Brian Eno a jeho světelná koule: Když teď umřete, nic se nestane | Reflex.cz
reklama
nahoru

Brian Eno a jeho světelná koule: Když teď umřete, nic se nestane

Magdalena Sodomková13. září 2011 • 06:00
Brian Eno a jeho světelná koule: Když teď umřete, nic se nestane
foto: Klára Sodomková

Na Evropský kongers kultury ve Vratislavi přijel také sám Mr. Ambient, hudební skladatel Brian Eno.

reklama

Jeho čas přicházel během uplynulého víkendu vždy o půl desáté večer, a po zběsilém sobotním koncertu Krzysztofa Pendereckého a Aphexe Twina byla jeho performance Future perfect nutností, aby návštěvníci festivalu vůbec večer usnuli a aby se na hotelových pokojích nezmítali zpocení děsem. Co tím chtěl Eno Polákům říci, jsem se autora nezeptala, protože legendární britský umělec přes svého agenta vzkázal, „že se fakt nechce s nikým bavit“ a rozhodně to byla férovější varianta, než novináře znectít za jejich zájem arogancí, jako to dělal Oliviero Toscani (rozhovor s tvůrcem kontroverzních reklam na Benetton vyjde v některém z příštích čísel Reflexu).

 

 

 

Když padla tma, objevila se nad fontánou v parku u haly Století světelná koule. A na ní něco, čemuž, když to bývá na stěně, říkáme graffiti. „Můj bůh je v dechu vran“, psalo se na ní polsky, jsou to slova z poezie Ricka Hollanda (Breath of Crows) , který s Enem spolupracoval na posledním albu Drums between the bells. Světelná koule nad vratislavskou fontánou se vznášela přesně v duchu Enova propojování hudby a malby. Měnila barvy a hudbu kolem dotvářely tóny tisíců kapek vody.

 

 

Nakonec se do středu světelné koule dostalo oko, v polském kontextu oko Boží. Pak ale začalo tmavnout, dívat se na nás, pozemšťany, zlověstně. I kdyby byl ale Enův bůh zlý, nepřátelský… klidné tóny hudby působily asi tak jako jeho legendární album hudby pro letiště.

 

 

„Všiml jsem si, že na letištích bývá drahý nábytek, prodává se tam luxus, ale hudba, která tam hraje, je šmejdská. Byly to takové rozpustilé melodie ve stylu: ne, nebojte, neumřete, nespadne to s váma. A já jsem se tehdy rozhodl udělat takovou hudbu, která by říkala: ...a když teď umřete, tak se taky nic nestane,“ řekl kdysi Eno. A přesně s tím pocitem, odevzdanosti, smíření, se návštěvníci rozcházeli do tmy, do svých, pro tuto noc vratislavských pokojů… A bylo to boží.



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama