Jak asi vypadali Marťané? Curiosity má důkaz o existenci jezera na Rudé planetě | Reflex.cz
reklama
nahoru

Jak asi vypadali Marťané? Curiosity má důkaz o existenci jezera na Rudé planetě

STANISLAV DRAHNÝ12. prosince 2013 • 02:25
Jak asi vypadali Marťané? Curiosity má důkaz o existenci jezera na Rudé planetě
mars
• foto: 
Profimedia.cz

Americké robotické vozítko Curiosity poprvé získalo přímé důkazy, že na Marsu bylo před třemi a půl miliardami let jezero, v němž teoreticky mohl kvést život. Vyplývá to z výzkumu, o jehož výsledcích nyní informoval vědecký časopis Science.

reklama

Robotické vozítko Curiosity zkoumá již od loňského srpna Galeův kráter, geologický útvar o průměru 154 km, obklopený několik kilometrů vysokými horami. Hlavním cílem vozítka je přes pět tisíc metrů vysoká „ostrovní hora“ Mount Sharp v centru kráteru. Ještě před tím ale vědci z NASA poslali Curiosity kus jinam. Asi 600 metrů od místa přistání totiž z družice zahlédli prohlubeninu mající světlejší barvu než zbytek okolního povrchu. Na první pohled vypadala jako dno vyschlého jezera.

Místo dostalo název Yellowknife Bay (Zátoka žlutého nože). Robot tam dorazil loni v prosinci. Testovací vrty a chemické rozbory, které provedl ukázaly, že analyzované horniny obsahovaly stopy uhlíku, vodíku, kyslíku, dusíku a síry. Zároveň se potvrdilo, že asi 60 centimetrů hluboká prohloubenina byla skutečně dávným jezerním dnem. 

Podmínky pro život

„Je to skutečně poprvé, co jsme na Marsu našli horniny, které dokazují existenci jezera,“ citovala agentura ČTK jednoho z účastníků výzkumu Sanjeeva Guptu z Královské univerzity v Londýně. Upřesnil, že robot provedl vrty do kusů pískovce a jílovce a objevil jílové minerály naznačující vzájemné působení s vodou. Zkoumaný pískovec se zdá být podobný tomu, který existuje v řekách na Zemi. Z toho experti usuzují, že se do jezera v Galeově kráteru vléval nějaký tok.

„Nejnovější poznatky přinášejí nejvýmluvnější důkaz o tom, že na Marsu se kdysi mohly vytvořit podmínky nezbytné k tomu, aby se tam rozvíjel život“, konstatuje pak v Science šéf vědecké mise Michael Meyer. Výsledky prý ukazují, že život je v Gaelově kráteru mohl nalézt opravdu vše, co potřeboval: Vodu, výživné minerály i netoxické prostředí.

Život by měl v Yellowknife Bay také dost času na rozvoj. Tamní jezero nebyl žádný dočasný jev. Existovalo nejméně desítky či stovky tisíc let, a možná i miliony. To se dá usoudit ze sedimentů. Příznivé podmínky panovaly v kráteru ještě asi před 3,6 miliardy lety, tedy v době, kdy se už život začal vyvíjet i na naší planetě.

Život jako na dně moře?

Vědci se neodvážili v Science ani odhadovat jak mohl život na Marsu vypadat. Poznamenávají jen, že prostředí mohlo být příznivé například pro nějaké chemolitotrofní mikroby. Podobné organismy známe i ze Země, obvykle se nacházejí v jeskyních nebo v podmořských hydrotermálních průduších, které uvolňují teplo a vodu bohatou na minerály. Získávají energii z chemických reakcí, například z oxidace sloučenin síry. Často jsou základem potravního řetězce v okolním oceánu, živí se jimi nejrůznější červi, měkkýši a krabi.

O tom jak byla – případná – biosféra Marsu bohatá, je, když ani nevíme zda na této planetě něco žilo, předčasné spekulovat. Stejně jako o tom, zda ještě někde pod povrchem Rudé planety „něco“ nepřežívá.

Každopádně, pokud se někdy v budoucnu podaří na Marsu objevit život, nebo i jeho dávno vyhynulé pozůstatky, bude to silný argument pro teorii, že život vzniká všude tam, kde k tomu má příležitost. A naopak, pokud Rudá planeta byla vždy zcela mrtvá, znamenalo by to, že vhodné fyzikální podmínky nestačí a ke zrození života je třeba ještě nějaký „neznámý činitel“, který na Marsu chybí. Na rozdíl od Země.



Klíčová slova: MarscuriosityNASAživotmars



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama