Rozhodly se dvě kliky v ODS fízlovat jedna druhou? | Reflex.cz
reklama
nahoru

Rozhodly se dvě kliky v ODS fízlovat jedna druhou?

Bohumil Doležal4. října 2010 • 11:18
Rozhodly se dvě kliky v ODS fízlovat jedna druhou?
ODS pták
• foto: 
Marek Douša

Uprostřed koalice se před volbami objevila mina se štemplem Věcí veřejných a Klaus se už zase plete do stranických věcí.

reklama

 

Případ fízlování na Praze 11 neutichá. Místopředseda ODS Pavel Blažek prohlásil, že pokud by se v případě fízlování na Praze 11 prokázala účast firmy ABL, „tak se asi nevyhneme diskusi o přerozdělování resortů tak, aby vnitro ovládal někdo jiný než Věci veřejné“. Mluvčí ODS Bartovský pak poněkud zděšeně popřel, že by vedení strany o něčem podobném jednalo. Problém je, že pravomoci detektivních agentur nejsou u nás zákonem nijak přesně vymezené. V roce 2006 neměl nynější předseda strany a ministr vnitra John se stranou, která tehdy existovala jen na komunální úrovni (a ani s firmou ABL) nic společného. Vůbec není jasné, zda materiály jsou autentické a především kdo případné sledování objednal (to je jádro problému). To všechno jsou okolnosti, které sice nelikvidují vzbuzené pochybnosti, ale aspoň trochu pečlivý člověk by se jimi měl zabývat, než začne dělat závěry (že tu nějaký věcný základ musí být, že to není vycucané z prstu, je přitom evidentní). V novinách se objevily nejrůznější analogie (mluvilo se např. o případu Čunek), kupodivu nikdo nezmínil „akci Monte Argentario“, kterou to připomíná mohutně. Někdo položil doprostřed koalice před volbami minu, a ta teď, v příhodné chvíli, bouchla. Čím víc se koalice bude hádat, tím hůř pro ni. ČSSD to může jenom z ústraní přiživovat. V našem veřejném životě se pevně uchytil paroubkismus. Kdo si objednal Monte Argentario, není jasné stejně, jako není jasné, kdo si objednal sledování paní Šorfové a celý ten rumrajch, jenž se od toho odvinul. „Rukopis“ obou akcí je stejný, takže skoro bych řekl, že hybatelem je jedna a tatáž osoba (právnická či fyzická), a že fyzické osoby, které se na rozpoutání akce podílely, by bylo třeba označit a velmi rázně vypudit z politiky nebo ze slušné společnosti, pokud v politice nejsou.

 

Uvnitř ČSSD vládne zásadní spor mezi expředsedou ČSSD Paroubkem a dvěma odrodilci, Pecinou a Kohoutem. Paroubek je označil za kolaboranty (chtějí být v politice slušní). Na kolaboraci byly kdysi dekrety, tzv. retribuční, teď by mohly být dekrety na slušnost. Pokud se Paroubkovi náhodou podaří prokousat se zpátky k moci, nepochybně je vyhlásí. Kohout vytkl Paroubkovi svržení vlády v době předsednictví EU a zablokování předčasných parlamentních voleb. Je prý třeba přiznat, že i ČSSD se dopustila chyb. Zbývá už jen zmínit kult osobnosti soudruha Paroubka. Oba pánové (Pecina a Kohout) představují zjevně obrodný, chruščovovský proud v ČSSD, sociální demokratismus s lidskou tváří. Obrodné proudy nekončí dobře. Taky jsem si vzpomněl na obrodný proud, ztvárněný kdysi dávno v pěkném americkém horroru „Čekej do tmy“ s Audrey Hepburnovou. Tam nešlo o politické uskupení, ale o obchodní společenství se specifickým předmětem činnosti, které nerado pracuje na očích policejních orgánů. Jedna obchodní zásilka se omylem dostala do rukou slepé dívce, a teď bylo třeba zásilku vrátit pravému adresátovi a nesprávného příjemce tak říkajíc trvale uklidit. Během akce vznikne v obchodní skupině, jejíž vedoucí byl, pokud si vzpomínám, fyzicky poněkud podobný panu Paroubkovi (to samozřejmě vůbec nic neznamená), obrodný proud o síle dvou zbývajících členů, kteří mají dojem, že slepé dívky není slušné „trvale uklízet“. Jejich obrodné řešení, počítající naopak s trvalým uklizením šéfa, se ovšem, jak tomu už v životě a v dějinách bývá, neuplatní, trvale uklizeni jsou napřed oba obrodníci (pozor, pane Kohoute a Pecino!) a původní oběť se zachrání pouze tím, že vítěznému pragmatikovi a muži činu vrazí na poslední chvíli do panděra kuchyňský nůž. To je ovšem pohádkový rys, který musí správné hollywoodské filmy mít, v realitě tomu bývá přesně naopak.

