Intervence ČNB připravila české domácnosti ze dne na den o 76 milard korun. Je nejisté, zda se tyto peníze někdy vrátí.
Lidé nemají tolik peněz, jak si někteří bankéři myslí. A pokud nějaké mají, není vůbec jisté, že se jim bude v nejisté době chtít něco utrácet. Podle výzkumu CVVM vychází obtížně se svým příjmem 58 procent domácností. Z toho spíše obtížně 39 procent, obtížně 13 a velmi obtížně 9 procent. Lidé také většinou nemají žádné velké úspory a spíše jsou zadlužení. Ekonomové jsou schopní na jednu stranu občany nabádat, aby utráceli a roztočili tak kola výroby, na druhou stranu jim jedním dechem říkají, jak je rozumné, když má člověk životní rezervu aspoň na šest měsíců. Kdokoli může třeba přijít o práci a tento výpadek nu žádné sociální dávky dlouhodobě určitě nedorovnají. jaká je realita? Analytici z ING Bank letos v srpnu uvedli, že maturanti a lidé s vysokoškolským diplomem by bez příjmů přežili více než čtyři měsíce. Lidé se základním vzděláním z úspor uživí domácnost asi dva a půl měsíce.
Vyšší výdaje než příjmy má 15 procent domácností, což je dost velká past, která se může v budoucnosti vymstít. Pak lidem zbývá utrácet peníze, které našetřili v lepších letech, nebo si půjčit. Vracet budou samozřejmě nejspíš víc, než si půjčili.
Nakupovat se asi nepůjde
Představa, že lidé teď půjdou nakupovat, je iluzorní. Do obchodů půjdou kvůli Vánocům a třeba ještě honem koupit nějakou elektroniku, než podraží, ale to bude stejně krátkodeché jako kdysi slavné šrotovné. Lidé si koupili auta, která by si koupili stejně, jen o rok později. Nekoupili si je tedy za rok. Nula od nuly pojde. V tomto případě to ale bude spíše mínus, protože pokud lednička vyloženě neshoří, tak rok nebo dva nákup nové klidně počká.
Změna kurzu koruny poškodí cestovky, protože ty už měly nasmlouvané ceny a bude se zdražovat. Zdraží pohonné hmoty, část potravin. Zlevní nemovitosti, ale spíš pro cizince.
Ekonom Pavel Kohout píše v Lidových novinách: „České domácnosti během jediného dne zchudly o téměř 76 miliard korun, počítáme li s objemem bankovních vkladů a poklesem jejich hodnoty koruny vzhledem k euru. Kdybychom započítali i korunové cenné papíry včetně penzijních fondů, podílových fondů a dalších nástrojů, celková částka by byla ještě vyšší. To vše v důsledku intervence České národní banky na měnovém trhu.“
Polovina lidí úspory nemá
„Podle statistiků má zhruba 40 procent domácností problém, jak vůbec vyjít se svými příjmy, a úspory netvoří. Patnáct procent domácností má vyšší výdaje než příjmy a žije z půjček a rezerv. Pro ně je tedy opatření ČNB naprosto bezvýznamné,“ řekl Právu ekonom Jaroslav Šulc.
Představa, že lidé teď poběží nakupovat věci, které zrovna akutně nepotřebují, protože časem zdraží a těmito nákupy se roztočí kola ekonomiky, je nejspíš mylná. Možná dojde k tomu, že se zázračně povzbudí export a zachovají se pracovní místa. Jenže možná taky ne. Před Vánocemi, v době trvající ekonomické a politické nejistoty, to je od ČNB přinejmenším z psychologického hlediska zvláštní dáreček. Kdyby nic jiného, nějak se ta opatření bankéřům nepovedlo s veřejností srozumitelně vykomunikovat.
