Do tekutého stavu se dá uvést kokos, mák, konopí, oves, rýže… A nemluvím o pálence. Produktu se obecně říká rostlinné mléko, byť jak legislativně, tak sémanticky jde o mylné označení, přesnější je rostlinný nápoj. Nicméně výraz mléko má zřetelně naznačit, čemu má onen rostlinný nápoj konkurovat.
S mlékem je to těžké. Nejdřív ho do vás lijí horem dolem, pak zas někdo přijde s objevem, že mléko není zas tak ideální potravina, zvlášť když už vám bylo dvacet. Že když už, tak v kysané podobě, kvůli prospěšným bakteriím a lepší stravitelnosti. A pak ten zástup lidí, jimž mléčná laktóza zásadně komplikuje život. Není to nic zas tak nepřirozeného.
Mléko je ze své podstaty určeno k výživě mláďat. Kojenci totiž mají dispozice produkovat laktázu, enzym, který štěpí laktózu, tedy mléčný cukr. Tvorba laktázy u lidí v dospělosti klesá, často do té míry, že se laktóza stane neštěpitelnou, a tedy nestravitelnou, což způsobuje značné zažívací problémy. Schopnost vypořádat se s laktózou se liší podle etnického původu, například Asiaté to v dospělosti neumějí vůbec.
Bez mléka se dá žít, ale…
Na vztahu k mléku se může značně podepsat i zkušenost, již člověk udělá byť jen letmým kontaktem s mlékárenským průmyslem. Ono podojit si kravku u farmáře může být vcelku romantická zkušenost lehce říznutá adrenalinem. Ale sledovat, jak to chodí ve velkochovech, to už je poměrně náročná podívaná na pomezí akčních a napínavých žánrů. Zkrátka důvody pro averzi vůči mléku mohou být zdravotní, etické… nejrůznější.
Bez mléka se v dospělosti žít dá, případně tu jsou alternativy. Tekutiny, které vzniknou mixováním ořechů či obilovin s vodou. Dají se koupit průmyslově vyráběné nebo připravit podomácku. To první je rychlejší a dražší, druhá možnost zabere nějaký čas, chce jistou investici kreativity a výkonný mixér. V případě domácí varianty je tu ještě obecně platný bonus: víte, co tam máte a – v případě konzervantů a aditiv – nemáte.
Každopádně do výluhu ze semínek či ořechů se dostane značná dávka živin z použité suroviny, proto má smysl s rostlinnými nápoji v jídelníčku operovat a použít je třeba do koktejlů, smoothie, snídaňových kaší, případně na vaření. Takové makové „mléko“ má vysoký obsah vápníku, což je hlavně pro vegany dobrá zpráva, ti mívají s jeho přísunem potíž.
Rýžové „mléko“ je velmi výživné s vysokým podílem sacharidů a téměř žádnými tuky, proto ho vyhledávají hlavně sportovci. Ovesné „mléko“ má vysoký obsah vitamínu B a E, mandlové má spoustu minerálů a slušnou porci vápníku, kokosové zase vyšší podíl tuku. A některá dokonce skvěle chutnají, což je ovšem subjektivní veličina.
Obecný návod na přípravu rostlinných nápojů je jednoduchý: namočit, slít, dolít vodu, umixovat a přecedit. Doporučuji nevynechávat položku „slít“. Do vody z prvního namáčení ořechů či semen se vylučují tzv. inhibitory, což jsou látky zabraňující klíčení, a právě na ně je řada lidí alergická, pokud říká, že „nesnese ořechy“. Takže inhibitory vylít, doplnit čerstvou vodu a mixovat. Bez výkonného mixéru se neobejdete. Tyčový mixér si nechte na polévky nebo omáčky, na mixování tvrdých plodů, byť namočených, budete potřebovat pořádný stroj. Pokud v kuchyni trávíte více času, nebude to marná investice.
Recept: Mandlové mléko
Obecné pravidlo je použít na jeden díl suroviny čtyři díly vody, množství vody ale můžete upravovat podle toho, jak chuťově intenzívní tekutinu chcete získat.
Hrnek kvalitních neloupaných mandlí zalijte vodou a nechte máčet přes noc. Vodu slijte, mandle propláchněte a spolu se čtyřmi hrnky vody dejte do výkonného mixéru. Rozmixujte a přeceďte přes síto vyložené gázou nebo čistou utěrkou, výborná je textilní dětská plena. Obsah filtrovací textilie důkladně vyždímejte, abyste získali co nejvíce tekutiny. Ta pak v lednici vydrží tři až čtyři dny, ale ideální je spotřebovat ji ihned. Nevyhazujte ani zbytky mandlí. Tak, jak jsou, je dejte do sáčku a strčte do mrazáku. Později je můžete využít na přípravu koláčového korpusu, drobenky nebo granoly.