 

Spojeným státům, přesněji řečeno prezidentu Obamovi se nepodařilo prosadit v Senátu svého kandidáta na funkci velvyslance v ČR. Možná se to ještě povede, ale spíš ne. Americký prezident, před časem freneticky vítaný jako spasitel, nemá v současné době sílu jmenovat velvyslance do tak relativně bezvýznamné země, jako je ČR. Spasitelé, kteří nedostáli nadějím, jež do nich lid vložil, končívají možná ještě hůř, než si zaslouží. Možná že se měl pan Obama těm hysterickým nadějím aspoň trochu bránit. Jeho vítězství by sice nebylo bývalo tak oslňující, ale dnes by na tom mohl být o něco lépe, a za rok…

 

Petr Pithart nám svým pozoruhodným článkem v dnešním Právu opět uzrál na bobříka vyčůranosti. Udělíme mu ho s předstihem k našemu nejstátnějšímu svátku, k 28. říjnu.

 

Právu poskytl rozhovor ministr životního prostředí Drobil. Řeč byla i o hradním kartáči, který absolvoval jako jeden z prvních. Na otázku, zda byla řeč o ODS, odpověděl, že samozřejmě ano. Vůbec to není samozřejmé, Klaus není ani předsedou, ani členem ODS. Prezident se nemá co plést do stranického života. V zásadě by mu mělo být ústavou nikoli dovoleno, ale naopak výslovně zakázáno zvát si ministry a podrobovat je křížovým výslechům. Tím by z naší ústavy zmizelo něco afrického koloritu.

 

Skandál kolem sledování exstarostky Šorfové se utěšeně rozrůstá. Premiér Nečas hodlá podat trestní oznámení kvůli neoprávněnému nakládání s osobními údaji (týkalo by se asi agentury ABL, namočeny by byly Věci veřejné). Vznikla zajímavá mela, která na nezúčastněného a nezasvěceného čtenáře novin působí kuriózním dojmem. Obrysy jsou nejasné, jedna zcela komická možná interpretace je, že dvě kliky v ODS se hodlaly navzájem fízlovat a podivnou shodou okolností si k tomu vybraly jednu a tutéž detektivní agenturu. To je spekulace, ovšem, ale velmi zábavná. Snaha obvodních i celostátních papalášů z ODS svést to na někoho jiného (s temnými a poměrně málo věrohodnými náznaky ohledně TOP09) je nesmyslná. Věci veřejné jsou do toho zataženy nepřímo, čistě tím, nakolik jsou materiály autentické (resp. které autentické jsou a které nejsou) a zda překročily hranici dovolených možností, nebo ne. Je tu však další a zcela zásadní otázka: kdo to všechno práskl. A související otázka, cui bono. Takže další spekulace: stalo se to dost těsně před volbami. Že by to prospělo ODS nebo Věcem veřejným, je velmi problematické. Jen o něco méně problematické je, že by to prospělo TOP09. Komunisté jsou po květnových volbách víceméně ze hry. A Bohuslav Sobotka požaduje odstoupení Bárty a Johna. Dovolím si malý předstih (píšu tyto řádky v sobotu ráno), totéž naznačují i politici z ODS, kteří si zatím nepřejí být jmenováni (hahaha). To by ovšem znamenalo rozpad koalice. Je velmi obratné hrotit tuto situaci před volbami, a kromě toho, rozpad koalice je fakticky možný jen tak, že vznikne nová. V nové koalici by musela být v každém případě ČSSD. A pak buď ODS, nebo Věci veřejné. ČSSD by si mohla vybírat. Zlatý Topolánek.

 

Premiér Nečas, jak se ukazuje, ve věci odvolání nejvyšší státní zástupkyně Vesecké zároveň vyšel i nevyšel vstříc ministru Schwarzenbergovi, který požadoval jasné rozhodnutí. Nejprve oznámil, že Veseckou odvolá do konce roku a že paní Vestecká už o tom ví. Nyní oznámil, že definitivní rozhodnutí padne těsně před komunálními volbami na jednání špiček trojkoalice. Pan premiér má na první pohled tu výjimečnou vlastnost, že umí jako v pohádce chodit zároveň oblečený a nahatý – při bližším ohledání ovšem není těžké zjistit, že je vlastně nahatý.

 

Podle agentury STEM mají odbory důvěru 55% obyvatelstva. Vůbec bych to nezlehčoval, jen bych rád připomněl, jak tatáž agentura věštila před květnovými volbami slávu Paroubkovi. Každý takový průzkum jednak odráží rozvržení popularity ve veřejnosti, jednak ho spoluvytváří.

 

http://bohumildolezal.lidovky.cz/

 

Kresba: Marek Douša



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama