Skoro to vypadá na festivalový virus. Nejprve se po filmové přehlídce v Cannes 2011 odmlčel režisér Lars von Trier, teď se ho jal v rebelii následovat první z jeho herců, Shia LaBeouf. Na německém Berlinale, kde se o víkendu promítala režisérská verze prvního dílu Nymfomanky, neortodoxního díla na téma lásky, sexuality a lidské nespokojenosti, odešel z tiskové konference poté, co pronesl jedinou větu. Respektive dvě, počítáme-li tečku v podobě „poděkování“.
„Když racci krouží nad rybářskou lodí, je to proto, že čekají sardinky.“ Zhruba tak by se dala přeložit citace, jíž se sedmadvacetiletý herec s aktuálním image bezdomovce zapsal do festivalových dějin. Vypůjčil si ji od Erika Cantony, fotbalisty, který podobnými slovy obhajoval svůj útok na fanouška v roce 1995. Následně se LaBeouf zvedl a odešel.
Von Trier kromě toho tradičně nepromluvil ani slovo a jediný vzkaz vyslal světu prostřednictvím trička s logem canneského festivalu a nápisem Persona non grata (filmař byl z Cannes v roce 2011 vykázán za prohitlerovské výroky). Situaci tak musely zachraňovat zbylé hvězdy filmu.
Začal Christian Slater, jehož se novináři po prvotním šoku zeptali, jak herci bojují s nepohodlím a strachem: „Larsův scénář byl napěchovaný… ehm… (přemýšlí) ... „Sardinkami,“ přispěchala na pomoc Uma Thurmanová, jejíž filmová etuda na téma manžel a děti na exkurzi v ložnici milenky sklidila obrovské ovace. „Přesně tak, sardinkami,“ chytil se Slater. „To pak jenom vezmete klíč, otevřete to a všechno se to samo vyvalí. Jedna sardinka za druhou, dokonale mě to zasytilo,“ rozesmál sebe i osiřelé kolegy.
Na večerní premiéru Nymfomanky, která je oproti sestřihu uváděnému i u nás, v Česku, bezmála o půl hodiny delší (a o dost nesnesitelnější), pak povedená delegace dorazila opět v rozmaru. LaBeouf, jehož penis patří k nejfotografovanějším objektům snímku, přišel s pytlíkem na hlavě opatřeným nápisem Už nejsem slavný. Jeho berlínské extempore přitom zdaleka nebylo ojedinělé. Už koncem minulého rok řešil LaBeouf nařčení z plagiátorství, když vydával práci grafika Daniela Clowse za svou. Následně se sice omluvil, forma, jíž to učinil a dodnes činí, nicméně napovídá, že jde spíš o výsměch než o pokání.
Alespoň že Nymfomance pomohl. Velkou část přítomných kritiků totiž nová verze von Trierova opusu spíše zklamala, pročež se dalo předpokládat, že o ní příliš mluvit nebudou. Mluví. Jen je to v souvislosti se sardinkami.
