Uprchlický tábor v Drážďanech

Uprchlický tábor v Drážďanech Zdroj: Profimedia.cz

JIŘÍ X. DOLEŽAL: Imigranti se už perou i v Německu

Prosím, nezaměňujte a nesrovnávejte vlnu židovských uprchlíků z nacistického Německa či Čechů utíkajících před bolševikem po osmašedesátém. S dnešními imigranty nepřicházejí jen uprchlíci před válkou, ale také lidé jiných pravidel!

 

 

Naše česká rvačka uprchlíků čekajících na deportaci v Bělé pod Bezdězem měla, samozřejmě, malé české rozměry. Ve velkých rozměrech německých, jmenovitě v Drážďanech, byly rvačky uprchlíků větší, a navíc nešlo o vzpouru proti policii jako v Bělé. V Drážďanech se rvali uprchlíci mezi sebou.

Je to vcelku zásadní zpráva. Zveřejnila ji DPA v sobotu večer, ale nikdo jí v Evropě moc nepřebíral. Inu, není politicky korektní. V Drážďanech se v utečeneckém táboře poprali syrští běženci s afgánskými, a rvali se chlapi i ženský. Ulámali tyče od plotu, rozmlátili postele a mlátili se jejich rámy, dokud policisté - čtrnáct policejních hlídek - rvačku asi padesáti běženců nerozehnali. Tohle proboha nejsou Židé prchající před Hitlerem ani Češi prchající před Gottwaldem či Husákem. To jsou lidé, kteří nám okamžitě po ilegálním  příchodu na naše území dávají jasně najevo, že tu bude po jejich, jak jsou zvyklí z vlasti. Že se prostě budou prát, dokud jim nevyhovíme v čemkoliv, co si usmyslí.

My se s nimi budeme ve jménu našich vymožeností - humanismu, lidským právům, volnosti, rovnosti a bratrství - velmi pečlivě mazat. Značná část z nich, nedokážu odhadnout kolik, se díky svému středověkému myšlení s námi a našimi normami opravdu mazat nebude. Jsme povinni poskytnout azyl lidem, se kterými jsme si sociokulturně blízcí, a kteří už nikdy nebudou moci žít ve své domovině. To jsou syrští křesťané, pro příklad. Celé rodiny. Po pečlivé kontrole socializovatelnosti. Mladým mužům, negramotným pastevcům z Eritreje, byť jsou třeba také křesťané, ale naše kultura a zde panující poměry nedovolují jakkoliv důstojný život. Není tu pro ně úživný prostor, nika. Jejich pravidla a síly, které je ženou, ukázali v podstatě hned, jak se někde trochu nakumulovali. Ve čtvrtek a v pátek v Bělé v Česku. Tam jen rozmlátili okna a vylámali branky z plotu. V Drážďanech pak v průběhu soboty. To už se navíc mlátili mezi sebou, s velkou příčinou z pro nás zcela neuchopitelných důvodů, náboženských, etnických či kmenových - tedy z našeho úhlu pohledu, podle našeho trestního práva, z pohnutek zvláště zavrženíhodných.

Připomínám, že jsme na začátku uprchlické vlny, kterou primárně žene sucho a neúrodami spoluzaviněná dezintegrace států. Jenom z oblasti MENA - Blízkého Východu a severní Afriky - může v případě dvou let sucha reálně zamířit dvě stě milionů lidí. Každý druhý z těch necelých čtyř set milonů, co jich tam žije. Vlna těch lidí, kteří jsou už v momentě, kdy přijel jejich nepatrný předvoj, problémoví, násilničtí, nerespektují naše zákony a napadají naše státní úředníky.

Sluníčkáři k incidentu mlčí, západní media také, v Čechách je čestnou výjimkou server novinek. A my, pochopitelně. Tady už dávno nejde o soucit s cizími: Tady jde do tuhého, a musíme začít více zohledňovat soucit s námi samotnými, s vlastními. Jinak jako euroatlantická civilizace vyhyneme a rozpadneme se stejně, jako se rozpadla Říše římská.