Trafačka: jak čeští výtvarníci neztrácejí iluze | Reflex.cz
reklama
nahoru
Filmový tip

Trafačka: jak čeští výtvarníci neztrácejí iluze

Kateřina Hejdová15. listopadu 2011 • 08:31
Trafačka: jak čeští výtvarníci neztrácejí iluze
foto: archiv

Co všechno se může stát, když si sprejer nemá kam schovat žebřík? Objeví třeba místo, které přesně splňuje jeho představy o městském kulturním centru. Osloví pár kamarádů a na místě bývalé trafostanice začne růst... Trafačka. V kinech měl minulý týden premiéru dokument o mladé generaci českých výtvarníků a jejich touze a snaze najít "své vlastní místo pod sluncem".

reklama

Trafačka - Chrám svobody
režie, scénář, kamera: Saša Dlouhý, Roman Vávra
námět: Saša Dlouhý
délka: 75 minut
(za přispění státního fondu ČR na podporu a rozvoj české kinematografie)

 

Tím sprejerem, který místo pro budoucí Trafačku objevil, nebyl nikdo jiný než Jan Kaláb. Absolvent pražské Akademie výtvarných umění, který se ve své tvorbě věnuje také graffiti. Jeho kresby a obrazy jste mohli na stavbách, plotech a jiných místech identifikovat pod podpisem Point. Kaláb patří do původně pětice mladých českých výtvarníků, kteří se na jaře roku 2006 rozhodli vybudovat v pražských Vysočanech kulturní centrum. O tom, co všechno je na pětileté cestě za uměleckým snem potkalo, je právě dokumentární celovečerní film Trafačka.

 

 

Současně s výtvarníky se totiž nápadu (a kamery) chytil i režisér Saša Dlouhý a neobvyklý dokument tak přicházel na svět současně s kulturním centrem. Trafostanici bylo potřeba nejprve získat od města a projekt tak sliboval spousty zajímavých okamžiků. Celý byl samozřejmě okořeněn strachem, kdy dojde k bourání budovy a tím pádem i všech uměleckých plánů. Apokalyptické vize se ovšem dodnes nenaplnily, byť do cesty umělcům vstoupila finanční krize i zřejmě nevyhnutelné osobní střety.

 

 

Původně měla Trafačka fungovat totiž jen rok a půl, objekt byl určen k demolici. V roce 2006 jej opustili poslední nájemníci, kterým končily smlouvy a místnosti již nebylo možné využívat jako byty. Výtvarníci tak vnikli za tmy do budovy a byty si prostě mezi sebou rozdělili. Nově vzniklé sdružení Trafačka se nakonec domluvilo s městskou částí a převzalo ateliéry do správy. Vzorem byla podobná místa v Berlíně či ve Frankfurtu, kde se opuštěné továrny hojně využívají k uměleckým účelům.

 

 

Z Trafačky vyrostla galerie s pětadvaceti ateliéry, z nichž každý má dnes svého vlastního rezidenta. Sny mladých výtvarníků se tu stávají skutečností - tohle je místo, kde je přijmou coby čerstvé absolventy, tady jim uspořádají první výstavu, odtud se startuje do světa. Příběh se šťastným koncem převypráví uplynulých šest let v Trafačce za hodinu a čtvrt. Hlavní protagonisté (Jakub Nepraš, Jan Kaláb, Michal Címala, Roman Týc, Martin Káňa a Blanka Čermáková) se z čerstvých absolventů uměleckých škol vyvinuli v uznávané umělecké osobnosti, Trafačka dodnes stojí a mění svoji tvář spolu s vystavujícími umělci. Prostě žije. Co víc si její tvůrci mohli přát?

 

 




Kateřina Hejdová


Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama