Reflex přináší prohlášení Institutu 2080, zpracované za pomoci odborníků na mezinárodní vztahy, vnitřní i vnější bezpečnost, sociologii, demografii a migraci. Kvůli rozsáhlosti jsme text rozdělili na tři díly, které publikujeme postupně během následujícího víkendu.
Miliónovou migrační vlnu zaplavující kontinent lze bez nadsázky označit za novodobé stěhování národů a může se stát, že evropská civilizace proti migraci z cizích kulturních okruhů neobstojí. Je přitom pokrytecké říkat, že u nás je migrantů málo, a je naivní věřit, že to tak zůstane. A jestliže není EU schopna zajistit svoje vlastní hranice, musí státy řešit migraci samy a postupovat energicky a neortodoxně.
EU se chová jako vždycky. I proti migrační vlně dělá příliš pozdě a příliš málo. Stejně jako při záchraně bank a vydržování Řecka neodstraňuje Brusel ani v případě migrantů příčiny, nýbrž přerozděluje následky. Zároveň vyjednává s Tureckem a chce zaplatit ochranu před milióny migrantů z islámského světa tím, že umožní vstup do EU pro osmdesátimiliónové Turecko vedené konzervativně-islámskou vládou. To je skutečný triumf státnického umění. Evropská komise žádá od členských zemí, aby zavedly trvalé kvóty k přijímání migrantů. Nepodaří-li se tuto politiku změnit, je jisté, že bude počet migrantů v České republice rychle a trvale růst.
Jelikož se nedaří prosadit rychlá a účinná politická opatření na evropské úrovni, musíme na migrační vlnu reagovat sami a přijmout taková opatření, která jsou v zájmu občanů České republiky. Hlavním smyslem vládnutí je totiž prostý fakt, že žádný národ nemá zaručené své přežití. Odpovědná politika nepočítá s tím, že „ono se to nějak urovná“, nýbrž vidí situaci realisticky a připravuje se na krizové scénáře. Co to znamená pro Česko?
V první řadě se jedná o ochranu územní nedotknutelnosti a bezpečnosti obyvatel. Migrační vlna je nejprve bezpečnostně-politickou výzvou. Stát, který nekontroluje vlastní území, fakticky neexistuje, protože ztratil svou suverenitu. Druhá úloha je začlenit migranty do české společnosti tak, aby neohrožovali její identitu a stabilitu. Obě úlohy je třeba řešit rychle a důsledně.
Finance lze získat přesunem z některé současné kapitoly státního rozpočtu, především z prostředků určených na zahraniční rozvojovou pomoc. Využití těchto prostředků je zcela logické. Přesouvá-li se problém třetího světa k nám, musí mít pokrytí těchto nákladů přednost.
Před námi stojí bezprecedentní výzva, jejíž důsledky budeme pociťovat a řešit v rozměru generací. Situace není standardní, a proto musíme být připraveni použít i nestandardní řešení. Když se na vás řítí náklaďák, také nečekáte na zelenou.
I. OCHRANA
1. Boj s pašeráky
Je absolutně nezbytné zastavit migrační vlnu již na vnější schengenské hranici. Česká republika se musí na této ostraze podílet buď aktivní účastí vlastních ozbrojených složek, nebo výraznou finanční podporou. V takovém případě musí být zajištěno efektivní a hospodárné využití těchto prostředků. V Evropě musí platit princip nulové tolerance vůči pašerákům lidí. Sami můžeme přispět tvrdším přístupem k převaděčům zadrženým na našem území. Ty je třeba exemplárně trestat, a to buď přísnější soudní praxí, nebo celkovým zvýšením hranice trestů a konfiskací majetku použitého k páchání trestné činnosti.
2. Kontrola vlastních hranic a území
Důsledná kontrola vlastních hranic signalizuje všem nelegálním migrantům, že je lepší se českému území vyhnout. Je nezbytné učinit všechno pro to, aby české bezpečnostní složky kontrolovaly naše hranice a migrační cesty vedoucí přes naše území. K tomu musíme použít všechny dostupné prostředky, především nasadit koordinovaně policejní i armádní složky k ochraně klíčových bodů. Pomocí moderních technologií lze výrazně snížit počet příslušníků obranných složek chránících hranice.
3. "Krizový plán" pro případ zhoršení situace
Musíme počítat s pokračováním migrační vlny a předpokládat, že počet migrantů poroste i u nás. Je proto povinností vlády připravit krizový plán pro případ skokového nárůstu počtu osob putujících přes naše území, nepokojů v uprchlických zařízeních či rostoucí trestné činnosti. Krizový plán musí zahrnovat detailní scénáře pro všechny zúčastněné složky státu. Stát musí mimo jiné připravit a vycvičit policisty a vojáky s tzv. druhou odborností, jíž jsou například schopnosti a dovednosti pro okamžité vyslání k ochraně vnitřních i vnějších schengenských hranic či zvládání davů. Dále je třeba okamžitě začít odkupovat nemovitosti na hraničních přechodech a zařadit je do portfolia kritické infrastruktury.
