by bylo nutno opravit. Slavný je Popperův příklad s labutěmi. Jestliže jdete světem a potkáváte pouze bílé labutě, usoudíte posléze, že všechny labutě jsou bílé. Tento pozorováním „vědecky potvrzený“ názor vzniklý indukcí si tak zafixujete, že když nakonec narazíte na černou labuť, je vám protichůdný nález nepříjemný, protože nezapadá do vašeho hotového a potvrzeného názoru. Proto mnoho lidí své hypotézy imunizuje, tedy brání před vyvrácením, v tomto případě třeba prohlášením, že to, co jste spatřil, není labuť, protože je to černé. A máte pravdu i dál.
Vědec naproti tomu by měl být schopen změnit názor, když se změní fakta, a poopravit své tvrzení v tom smyslu, že hodně labutí je bílých, ale některé mohou být taky černé. Imunizace hypotézy může být buď počestná, nebo nikoli. Příkladem počestné imunizace je vysvětlování nedostatečné shody spočítaných planetárních drah ve sluneční soustavě s pozorovanou skutečností tím, že za Uranem musí být ještě nějaká planeta, která oběžnice ovlivňuje, ale my ji ještě neznáme. To je tvrzení férové, protože je samo o sobě dále testovatelné a skutečně přispělo ke hledání a nakonec objevení Neptunu.
Příkladem neférové imunizace je označování lidí s jiným názorem za hlupáky. Snažím se tímto připravit čtenáře na zklamání z poctivé odpovědi otázky: Vznik vědomí ve smyslu lidského uvědomování sebe sama a sebereflexe vědecky objasněn nebyl. Dokládat se nemusí, každý ho považuje za evidentní. Experimentálně se však i s fenoménem vědomí a jeho změněnými stavy pracuje a pokusy jsou to velmi vzrušující.
Právě Stanislav Grof je jedním z těch, kdo k tomuto poznání svým studiem vlivu halucinogenů (LSD) a holotropního dýchání významně přispěl. Náš ústav (www.nudz.cz) se studiem například působení ketaminu těmto otázkám také věnuje. To však nic nemění na tom, že kvalita „duše“, její možné odpoutání od těla – případně přestup do jiné bytosti – jakkoli „vědecky dokázány“ nejsou. Je to otázka víry, nebo alespoň přesvědčení. Zdá se, že věda stojí před branami poznání mechanismu vzniku nové kvality (vědomí) jako emergentního jevu činnosti mozku a možná i těla, ale že touto branou experimentálně (tedy „vdechnutím“ vědomí do stroje) asi nikdy neprojde. Je to jedno z věčných mystérií, jakým je nejen vznik života vůbec a jeho transpersonální vrstvy, ale třeba i možnost kontaktu s jeho mimozemskými formami.
Text byl původně publikován v tištěném Reflexu č. 48/2014.
