Prázdniny v Provence nejsou cestopisem ani vzpomínkami na báječnou dovolenou. Za libozvučným názvem se skrývá celkem nekorektní a na české poměry nezvyklá filmová komedie. Vojta Kotek v ní hraje zavilého huliče marihuany, Jakub Prachař übersexuála trousícího nesnesitelná moudra a Kryštof Hádek toho nesmělého z party tří kamarádů, kteří z hodiny na hodinu utečou na prázdniny do Francie. „Je to taková road movie, jen bez auta a na jednom místě,“ říká k filmu jeho režisér.
Nejzajímavější jméno filmu totiž sedí právě na židli režiséra. Komedii Prázdniny v Provence natočil bezpochyby jeden z nejosobitějších a nejvýraznějších českých režisérů a jedna z velkých osobností českého filmu posledních dvaceti pěti let Vladimír Michálek. Jeho pojetí nedokončeného románu Franze Kafky „Amerika“ vzbudila diskuze, jak se na debut sluší a patří, hned tři věci jsou ale bez diskuzí. Vizuální pojetí filmu a jeho rozmach byly na prvotinu odvážné a výborné, Jiří Lábus známý do té doby jen jako komik nebo Rumburak předvedl skvělý dramatický výkon a Česko získalo hit Amerika od Kollera s Dvořákem. A pak to přišlo! „Zapomenuté světlo“ je skvělý film, který se stal senzací, získal sedm nominací na Českého lva, ale především nabídl pravděpodobně životní a stále nepřekonanou roli Bolkovi Polívkovi. To ale není všechno. Vladimír Michálek pak představil vesnický western“ Je třeba zabít Sekala“, který ani po osmnácti letech nezestárl a zůstává mezi tím úplně nejlepším, co se u nás po roce 1989 natočilo. Bezprecedentních 10 Českých lvů je už jen nepřímý důkaz.
Anděl Exit byl odvážným experimentem, Babí léto neoprávněně divácky zapadlo, přestože jde o výborný film, který sklidil skvělé recenze hlavně v zahraničí. Další snímky O rodičích a dětech nebo Pohádkář stejně jako skvělá série Mamon, kterou Vladimír Michálek točil pro HBO, už jasně ukazují touhu Vladimíra Michálka, která vyvrcholila nyní Prázdninami v Provence. Dělat vždycky něco jiného, vyzkoušet si jiný žánr nebo jinou metodu. Ve svých filmových monumentech Michálek překvapoval obsazením, když komiky Lábuse a Polívku představil jako vynikající charakterní herce a změnil jejich kariéry, od snímku Anděl Exit pak překvapil vždy celým filmem.
Teprve aktuální komedií Prázdniny v Provence ale dovedl Vladimír Michálek svou touhu k dokonalosti. „Vždycky jsem se snažil, aby moje filmy byly hodně jiné a rozdílné, abych se neopakoval a abych si zkoušel různé žánry. Ale vždycky to byly filmy vážné a dramatické,“ říká Michálek. „Zato Prázdniny v Provence jsou komedie a to je konečně ta otočka o 180 stupňů,“ pochvaluje si Michálek.
Prázdniny v Provence se určitě nesetkají s jednoznačným přijetím. Ostatně to by u komedie byla snad i chyba. Je jisté, že se najde spousta lidí, kteří ji budou z duše nenávidět, stejně jako ti, kteří na ni nedají dopustit a pro něž se stane skoro klasikou. Má totiž neodolatelnou a marihuanou provoněnou atmosféru, která v české komedii dlouho chyběly. Svůj vlastní kus Prázdnin v Provence by si podle producenta Vojtěcha Friče měl ve filmu najít každý, kdo byl někdy s partou kamarádů na chalupě bez rodičů, anebo naopak na dovolené bez dětí. A má pravdu.
